Hrad světla na Skleněné hoře. Příběh lotyšské národní identity v jedné budově aneb S Erasmem v Rize
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Žili byli tři bratři. Král země vyhlásil, že ten, kdo vyjede na vrchol Skleněné hory a probudí princeznu, která tam spí v rakvi mnoho let, získá její ruku a království. Nejmladší Antiņš je bratry vyhnán z domu, ale za svou dobrotu, statečnost a skromnost získá magickou pomoc – schopnost vyvolat bronzového, stříbrného a nakonec zlatého koně. Dvakrát se pokusí o výstup, ale vrchol zdolá až napotřetí – v sedle zlatého koně. Polibkem probudí princeznu, ale sám zůstává v anonymitě a vrací se do chudoby. O princezninu ruku se mezitím hlásí falešný nápadník. Nakonec je však Antiņš rozpoznán díky prstenu a princeznu získává on.
Národní knihovna Francie patří k nejstarším a nejprestižnějším knihovním institucím světa. Podle posledních údajů obsahuje více než 16,2 milionu knih (pro srovnání: Národní knihovna ČR v Praze eviduje přibližně 7,8 milionu titulů), dále 1,73 milionu zvukových nahrávek, 16 milionů rytin a fotografií, 420 000 sbírek novin a časopisů, z nichž asi 35 000 stále vychází, a 380 000 rukopisů (pražská knihovna jich uchovává kolem 21 500).
Next Library: konference, festival, hnutí nebo spíš kmen. Hledání příhodných substantiv je v tomto případě obtížné, všechna až na to poslední jsou také v souvislosti s akcí, kterou jsem měl možnost koncem května 2025 navštívit, oficiálně užívána. Na označení “kmen“ jsem si vzpomněl cestou vlakem domů. Používám ho zde jako označení skupiny lidí, kterou spojují blízké hodnoty, způsob života a v našem konkrétním případě i pohled na smysl knihoven.
Průkazka do knihovny. Malá papírová či plastová kartička, která většinu času zůstává uložená, aby byla po ruce při další návštěvě knihovny, a jindy jí snad ani nevěnujeme pozornost. Přitom za naši pozornost jistě stojí, a to nejen díky své moci otevřít dveře k vědění – ke knihám, filmům, archivům a celé plejádě nejrůznějších aktivit, programů a dalších služeb, které knihovny nabízejí. Její důležitost si už takřka před 40 lety uvědomili ve Spojených státech a Americká knihovnická asociace vyhlásila září Měsícem přihlášek do knihovny.
Jedna ze skvělých příležitostí, kterou v Národní knihovně České republiky (NK ČR) máme, je, že díky Domu zahraniční spolupráce můžeme v rámci programu Erasmus+ vyjíždět za vzděláním i na zkušenou do jiných knihoven napříč Evropou. Já jsem si jako cíl svého výjezdu vybrala Estonskou národní knihovnu v Tallinnu.  
Ve dnech 23.–24. září 2025 se ve Varšavě konala konference „Czytanie ma tylko dobre strony“ („Čtení má jen dobré stránky“). Toto dvoudenní setkání uzavřelo pětiletý Národní program rozvoje čtenářství 2.0 (NPRCz 2.0) a stalo se prostorem pro sdílení zkušeností, hodnocení dopadů programu a diskusi o budoucím směřování podpory čtenářství a knihoven v Polsku.  
Ostrov, jehož populace (o něco menší než počet obyvatel Brna) je tak malá, že jej v některých celosvětových srovnávacích žebříčcích vůbec nenajdeme. I to je Island, který se podle knihy Tajemství sprakkar (od Elizy Jean Reid, manželky tamního minulého prezidenta) z globálních hodnocení často vynechává jednoduše proto, že dostupná data nejsou dostatečně rozsáhlá, aby se do nich dala zahrnout. Boduje hlavně v těch, kde se výsledek přepočítává „per capita“.