Informační hygiena, zejména digitální resilience, podporuje celkovou odolnost lidí i komunit ve světě stále více provázaném s online prostředím. Stojí na správných informačních návycích a zdravých životních návycích. Následující text je předkládán jako inspirace pro knihovny, v každé načrtnuté oblasti je možné jej rozvíjet nepřeberným množstvím způsobů.
Digitální wellbeing, pokud se mu knihovny chtějí věnovat skutečně od základu, vyžaduje zaměření na fyzickou i mentální odolnost člověka. Tedy jeho celkovou resilienci v reálném i digitálním světě, které jsou čím dál více provázané. Digitální wellbeing je výsledkem postupně budovaných návyků, se kterými knihovny mohou v každém případě pomoci.
Digitální wellbeing je v knihovnách poslední dobou často skloňované téma. Souvisí s narůstající digitalizací (nejen) veřejných služeb, rozvojem umělé inteligence i se znepokojivým nárůstem psychických potíží mezi dětmi a dospělými, který se projevil zejména po pandemii covid-19 společně s enormním nárůstem dezinformací ve veřejném (zejména online) prostoru.
MICHAELA DOMBROVSKÁ michaela.dombrovska@slu.czBLANKA NOVOTNÁ blanka.novotna@fhs.cuni.cz
Zprávu o digitálních závislostech v České republice 20221 vydala Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí v létě minulého roku. Obsahuje řadu alarmujících zjištění a vzhledem k tomu, že jednotícím tématem knihoven pro následující dva roky je mediální gramotnost, také vede k otázce, jak by měly a mohou pomoci knihovny a knihovníci.