Blízko dopravního terminálu na Černém Mostě (Praha 14) byla dlouhá desetiletí opuštěná parcela. Nedávno na ní vyrostl Polyfunkční dům Černý Most, který je stavbou s velkým potenciálem pro rozvoj a proměnu blízkého okolí. Nejen proto, že nabízí dostupné bydlení lidem z profesí, bez kterých se chod města neobejde, ale velkorysý prostor zde má i veřejná služba.
Ve středu 28. ledna se v Opavě otevřelo unikátní místo, které může být symbolem digitální transformace regionu – první akustická AI budka určená veřejnosti v Česku. Tento prostor, nacházející se v Knihovně Petra Bezruče v Opavě, propojuje technologii, práci, soukromí i komunitní setkávání a nabízí návštěvníkům možnost setkat se s umělou inteligencí v bezpečném a komfortním prostředí.
Anneli Haapaharju, předsedkyně Finsko-švédské asociace knihoven, a Mia Karvonen, členka představenstva asociace, společně přijely do České republiky představit sdílené čtení. Díky akreditaci Erasmus+ konsorcia Sdružení knihoven ČR měly tuto metodu možnost vyzkoušet nejen kolegyně a kolegové z knihoven, ale také všichni ti, kdo se v Praze zúčastnili 34. výročního zasedání rady a konference EBLIDA, konaných ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR, Národní knihovnou ČR a Městskou knihovnou v Praze.
Ve dnech 26.–27. listopadu 2025 se uskutečnil 26. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, na němž zaznělo 29 přednášek. Budeme se věnovat některým z nich.
Renáta Krejčí Salátová, Anna Machová
Naše knihovna má v roce 2026 provést revizi knihovního fondu, máme cca 150 tisíc knihovních dokumentů. V roce 2027 plánujeme stěhování do nových prostor. Abychom nemuseli omezovat služby knihovny kvůli revizi dvakrát (před stěhováním a po něm), rádi bychom provedli revizi až po stěhování v roce 2027. Může Ministerstvo kultury tento postup povolit?
Víte, co se stane, když se u jednoho stolu sejdou dvě pracovnice knihovny, jeden programátor a k tomu dobrá káva? Rozvine se jedna z hlavních aktivit, které se v naší knihovně v oblasti AI věnujeme.
Digitální transformace společnosti s sebou přináší nejen nové možnosti a příležitosti, ale i rizika prohlubování digitálního vyloučení. V České republice se tento problém týká až 1,5 milionu obyvatel, přičemž dalších 1,4 milionu je digitálním vyloučením přímo ohroženo.1 V této situaci plní knihovny klíčovou roli průvodkyň a míst, která jsou v regionech snadno dostupná pro získání pomoci a podpory v oblasti digitálních kompetencí.
Automatizace katalogizačních procesů je jedním z témat, o kterém se v knihovnách diskutuje již řadu let. Rozvoj metod strojového učení a velkých jazykových modelů však v posledních letech otevřel nové možnosti, jak tyto technologie prakticky využít. Moravská zemská knihovna v Brně proto v roce 2025 realizovala projekt zaměřený na vývoj softwaru pro AI retrokatalogizaci, který má katalogizátorům pomáhat při zpracování knihovních fondů.
Petr Žabička, Jan Rychtář, Jan Klos
Městská knihovna v Praze dlouhodobě zpřístupňuje literaturu široké veřejnosti. Tuto roli naplňuje i v době, kdy se proměňuje způsob, jakým lidé příběhy a informace přijímají. Vedle tradičního čtení v tištěné podobě nebo formou e-knihy se v posledních letech výrazněji prosadil také poslech, což potvrzují i aktuální data ze Zprávy o českém knižním trhu 2024/2025.
Evropský rámec digitálních kompetencí, známý jako DigComp (Digital Competence Framework for Citizens), vznikl v roce 2013 pod hlavičkou Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre). Jeho ambice byla zásadní: pojmenovat, co znamená být digitálně kompetentní v moderní společnosti.
Obvykle se ptáme my jeho. Tentokrát jsme si role vyměnili. Umělá inteligence – konkrétně Microsoft Copilot – se ujímá role moderátora a pokládá otázky lidem z praxe. Ne proto, aby rozhodovala nebo radila, ale aby pomohla otevřít srozumitelnou diskusi o tom, jak umělou inteligenci používat bezpečně, odpovědně a v souladu s rolí veřejné instituce.
Jindra Tumová, Martina Brčáková