Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích vždy kladla důraz na svou vnější prezentaci a image. Už v době, kdy jednotný vizuál nebyl běžnou záležitostí, měla vlastní grafickou identitu. To bylo možné také díky tomu, že zde existovala pozice výtvarnice. Jak se prezentace knihovny dostala k současné moderní a svěží podobě, která nejen dokonale vystihuje ji samotnou, ale také ji spojuje s městem a dalšími městskými organizacemi?
Jednota, ať už duchovní či vizuální, je ochota a zájem být součástí nějakého celku. Tato jednota neznamená unifikaci, zjednodušení a fádnost, ale naopak. Podtrhuje společné a respektuje odlišné. Takovéto je i poslání dobrého komunikačního stylu, jehož je vizuální jednota nedílnou součástí. Moravská zemská knihovna (MZK) má to štěstí, že téměř před patnácti lety odvedla jedna grafická designérka skutečně dobrou práci
Knihovna Jiřího Mahena v Brně (dále KJM) je poměrně rozsáhlou městskou veřejnou knihovnou, rozdělenou na Ústřední knihovnu se dvěma detašovanými pracovišti, sídlící v centru Brna, a síť 34 poboček, které se nacházejí v městských částech. Tým KJM ke konci roku 2022 čítal na 157 zaměstnanců. Ti se podíleli na poskytování knihovnických a informačních služeb pro více než 40 000 čtenářů. Snaha knihovny o jednotný vizuální styl se začala vyvíjet již téměř před dvaceti lety…

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.

Jednotný vizuální styl je velmi důležitou součástí prezentace instituce na veřejnosti. Kvalitní zpracování podporuje její jednotu a stabilitu, zvyšuje povědomí o existenci a vyvolává u veřejnosti pocit solidnosti a důvěryhodnosti. Základními prvky jednotného vizuálního stylu jsou logo, písmo a barevnost. Tak začíná úvodní text Manuálu jednotného grafického stylu Městské knihovny v Praze (dále jen Manuál), který v roce 2004 zpracoval grafik a designér Libor Jelínek. A v roce 2023 nezbývá než souhlasit. Možná s doplněním, že na rozdíl od roku 2004, kdy se počítalo hlavně s využitím v tisku, jsou dnes požadavky na použití loga mnohem širší.
Máme za sebou analýzu současného stavu, uživatelská šetření, tržní konzultace, rešerše, samostudium, veřejnou zakázku na web a zdá se, že se pomalu přibližujeme startovní čáře. Stále si pokládáme mnoho otázek a nalézáme další, které si ještě položit musíme. Půjdeme cestou faceliftu, redesignu nebo rebrandu?
Martina Košanová, Jan Chabr