Generální ředitel Národní knihovny Ukrajiny Jaroslava Moudrého Oleh Serbin popisuje škody, které na budovách knihovny zanechaly ruské útoky, záchranu sbírek i to, co pro knihovnu znamená mezinárodní knihovnická solidarita.
Celý článek
Městská knihovna v Praze navazuje na zrušený Týden pro Digitální Česko a zakládá platformu Týden pro Knihovny.Digital. Po dvou letech, kdy byla digitální gramotnost naším společným komunikačním tématem, vidíme smysl nadále deklarovat veřejnosti, že se ve věci digitalizace státní správy můžou obracet na knihovny. Že v knihovnách najdou řešení na problémy, které technologický svět přináší, ať už se jedná o fenomén umělé inteligence, kybernetickou bezpečnost nebo základní digitální kompetence. Kromě toho, že v rámci jednoho týdne přineseme vícero vzdělávacích akcí, je cílem pilotního ročníku také zmapovat možnosti a zájem českých knihoven pokračovat v dosavadním úsilí.
V rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) se v Praze 4. června 2026 na VŠE uskutečnila 1. konference projektu SEUDIPO. Ten reaguje na nedostatek systematického vzdělávání v kritickém myšlení, povědomí o bezpečnosti v on-line prostoru a o roli Evropské unie v této problematice. Za cíl si klade oslovit do konce roku 2028 na 200 000 lidí, uspořádat 48 workshopů v regionálních knihovnách, vytvořit edukační portál a uspořádat tři odborné konference. Hlavními tématy, kterým se bude SEUDIPO věnovat, jsou demokracie a společnost, Česko a Evropa, mediální gramotnost a kritické myšlení, digitální bezpečnost a ochrana soukromí.
„Já moc nečtu, takže do knihovny chodit nepotřebuji.“ Pod něco podobného by se jistě podepsalo mnoho obyvatel Jaroměře. A jistěže knihovna – jak už název napovídá – velkou část své činnosti odvíjí od práce s knihami. Ale nenechte se zmást, knihy ani zdaleka nejsou to jediné, co byste u nás mohli hledat! I když jich v našem fondu máme 113 000. To už by jednomu na chvilku čtení vydrželo, že? Pojďte se ale na naši knihovnu podívat z jiného úhlu pohledu. Baterku do ruky, posvítíte si na nás!
Ve středu 10. června 2026 se v Knihovně Kutná Hora konala celodenní konference sekce SKIP – Bezbariérové knihovny. Den předtím, v úterý 9. června v odpoledních hodinách, bylo připraveno i neformální setkání pro zájemce o problematiku přístupnosti knihoven, které bylo přenášeno i on-line pro ty, kteří se nemohli osobně dostavit.
Národní knihovna ČR a SKIP ČR vás zvou na webinář věnující se aktuálním změnám kurikula základního vzdělávání.
Tištěný Čtenář
Téma: Knihovny a AI
- Význam AI pre informačné inštitúcie
- Chytré digitální knihovny
- Umělá inteligence v knihovnách: velká příležitost, ale zatím s omezeními
- Rozhovor s Andrejem Harmečkem
Rozhovor s Anneli Haapaharju a Miou Karvonen
Využití nových technologií: Anakon: analytický nástroj pro samostatnou práci knihovníků s daty
Představujeme: Liberecká knihovna mění pravidla hry
Blízko dopravního terminálu na Černém Mostě (Praha 14) byla dlouhá desetiletí opuštěná parcela. Nedávno na ní vyrostl Polyfunkční dům Černý Most, který je stavbou s velkým potenciálem pro rozvoj a proměnu blízkého okolí. Nejen proto, že nabízí dostupné bydlení lidem z profesí, bez kterých se chod města neobejde, ale velkorysý prostor zde má i veřejná služba.
Ve středu 28. ledna se v Opavě otevřelo unikátní místo, které může být symbolem digitální transformace regionu – první akustická AI budka určená veřejnosti v Česku. Tento prostor, nacházející se v Knihovně Petra Bezruče v Opavě, propojuje technologii, práci, soukromí i komunitní setkávání a nabízí návštěvníkům možnost setkat se s umělou inteligencí v bezpečném a komfortním prostředí.
Anneli Haapaharju, předsedkyně Finsko-švédské asociace knihoven, a Mia Karvonen, členka představenstva asociace, společně přijely do České republiky představit sdílené čtení. Díky akreditaci Erasmus+ konsorcia Sdružení knihoven ČR měly tuto metodu možnost vyzkoušet nejen kolegyně a kolegové z knihoven, ale také všichni ti, kdo se v Praze zúčastnili 34. výročního zasedání rady a konference EBLIDA, konaných ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR, Národní knihovnou ČR a Městskou knihovnou v Praze.
Ve dnech 26.–27. listopadu 2025 se uskutečnil 26. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, na němž zaznělo 29 přednášek. Budeme se věnovat některým z nich.
Renáta Krejčí Salátová, Anna Machová
Aktuální témata
Nezařazené
1635
Téma
501
Události
239
Inspirace
143
Ze světa
109
Rozhovor
106
Web
104
Knihovny v novém
104
Ze zahraničí
89
Příloha
82
Recenze
82
Literární výročí
77
Využití nových technologií
69
Vzdělávání
51
Knihovny v malých obcích
50
Kronika
45
Děckaři děckařům
42
Představujeme
41
Historická periodika
31
Současná literatura
26
Právní poradna
23
Psalo se jinde
21
Krajanské knihovny
20
Od redakčního stolu
20
Medailonky nadějných
18
Oceněné knihovny a knihovníci
18
Knihovny v pohybu
18
Z historie
16
Regionální periodika
16
Z knihovny knihovnické literatury
15
Průzkumy
14
Pozvánky
14
Informační sdělení
12
Vizuální identita knihoven
9
Rejstříky
9
Legislativa
8
Co pro vás připravujeme
8
Výročí knihovny
7
Z historie SKIP
7
Malé malým
7
Výročí
6
Periodika na území dnešní ČR
6
knihovny.digital
5
Import
5
Dobrovolnictví
4
Z ministerských desek
4
Knižní tipy
4
Nadějní
3
Komunitní zahrady knihoven
3
Glosa
2
Služby knihoven pro zrakově hendikepované
2
Knihovny a finance
2
Analýza
2
Handicap friendly
2
Co život dal a vzal
2
Oborová literatura
2
Literární příloha
2
Knihovny a AI
1
Univerzitní knihovny
1
Výzva Ministerstva kultury
1
Naše knihovna má v roce 2026 provést revizi knihovního fondu, máme cca 150 tisíc knihovních dokumentů. V roce 2027 plánujeme stěhování do nových prostor. Abychom nemuseli omezovat služby knihovny kvůli revizi dvakrát (před stěhováním a po něm), rádi bychom provedli revizi až po stěhování v roce 2027. Může Ministerstvo kultury tento postup povolit?
Víte, co se stane, když se u jednoho stolu sejdou dvě pracovnice knihovny, jeden programátor a k tomu dobrá káva? Rozvine se jedna z hlavních aktivit, které se v naší knihovně v oblasti AI věnujeme.
Digitální transformace společnosti s sebou přináší nejen nové možnosti a příležitosti, ale i rizika prohlubování digitálního vyloučení. V České republice se tento problém týká až 1,5 milionu obyvatel, přičemž dalších 1,4 milionu je digitálním vyloučením přímo ohroženo.1 V této situaci plní knihovny klíčovou roli průvodkyň a míst, která jsou v regionech snadno dostupná pro získání pomoci a podpory v oblasti digitálních kompetencí.
Automatizace katalogizačních procesů je jedním z témat, o kterém se v knihovnách diskutuje již řadu let. Rozvoj metod strojového učení a velkých jazykových modelů však v posledních letech otevřel nové možnosti, jak tyto technologie prakticky využít. Moravská zemská knihovna v Brně proto v roce 2025 realizovala projekt zaměřený na vývoj softwaru pro AI retrokatalogizaci, který má katalogizátorům pomáhat při zpracování knihovních fondů.
Petr Žabička, Jan Rychtář, Jan Klos
Městská knihovna v Praze dlouhodobě zpřístupňuje literaturu široké veřejnosti. Tuto roli naplňuje i v době, kdy se proměňuje způsob, jakým lidé příběhy a informace přijímají. Vedle tradičního čtení v tištěné podobě nebo formou e-knihy se v posledních letech výrazněji prosadil také poslech, což potvrzují i aktuální data ze Zprávy o českém knižním trhu 2024/2025.
Evropský rámec digitálních kompetencí, známý jako DigComp (Digital Competence Framework for Citizens), vznikl v roce 2013 pod hlavičkou Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre). Jeho ambice byla zásadní: pojmenovat, co znamená být digitálně kompetentní v moderní společnosti.
Obvykle se ptáme my jeho. Tentokrát jsme si role vyměnili. Umělá inteligence – konkrétně Microsoft Copilot – se ujímá role moderátora a pokládá otázky lidem z praxe. Ne proto, aby rozhodovala nebo radila, ale aby pomohla otevřít srozumitelnou diskusi o tom, jak umělou inteligenci používat bezpečně, odpovědně a v souladu s rolí veřejné instituce.
Jindra Tumová, Martina Brčáková
