Knihovna pro 21. století očima studentů brněnské fakulty architektury. Přijďte si poslechnout, jak pracují budoucí architekti a jaké možnosti se dnes nabízejí obecním knihovnám.
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského vyhlašuje 32. ročník Ceny za literaturu pro děti a mládež „Suk – čteme všichni“.
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě vydala na konci loňského roku již třetí pokračování volné série publikací s názvem Kompendium knihovnictví. Editorem svazku je tentokrát Marek Timko z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.
Zažijete konferenci, která se bude věnovat udržitelnému životu ve městě a komunitám. Konferenci, která je celá o knihovnách, přesto zde nejsou přednášky o knihovnách. Knihovny jsou obýváky měst, kulturní a sociální zázemí jeho obyvatel. Přijďte si poslechnout, jak svá města zabydlit.
Tradiční role knihoven jako zdroje informací je neochvějná. Ovšem s měnícími se požadavky uživatelů knihoven se proměňuje nejen podoba těchto míst, nabízené služby, ale přibývají i další účely knihoven. Touto změnou prošly jak veřejné knihovny, tak i knihovny univerzitní. Velký vliv na to má covidová pandemie i trend digitalizace informačních zdrojů. Knihovny se tak dnes stávají místem setkávání s přáteli i klidným pracovním prostorem pro společnou týmovou práci a společné učení.
Mediální a informační gramotnost jsou a zůstanou nepostradatelnými dovednostmi člověka 21. století. Naše texty měly za cíl ukázat, že podpora rozvoje těchto gramotností je přirozeným úkolem knihoven. Tímto způsobem naplňujeme poslání, které jsme si dobrovolně zvolili a zakotvili například v aktuální Koncepci rozvoje knihoven. Na základě našich zkušeností na závěr série příspěvků o mediálním vzdělávání v knihovnách předkládáme několik klíčových tezí a doporučení, které mohou být užitečné při zvládání dalších vzdělávacích a komunikačních výzev.
Wikipedie je jedním z míst digitálního světa, které vedle možnosti mediální obsahy konzumovat poskytuje také prostor pro jejich tvorbu. Člověk přicházející na Wikipedii nemusí zůstat jen v pasivní roli, ale může přispívat k jejímu utváření. Toto vytváření, doplňování, aktualizace či editace obsahu Wikipedie podléhá konkrétním pravidlům, díky kterým si můžeme uvědomovat a v praxi trénovat různé dovednosti užitečné ve světě současných médií a internetu.
Kristýna Šimlová Louthanová ze Středočeské knihovny v Kladně byla jednou z účastnic druhého běhu Cyklu mediálního vzdělávání pro knihovny 2023/2024, který vznikl ve spolupráci Nadace OSF s Ondřejem Hudečkem z Městské knihovny v Praze a Pavlínou Mazáčovou z Katedry informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Cyklus se zaměřil zejména na rozvoj a zvyšování lektorských kompetencí učících knihovnic a knihovníků z velkých i malých knihoven.
Nadace OSF navázala na svou spolupráci s veřejnými knihovnami v roce 2018, kdy začala v tomto prostoru akcentovat oblast mediální vzdělanosti. Lidé v menších městech v krajích Ústeckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském se tehdy mohli zúčastnit více než stovky vzdělávacích akcí, které pořádaly místní knihovny.
Zvyšování mediální gramotnosti veřejnosti a podpora mediálního vzdělávání jsou součástí aktivit knihoven již dlouhé roky. V posledních šesti až sedmi letech se těmto činnostem ale přece jen v knihovnách věnujeme se zvýšenou intenzitou. Cílem textů v tomto tematickém bloku je připomenout, proč jsme se před několika lety rozhodli pozornost knihovnic a knihovníků zaměřit specificky na mediální vzdělávání, co zásadního se v poslední době událo, a nabídnout i možné další kroky do budoucna. Nebudete ochuzeni ani o zcela konkrétní zkušenosti z některých knihoven, ani o pohled našeho hlavního partnera a podporovatele, Nadace OSF.