Články

Národní knihovna nastavuje pravidelně zrcadlo personální situaci v českém knihovnictví. Průzkum realizovaný v roce 2025 (s daty za rok 2024 a první čtvrtletí 2025) přinesl odpovědi od 312 knihoven, zaměstnávajících téměř pět tisíc pracovníků.1 Ačkoliv zpráva mapuje i demografii či vzdělávání, nejpalčivějším tématem zůstává finanční ohodnocení. Data bohužel potvrzují dlouhodobý trend: knihovnictví je oborem s vysokou kvalifikací, ale nízkou mzdovou konkurenceschopností, kde tarifní systém nestíhá reagovat na realitu trhu práce.

Projekt S knížkou do života (Bookstart) není asi odborné veřejnosti třeba příliš představovat. Takže jen stručně: jde o dlouhodobou celorepublikovou iniciativu knihoven zaměřenou na podporu pregramotnosti a raného čtenářství nejmenších dětí a budování pozitivního vztahu ke čtení a knihám v jejich rodinách.

Knihovny se neustále mění a požadavky jejich uživatelů se stále více přesouvají do online prostředí. Přesto se ukazuje, že velký potenciál digitalizovaného kulturního dědictví zůstává ve veřejných knihovnách nevyužitý. Je třeba si uvědomit, že se tyto knihovny již nemohou omezovat pouze na půjčování tištěných knih a časopisů. Musí svým čtenářům nabídnout stejně hodnotné služby také v digitálním prostoru.

Otázka dosaženého vzdělání odborných pracovníků dlouhodobě patří mezi klíčové ukazatele vývoje knihovnické profese. Úroveň kvalifikace zaměstnanců má zásadní vliv nejen na kvalitu poskytovaných služeb, ale také na možnosti profesního růstu, zapojení do specializovaných činností a schopnost knihoven reagovat na společenské, technologické a institucionální změny. Následující informace představují výsledky nejnovější Analýzy věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven z roku 2025, kterou pravidelně zveřejňuje Knihovnický institut Národní knihovny ČR.