Evropský rámec digitálních kompetencí, známý jako DigComp (Digital Competence Framework for Citizens), vznikl v roce 2013 pod hlavičkou Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre). Jeho ambice byla zásadní: pojmenovat, co znamená být digitálně kompetentní v moderní společnosti.
Knihovny a vzdělávání knihovníků v Estonsku: poznatky ze studijní cesty do Estonské národní knihovny
Jedna ze skvělých příležitostí, kterou v Národní knihovně České republiky (NK ČR) máme, je, že díky Domu zahraniční spolupráce můžeme v rámci programu Erasmus+ vyjíždět za vzděláním i na zkušenou do jiných knihoven napříč Evropou. Já jsem si jako cíl svého výjezdu vybrala Estonskou národní knihovnu v Tallinnu.
Podpoře uprchlíků z Ukrajiny se začala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (MSVK) věnovat brzy po vypuknutí konfliktu. V popisovaném projektu šlo o volnočasové aktivity dětí od šesti let.
Nová sekce s názvem Mladý SKIP byla představena a schválena na konci října 2022 na setkání výkonného výboru Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR v Kutné Hoře. Je otevřená všem mladým a mladším pracovníkům v českých knihovnách a informačních institucích, kteří se chtějí aktivně podílet na jejich formování a fungování.
Jak vypadá česká dezinformační scéna? Jakými kanály se šíří? A jací jsou její aktéři? Tento text si neklade za cíl vytvořit komplexní analýzu, ale pokouší se spíše o zjednodušený přehled se záměrem upozornit na některé jevy.
Po třech letech, kdy bylo konání kongresu z důvodu protipandemických opatření znemožněno, se ve dnech 26.–29. 7. v irském Dublinu na 87. kongresu IFLA sešlo téměř dva tisíce knihovníků a informačních profesionálů ze sta zemí světa včetně České republiky.
Cílem každoroční konference je identifikovat nejnaléhavější problémy vědeckých knihoven, sdílet informace a nápady, jak tyto problémy řešit, určovat trendy a budoucí vývoj a představit novinky v oboru.
Toshokan je japonské slovo pro knihovnu. A knihovny na tom v Japonsku nejsou vůbec špatně.
Novinkou letošního ročníku bylo rozdělení akce do tří dnů. První den odpoledne proběhla panelová diskuse se zahraničními i domácími hosty, druhý den jsme se věnovali digitalizaci a vzdělávání a třetí den jsme program završili architekturou knihoven. Ovšem téma, které provázelo nejenom tuto konferenci, je silně akcentováno v celé knihovnické komunitě už nějakou dobu: Jaká je budoucnost knihoven? Jak přetransformovat tradiční služby do digitálního prostoru? Jak musí knihovny reagovat na změny ve společnosti? Zvládnou se knihovny adaptovat na průmysl 4.0?