Obsah tohoto článku je uzamčen.
Anneli Haapaharju, předsedkyně Finsko-švédské asociace knihoven, a Mia Karvonen, členka představenstva asociace, společně přijely do České republiky představit sdílené čtení.
Jamie Johnston, vedoucí katedry knihovnictví na Islandské univerzitě
Udržitelnost a wellbeing jsou v knihovnách témata propojená jako spojené nádoby, kdy kvalita obsahu jedné nevyhnutelně ovlivňuje druhou. Zatímco typicky je udržitelnost spojována především s provozem budov a ekologickým chováním organizací i jednotlivců v reálných prostředích, wellbeing odkazuje na podporu duševního zdraví, sociální komunikace a celkové resilience v online i offline světě.
Udržitelnost v knihovnách je chápána především v kontextu s jejich zapojením do naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN. Knihovny lze vnímat jako udržitelné primárně z povahy základní služby, kterou nabízejí – půjčování knih. Podporují tak sdílení a omezují spotřebu.
Michaela Dombrovská, Kryštof Čeřovský
Informační hygiena, zejména digitální resilience, podporuje celkovou odolnost lidí i komunit ve světě stále více provázaném s online prostředím. Stojí na správných informačních návycích a zdravých životních návycích. Následující text je předkládán jako inspirace pro knihovny, v každé načrtnuté oblasti je možné jej rozvíjet nepřeberným množstvím způsobů.
Digitální wellbeing, pokud se mu knihovny chtějí věnovat skutečně od základu, vyžaduje zaměření na fyzickou i mentální odolnost člověka. Tedy jeho celkovou resilienci v reálném i digitálním světě, které jsou čím dál více provázané. Digitální wellbeing je výsledkem postupně budovaných návyků, se kterými knihovny mohou v každém případě pomoci.
Digitální wellbeing je v knihovnách poslední dobou často skloňované téma. Souvisí s narůstající digitalizací (nejen) veřejných služeb, rozvojem umělé inteligence i se znepokojivým nárůstem psychických potíží mezi dětmi a dospělými, který se projevil zejména po pandemii covid-19 společně s enormním nárůstem dezinformací ve veřejném (zejména online) prostoru.
Knihovny odedávna pomáhaly pojmenovávat i řešit výzvy a problémy společnosti. Jsou centry vzdělanosti a demokracie, informačním zázemím aktivního občanství i středobodem rozmanitých komunit. Dlouhověkost patří mezi agendy, které utvářejí charakter dění okolo nás. Narůstající průměrná délka života má řadu praktických důsledků a dotkne se každého. Nejúčinnějším řešením je přitom prevence a povědomí o tom, že přiměřené investice do zdraví a vědomá péče o kvalitu života jsou zásadní nejen pro to, jak dlouho budeme žít, ale především pro to, aby závěrečná fáze života byla radostná, pohodová a klidná. A to je oblast, kde knihovny mohou sehrát významnou roli. Knihovny k vitální dlouhověkosti přispívají hned pětkrát.
Michaela Dombrovská, Blanka Novotná
Zprávu o digitálních závislostech v České republice 20221 vydala Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí v létě minulého roku. Obsahuje řadu alarmujících zjištění a vzhledem k tomu, že jednotícím tématem knihoven pro následující dva roky je mediální gramotnost, také vede k otázce, jak by měly a mohou pomoci knihovny a knihovníci.