Bibliothèque nationale de France a evropská kulturní diplomacie
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Národní knihovna Francie patří k nejstarším a nejprestižnějším knihovním institucím světa. Podle posledních údajů obsahuje více než 16,2 milionu knih (pro srovnání: Národní knihovna ČR v Praze eviduje přibližně 7,8 milionu titulů), dále 1,73 milionu zvukových nahrávek, 16 milionů rytin a fotografií, 420 000 sbírek novin a časopisů, z nichž asi 35 000 stále vychází, a 380 000 rukopisů (pražská knihovna jich uchovává kolem 21 500).
Next Library: konference, festival, hnutí nebo spíš kmen. Hledání příhodných substantiv je v tomto případě obtížné, všechna až na to poslední jsou také v souvislosti s akcí, kterou jsem měl možnost koncem května 2025 navštívit, oficiálně užívána. Na označení “kmen“ jsem si vzpomněl cestou vlakem domů. Používám ho zde jako označení skupiny lidí, kterou spojují blízké hodnoty, způsob života a v našem konkrétním případě i pohled na smysl knihoven.

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každý měsíc do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.

Průkazka do knihovny. Malá papírová či plastová kartička, která většinu času zůstává uložená, aby byla po ruce při další návštěvě knihovny, a jindy jí snad ani nevěnujeme pozornost. Přitom za naši pozornost jistě stojí, a to nejen díky své moci otevřít dveře k vědění – ke knihám, filmům, archivům a celé plejádě nejrůznějších aktivit, programů a dalších služeb, které knihovny nabízejí. Její důležitost si už takřka před 40 lety uvědomili ve Spojených státech a Americká knihovnická asociace vyhlásila září Měsícem přihlášek do knihovny.
Jedna ze skvělých příležitostí, kterou v Národní knihovně České republiky (NK ČR) máme, je, že díky Domu zahraniční spolupráce můžeme v rámci programu Erasmus+ vyjíždět za vzděláním i na zkušenou do jiných knihoven napříč Evropou. Já jsem si jako cíl svého výjezdu vybrala Estonskou národní knihovnu v Tallinnu.  
Ve dnech 23.–24. září 2025 se ve Varšavě konala konference „Czytanie ma tylko dobre strony“ („Čtení má jen dobré stránky“). Toto dvoudenní setkání uzavřelo pětiletý Národní program rozvoje čtenářství 2.0 (NPRCz 2.0) a stalo se prostorem pro sdílení zkušeností, hodnocení dopadů programu a diskusi o budoucím směřování podpory čtenářství a knihoven v Polsku.  
Ostrov, jehož populace (o něco menší než počet obyvatel Brna) je tak malá, že jej v některých celosvětových srovnávacích žebříčcích vůbec nenajdeme. I to je Island, který se podle knihy Tajemství sprakkar (od Elizy Jean Reid, manželky tamního minulého prezidenta) z globálních hodnocení často vynechává jednoduše proto, že dostupná data nejsou dostatečně rozsáhlá, aby se do nich dala zahrnout. Boduje hlavně v těch, kde se výsledek přepočítává „per capita“.
Ještě před deseti lety byli hlavními hrdiny ukrajinských dětských knížek převážně koťátka a pejsci, komické fantasy postavy či obyčejné zvídavé děti. Po anexi Krymu a začátku válečných operací na východě Ukrajiny se mezi hlavními hrdiny začali objevovat vojáci, dobrovolníci, uprchlíci. Po 24. únoru 2022 se jimi staly děti, evakuované z míst, kde probíhaly boje, zachráněná zvířata, a také… duchové zabitých dětí, které zahynuly v důsledku ruských raketových úderů.
Nová knihovna Českého centra v Paříži otevřela po rekonstrukci v roce 2021. Na tomto místě chci bilancovat poslední roky její činnosti a ukázat na směr úvah, jež mne inspirovaly obecně v koncipování místa knihy a literatury v dramaturgii Českého centra, které jsem mezi lety 2018–2024 vedl.
Do roku 2022 jsem se stěhovala pouze v rámci krajů, kde jsem strávila svých prvních sedmnáct let života. Všechny moje knížky se samozřejmě stěhovaly se mnou. Mnoho let pozoruji, jak si Antonina Malej, autorka YouTube kanálu „Tosja čte pohádky“, s sebou vozí knihy ještě ze svého dětství a jak se každá z nich postupně objevuje v nabídce kanálu jako ve virtuální knihovně.