Sestavit tematickou sadu do kufříku, batůžku či jiného zavazadla tak, aby podporovala rozvoj i fantazii dětí, není vždy úplně jednoduché. Přinášíme postřehy a inspiraci na základě osobních zkušeností s jejich tvorbou ve Středočeské knihovně v Kladně.
Tři místa, tři knihovny, tři aktuality. Od neobvyklé výstavy, přes rekonstrukci s hologramy po oslavu s kronikou. Pojďme tentokrát nahlédnout do Domažlic, Havířova a Otrokovic.
Ještě před deseti lety byli hlavními hrdiny ukrajinských dětských knížek převážně koťátka a pejsci, komické fantasy postavy či obyčejné zvídavé děti. Po anexi Krymu a začátku válečných operací na východě Ukrajiny se mezi hlavními hrdiny začali objevovat vojáci, dobrovolníci, uprchlíci. Po 24. únoru 2022 se jimi staly děti, evakuované z míst, kde probíhaly boje, zachráněná zvířata, a také… duchové zabitých dětí, které zahynuly v důsledku ruských raketových úderů.
Nová knihovna Českého centra v Paříži otevřela po rekonstrukci v roce 2021. Na tomto místě chci bilancovat poslední roky její činnosti a ukázat na směr úvah, jež mne inspirovaly obecně v koncipování místa knihy a literatury v dramaturgii Českého centra, které jsem mezi lety 2018–2024 vedl.
Do roku 2022 jsem se stěhovala pouze v rámci krajů, kde jsem strávila svých prvních sedmnáct let života. Všechny moje knížky se samozřejmě stěhovaly se mnou. Mnoho let pozoruji, jak si Antonina Malej, autorka YouTube kanálu „Tosja čte pohádky“, s sebou vozí knihy ještě ze svého dětství a jak se každá z nich postupně objevuje v nabídce kanálu jako ve virtuální knihovně.
Během válečného konfliktu na Ukrajině bylo vážně poškozeno nebo zcela zničeno více než 770 knihoven, což představuje obrovskou ztrátu písemného kulturního dědictví země. Na půdě Národní knihovny ČR se už krátce po vypuknutí konfliktu rodila myšlenka, jak můžeme v této situaci pomoci. Projekt získal název Archa a jeho první část – mobilní konzervační pracoviště – se již podařilo dostat na Ukrajinu. Co vše se muselo stát předtím?
V rámci projektu Erasmus+ jsme s kolegyní Lucií Macháčkovou ve dnech 11.–15. 8. 2024 navštívily Slovenskou národní knihovnu v Martině. Cílem naší návštěvy bylo detailně se seznámit s činností Knižničného inštitútu SNK a hledat inspiraci i průniky pro další rozvoj naší práce.
V pondělí 30. 9. 2024 bylo v australském Brisbane zahájeno setkání knihovníků, které pozvala do své země prezidentka IFLA paní Vicky McDonald. Letos neproběhl obvyklý kongres (Dubaj po protestech kvůli nerespektování lidských práv odstoupila od pořadatelství), avšak paní prezidentka dokázala nemožné a s australskými kolegy připravila třídenní Information Future Summit, věnovaný budoucnosti světa informací.
Největší světová knihovnická asociace IFLA publikovala na podzim roku 2023 svou novou Strategii na období 2024–20291. Jedná se o dokument, který má IFLA provést jejím stoletým výročím, které připadá na rok 2027, a téměř až do konce platnosti Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.
Národní knihovna České Republiky (NK) letos již třetím rokem vysílá své zaměstnance v rámci programu Erasmus+ na studijní cesty do evropských akademických institucí. Akreditace programu se týká vzdělávání dospělých – zvyšování znalostí v online vzdělávání, v oblasti knihovnictví a v neposlední řadě rozvoj jazykových dovedností. S kolegou Filipem Pavčíkem jsme letos požádali v rámci Erasmu+ o financování studijního výjezdu do Finské národní knihovny, která v inovacích oprávněně patří na přední příčky. S kolegou pracujeme v NK v Odboru novodobých digitálních sbírek, kde se zabýváme standardizací digitalizace dokumentů v knihovním prostředí.
Pavlína Kočišová, Filip Pavčík
Estonsko je nejsevernější z pobaltských zemí. Žije zde přibližně 1,3 milionu obyvatel s početnou ruskou komunitou. Historicky bylo Estonsko několikrát součástí ruského carství nebo Švédského království. Na konci první světové války si dokázalo vydobýt nezávislost, aby o ni v roce 1940 přišlo a stalo se součástí Sovětského svazu. Ale i toto potemnělé období nakonec skončilo a Estonsko je již třicet let nezávislé.
Finské veřejné knihovnictví je velkou inspirací nejen pro nás, ale i pro ostatní evropské státy. Jak se říká ve Finsku, Finové své knihovny milují a také je hojně navštěvují. Popularita knihoven se odráží také v přístupu státu, který rozvoj knihoven podporuje. Finské knihovny poskytují kvalitní služby, které se snaží neustále vylepšovat. Příkladem může být nově spuštěná služba finských knihoven, platforma E-knihovna (finsky E-kirjasto), která sdružuje digitální zdroje na jednom místě a umožňuje uživatelům výpůjčky e-knih, audioknih a elektronických časopisů.1
Díky úspěšné žádosti SDRUK v programu Erasmus+ proběhla letos v dubnu skupinová cesta vedoucích zaměstnanců členských knihoven do Dánska. Účelem bylo zmapovat zkušenosti a metody zapojování obyvatel do naplňování 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále SDGs), a to jak v rámci tradičních, tak inovativních formátů a služeb.
Spojené arabské emiráty a jejich knihovny přitahují pozornost knihovníků z celého světa, včetně těch z ČR. V červnovém čísle Čtenáře (č. 6, s. 225–227) jsme vám již představili Knihovnu Muhammada bin Rašída; dnes vám přinášíme další doplňující fakta o jejím vzniku a provozu od jiné české knihovnice, která během svého pobytu v Dubaji neodolala a tento knihovnický stánek navštívila. Zároveň představuje také dubajskou veřejnou knihovnu Al Mankhool.