Otázka dosaženého vzdělání odborných pracovníků dlouhodobě patří mezi klíčové ukazatele vývoje knihovnické profese. Úroveň kvalifikace zaměstnanců má zásadní vliv nejen na kvalitu poskytovaných služeb, ale také na možnosti profesního růstu, zapojení do specializovaných činností a schopnost knihoven reagovat na společenské, technologické a institucionální změny. Následující informace představují výsledky nejnovější Analýzy věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven z roku 2025, kterou pravidelně zveřejňuje Knihovnický institut Národní knihovny ČR.
Jeden náš čtenář opakovaně kritizuje knihovní řád naší knihovny. Vadí mu například pojem „svrchní oděv“ a uvádí, že tento pojem je nesrozumitelný a že požádá Ministerstvo kultury, které vede evidenci knihoven, aby knihovní řád naší knihovny změnilo.
Registr českých knih (zkráceně ReČeK) je nově vznikající platforma, která bude umožňovat sdílení knižních metadat napříč celým knižním řetězcem – od nakladatelů a autorů až po knižní distribuci a knihovny. ReČeK má nahradit veškeré činnosti České národní agentury ISBN/ISMN, která v současnosti odpovídá za přidělování identifikátorů ISBN a ISMN nakladatelům a autorům v České republice a za vedení statistické evidence pro mezinárodní agentury ISBN a ISMN.
Lenka Maixnerová, Michal Záviška
Přehled významných událostí ze světa knih a literatury, s nimiž můžeme pracovat v našich knihovnách.
Tištěný Čtenář
Téma: Knihovny a knižní trh
Veřejná služba knihoven je službou i pro knižní trh
Ze zahraničí: 30 let Bibliothèque nationale de France
Události: Konference EBLIDA v Praze
Inspirace: Slezská čtyřka
Rozhovor s Petrem Očkem
Rozhovor s Tomášem Řehákem
Ve Slezsku existuje neformální uskupení, které byste v žádném obchodním rejstříku nenašli, nemá smlouvu, stanovy ani předsedu. Přesto funguje už řadu let a patří k tomu nejcennějšímu, co místní knihovnická komunita má. Říká si Slezská čtyřka – S4 a tvoří ji Městská knihovna Bílovec / Janka Klazarová, Městská knihovna Bruntál /Jakub Vlček, Městská knihovna Krnov / Jakub Mruz a Knihovna Petra Bezruče v Opavě / Markéta Beyerová.
Pavla Vlková, Jakub Vlček, Jakub Mruz, Markéta Beyerová
Jak to vypadá, když muzeum, archiv a knihovna spojí síly, aby zpestřily výuku dějepisu a probudily zájem o historii
Ve dnech 20.–22. dubna se Praha stane dějištěm výroční konference organizace EBLIDA. Do české metropole přijedou zástupci evropských knihoven, profesních asociací i mezinárodních institucí. Program se zaměří především na roli knihoven v naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) a na převod strategických závazků do každodenní knihovnické praxe.
Barbora Černohorská, Eliška Bartošová
Informace přestaly být vázány na fyzický prostor knihovny už před více než dvěma desetiletími. Přesto zůstávají akademické knihovny jedním z nejvyužívanějších míst univerzitních kampusů. Nechodí se do nich primárně „pro zdroje“, i když se knihy samozřejmě stále čtou.
Vítězka ocenění MARK 2025 Lucie Čevelová z Knihovny Kroměřížska, o jejíchž vavřínech jsme psali v předchozích číslech Čtenáře, propojuje knihovnu s kroměřížským komunitním životem. Ocenění získala za inspiraci a otevřenost celospolečenským tématům, za mimořádné organizační schopnosti, ale i tvořivost při práci s dětmi a mládeží. Lucie dokazuje, jak velký dopad může mít knihovník na komunitu.
Aktuální témata
Nezařazené
1638
Téma
485
Události
230
Inspirace
136
Ze světa
109
Knihovny v novém
102
Rozhovor
99
Ze zahraničí
86
Recenze
82
Příloha
82
Literární výročí
76
Využití nových technologií
65
Web
62
Knihovny v malých obcích
49
Vzdělávání
46
Kronika
45
Představujeme
39
Historická periodika
32
Děckaři děckařům
30
Současná literatura
26
Právní poradna
22
Psalo se jinde
21
Krajanské knihovny
20
Od redakčního stolu
19
Medailonky nadějných
18
Oceněné knihovny a knihovníci
18
Z historie
16
Průzkumy
14
Regionální periodika
14
Z knihovny knihovnické literatury
13
Knihovny v pohybu
12
Pozvánky
12
Rejstříky
9
Co pro vás připravujeme
8
Legislativa
8
Výročí knihovny
7
Malé malým
7
Vizuální identita knihoven
7
Z historie SKIP
6
Výročí
6
Import
5
Knižní tipy
4
Informační sdělení
4
Dobrovolnictví
4
Komunitní zahrady knihoven
3
knihovny.digital
3
Glosa
2
Literární příloha
2
Co život dal a vzal
2
Nadějní
2
Handicap friendly
2
Oborová literatura
2
Z ministerských desek
2
Knihovny a finance
2
Univerzitní knihovny
1
Výzva Ministerstva kultury
1
Analýza
1
Národní knihovna Francie patří k nejstarším a nejprestižnějším knihovním institucím světa. Podle posledních údajů obsahuje více než 16,2 milionu knih (pro srovnání: Národní knihovna ČR v Praze eviduje přibližně 7,8 milionu titulů), dále 1,73 milionu zvukových nahrávek, 16 milionů rytin a fotografií, 420 000 sbírek novin a časopisů, z nichž asi 35 000 stále vychází, a 380 000 rukopisů (pražská knihovna jich uchovává kolem 21 500).
S novým ředitelem Národní technické knihovny Petrem Očkem o podpoře výzkumu, důležitosti spolupráce a strategickém významu umělé inteligence
Příspěvek se zabývá trendy vývoje doplňování knihovních fondů veřejných knihoven od roku 2009 do roku 2024. Důvod, proč jsme jako srovnávací bod pro analýzu vybrali rok 2009, je jednoduchý – právě v tomto roce dosáhly české knihovny historického rekordu v počtu výpůjček.
Bienálně pořádaný celostátní akviziční seminář SDRUK se spolu s navazujícím 35. Podzimním knižním veletrhem uskutečnil ve dnech 9.–10. října 2025 v Havlíčkově Brodě. Jednatřicátý ročník semináře nabídl účastníkům ucelený pohled na současné trendy v doplňování knihovních fondů a zaměřil se zejména na rostoucí význam antikvariátů a online platforem, které se v posledních letech stávají nedílnou součástí akviziční praxe mnoha knihoven.
V Polsku vznikla unikátní analýza knižního trhu, která ukazuje na provázanost vztahů mezi jednotlivými aktéry. Autoři výzkumu přibližují, jakou roli mají pro polský knižní byznys knihovny a proč je užitečné uvažovat o knihovnách také jako o ekonomických hráčích. Zpráva (v polštině) je ke stažení zde.
Joanna Rachubik, Maciej Sroczynski
Kniha Bibliodiverzita australské aktivistky Susan Hawthorne dorazila do českého prostředí jako manifest nezávislého publikování. Zatímco její volání po druhové rozmanitosti knižního trhu a podpoře menšinových hlasů rezonuje s ideály mnoha místních nakladatelů, její radikální světonázor vyvolává řadu otázek. Je knižní trh skutečně jen bojištěm mezi „zlým kapitalismem“ a „nezávislým uměním“, nebo je realita, v níž se pohybují čeští vydavatelé od Škvoreckých až po současné grantové příjemce, barvitější?
