V éře rychlého rozvoje dnešní společnosti, kde nová média a technologie formují každodenní realitu, se rychle mění také způsoby, jakými lidé získávají informace a tráví svůj volný čas. I v tomto prostředí si však čtenářství stále drží významné postavení klíčového ukazatele intelektuálního kapitálu. Výzkumná studie Češi jako čtenáři 2023, prováděná Národní knihovnou ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, přináší nové informace o změnách čtenářského chování a mapuje vzorce čtenářského chování v kontextu současných technologických a kulturních trendů. Obsahově navazuje na předcházející studie z let 2007, 2013 a 2018.
Letošní pětasedmdesáté výročí Čtenáře je příležitostí k zastavení, při němž se dá ohlížet za úctyhodnou tradicí. Stejně důležité je nicméně podívat se i do let budoucích. Kam by měl Čtenář v příštích letech směřovat? Co potřebuje, aby byl pro knihovnickou komunitu relevantním zdrojem informací? Jedním z důležitých vstupů do debaty o těchto tématech jsou přirozeně názory knihovníků. A tak jsme si k pětasedmdesátinám nadělili knihovnickou anketu. Co jsme zjistili?
Na konci roku 2022 probíhal už 9. ročník průzkumu, který každoročně pořádá audioknižní obchod Audiolibrix. Průzkum mapuje český a slovenský audioknižní trh.
V období pandemie covid-19 v letech 2020 a 2021 došlo k zásadnímu poklesu návštěvnosti knihoven a všech dalších služeb, které byly vázány na fyzickou přítomnost čtenářů a návštěvníků v knihovně. České veřejné knihovny zaznamenaly výrazný pokles počtu registrovaných uživatelů, který u dětí dosáhl hodnoty 28 %.
Od října do prosince loňského roku probíhal už osmý ročník Velkého audioknižního průzkumu, který pravidelně mapuje český audioknižní trh. Zjišťuje chování a preference audioknižních posluchačů i to, jakým způsobem poslech audia ovlivňuje jejich čtenářské návyky.
V roce 2020 čelil celý svět, Českou republiku nevyjímajíc, pandemii nemoci covid-19. Tato skutečnost významným způsobem ovlivnila činnost knihoven v celé ČR. V celkovém součtu byly knihovny v roce 2020 na základě vládních opatření úplně uzavřené pro veřejnost 101 kalendářních dní. Fakta o tom, jak se s tím vyrovnávaly, přináší tento příspěvek.
Celostátní průzkum proběhl v období leden–únor 2021. Jeho hlavním cílem bylo získat informace o připravovaných stavbách, rekonstrukcích a dalších investičních akcích knihoven v letech 2021 až 2027 zejména s vazbou na připravovaný program IROP 2 a další dotační programy. Účastníci průzkumu byli informování o základním zaměření IROP 2.1 Výzva k vyplnění webového dotazníku byla zveřejněna v knihovnických elektronických konferencích a také prostřednictvím Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí.
Výsledky z výzkumu Čtení v čase koronavirové pandemie z února 2021.
Příspěvek pokračuje v publikování výsledků průzkumu v předchozím čísle Čtenáře (č. 4, s. 133–135).
Jan Halada, Irena Prázová, Adam Doksanský
Druhá část výsledků průzkumu, první byla publikována v lednovém čísle Čtenáře (s. 24–27).
Kniha je bezesporu služebně nejstarší médium a v rámci komunikačního procesu mezi autorem, dílem a čtenářem koexistuje jako trvalá součást každého lidského společenství. Jaká je a bude její odpověď na existenci a roli e-knih?
Jan Halada, Irena Prázová, Adam Doksanský
V období dubna a května 2020 proběhl mezi knihovnami v ČR průzkum mapující dostupnost služeb knihoven osobám se specifickými potřebami. Cílem bylo zjistit rozsah a úroveň služeb poskytovaných knihovnami těmto osobám v praxi. Navazuje na průzkumy z let 2007 a 2014, a přináší tak i možnost srovnání.