Co vše znamená další tematická dvouletka v knihovnách pod značkou knihovny.digital.
Lenka Hanzlíková, Kamila Plisková
Služby eGovernmentu, tedy digitální agenda státu a samospráv, se knihovnám nevyhnou, to je jisté. Stejně jako je jisté, že tyto agendy budou stále více pronikat i do našich soukromých životů. Proto je dobré být v obraze, nejen s ohledem na osobní život, ale také vzdělávací a osvětovou roli knihoven, kterou již plní v řadě témat. Tak proč ne i v digitálních službách.
Nová kapitola v historii barokního Velkého (Löwitova) mlýna v Libni se začala psát v červenci roku 2023, kdy otevřely kavárna a pobočka Městské knihovny v Praze (MKP) první ze služeb vznikajícího Kulturního centra Velký mlýn.
Za zkratkou CASLIN se skrývá intenzivní třicetiletá spolupráce českého a slovenského knihovnictví – Czech and Slovak Library Information Network. Vznik této sítě spadá do devadesátých let 20. století.
Jednotný vizuální styl je velmi důležitou součástí prezentace instituce na veřejnosti. Kvalitní zpracování podporuje její jednotu a stabilitu, zvyšuje povědomí o existenci a vyvolává u veřejnosti pocit solidnosti a důvěryhodnosti. Základními prvky jednotného vizuálního stylu jsou logo, písmo a barevnost. Tak začíná úvodní text Manuálu jednotného grafického stylu Městské knihovny v Praze (dále jen Manuál), který v roce 2004 zpracoval grafik a designér Libor Jelínek. A v roce 2023 nezbývá než souhlasit. Možná s doplněním, že na rozdíl od roku 2004, kdy se počítalo hlavně s využitím v tisku, jsou dnes požadavky na použití loga mnohem širší.
Cílem projektu zahájeného v roce 2019 je nejen zrychlení výpůjčních služeb, ale také rozšíření doby, po kterou jsou služby knihovny dostupné veřejnosti.
Lenka Hanzlíková, Dagmar Pivoňková
Účastníci semináře CASLIN 2021 v Blansku dostali zadání podrobit obsah aktuální Koncepce rozvoje knihoven v České republice s ohledem na technologické a společenské změny posledních dvou let důkladné revizi.
Co na to Ondřej Hudeček, oceněný cenou MARK za rok 2020?
Založení Městské knihovny v Praze (MKP), tehdy Knihovny královského hlavního města Prahy, se datuje do roku 1891. Připojuje se tedy do skupiny letošních knihovnických jubilantů, a to číslicí 130. Jaká byla cesta knihovny historií, kam došla a hlavně, kam má namířeno?
Městská knihovna v Praze provozuje síť svých poboček na celém území hlavního města Prahy. Pobočku Jezerka najdete v Michli v městské části Praha 4. Prostor pro knihovnu vznikl adaptací budovy bývalé michelské Občanské záložny, postavené ve 20. letech 20. století. Původní účel připomínají zachované architektonické prvky, jako je trezor nebo socha Spořivosti na budově.
Městská knihovna v Praze (MKP) plánovala vytvořit pro teenagery web odpovídající jejich zájmům, světům a naturelu už před několika lety. Snahy však vycházely naprázdno – jednou nebylo dost sil, podruhé peněz. Zlom přišel v roce 2008, kdy bylo zřízeno místo webredaktora pro mládež a s výrobou webu počítal i rozpočet knihovny. Naplno se příprava rozběhla v dubnu – tvorba koncepce, konzultace s externími i interními odborníky na webové prezentace, uspořádání ankety směřující k cílové skupině (mládež mezi 13-18 lety). Anketou jsme zjišťovali, co by si uživatelé přáli na webu mít a čím bychom se měli na internetu inspirovat.
Projekt opencard vznikl z rozhodnutí města Prahy vydávat karty, které zvýší pohodlí občanů a návštěvníků a budou praktickým pomocníkem pro život ve městě. Inspiraci Praha čerpala z praxe ze světových metropolí (Tokio, Sydney, Londýn), ale také českých měst, která podobné karty již využívají. První karty byly vydány v roce 2007 a město podpořilo projekt „startovací soutěží“ o hodnotné ceny. Služeb, které byly v té době na kartu napojeny, však nebylo mnoho – parkování v centru města a možnost využívat kartu jako čtenářský průkaz do Městské knihovny v Praze.