Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích vždy kladla důraz na svou vnější prezentaci a image. Už v době, kdy jednotný vizuál nebyl běžnou záležitostí, měla vlastní grafickou identitu. To bylo možné také díky tomu, že zde existovala pozice výtvarnice. Jak se prezentace knihovny dostala k současné moderní a svěží podobě, která nejen dokonale vystihuje ji samotnou, ale také ji spojuje s městem a dalšími městskými organizacemi?
Pojďme se společně zamyslet a položit si zdánlivě snadnou otázku: Co pro nás znamená Národní knihovna České republiky (NK)? Je to knihovna, která je po staletí unikátním kulturním a vzdělávacím centrem, správcem a ochráncem našeho kulturního dědictví? Zde jistě odpovíte, že ano. Je to instituce sídlící v dechberoucím barokním areálu Klementina, který patří mezi turisticky vyhledávané lokace v centru Prahy? I zde se asi všichni shodneme na kladné odpovědi. Dále už to nebude tak jednoznačné.
Jednota, ať už duchovní či vizuální, je ochota a zájem být součástí nějakého celku. Tato jednota neznamená unifikaci, zjednodušení a fádnost, ale naopak. Podtrhuje společné a respektuje odlišné. Takovéto je i poslání dobrého komunikačního stylu, jehož je vizuální jednota nedílnou součástí. Moravská zemská knihovna (MZK) má to štěstí, že téměř před patnácti lety odvedla jedna grafická designérka skutečně dobrou práci
V loňském roce slavila Krajská knihovna Vysočiny 20. výročí svého vzniku jako krajské instituce. Rok 2002 tak byl pro knihovnu obdobím velmi významným, nastartoval velké množství postupných změn, z nichž jednou bylo také vytvoření jednotného vizuálního stylu.
Knihovna Jiřího Mahena v Brně (dále KJM) je poměrně rozsáhlou městskou veřejnou knihovnou, rozdělenou na Ústřední knihovnu se dvěma detašovanými pracovišti, sídlící v centru Brna, a síť 34 poboček, které se nacházejí v městských částech. Tým KJM ke konci roku 2022 čítal na 157 zaměstnanců. Ti se podíleli na poskytování knihovnických a informačních služeb pro více než 40 000 čtenářů. Snaha knihovny o jednotný vizuální styl se začala vyvíjet již téměř před dvaceti lety…
Nové logo, které je hlavním zastupujícím prvkem knihovny, má Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVK PK) od roku 2013. Vzešlo z veřejné soutěže, v níž zvítězilo Studio Grafite a souběžně s ním byl vytvořen Manuál jednotného vizuálního stylu, jímž se řídíme dodnes.
Jednotný vizuální styl je velmi důležitou součástí prezentace instituce na veřejnosti. Kvalitní zpracování podporuje její jednotu a stabilitu, zvyšuje povědomí o existenci a vyvolává u veřejnosti pocit solidnosti a důvěryhodnosti. Základními prvky jednotného vizuálního stylu jsou logo, písmo a barevnost. Tak začíná úvodní text Manuálu jednotného grafického stylu Městské knihovny v Praze (dále jen Manuál), který v roce 2004 zpracoval grafik a designér Libor Jelínek. A v roce 2023 nezbývá než souhlasit. Možná s doplněním, že na rozdíl od roku 2004, kdy se počítalo hlavně s využitím v tisku, jsou dnes požadavky na použití loga mnohem širší.
Máme za sebou analýzu současného stavu, uživatelská šetření, tržní konzultace, rešerše, samostudium, veřejnou zakázku na web a zdá se, že se pomalu přibližujeme startovní čáře. Stále si pokládáme mnoho otázek a nalézáme další, které si ještě položit musíme. Půjdeme cestou faceliftu, redesignu nebo rebrandu?