Výsledky průzkumu mezi pracovníky knihoven
V rámci této spolupráce budou v průběhu roku 2026 realizovány různé vzdělávací aktivity zaměřené na praktické využití nástrojů umělé inteligence v knihovnách. Dne 23. března 2026 se uskutečnilo pilotní celodenní školení v pražské centrále společnosti Microsoft, kterého se účastnilo 120 knihovnic a knihovníků z celé České republiky. Obsahem školení bylo představení praktických a konkrétních možností, např. jak nám nástroje AI mohou zjednodušit každodenní pracovní agendu, jak nám efektivně pomůžou s tvorbou kreativního obsahu nebo jak můžeme efektivně nastavit svoje AI agenty. Kromě toho zazněla i zajímavá přednáška o podnikatelském a technologickém zázemí sektoru vyvíjejícího nástroje umělé inteligence a o jeho potenciálu do budoucna.
Na pilotní školení budou v nejbližších měsících navazovat další vzdělávací aktivity. Dané vzdělávání je sice určeno primárně pro knihovnickou komunitu, avšak naše společná inciativa vychází z toho, že knihovníci a knihovnice jsou v denním kontaktu s veřejností a díky tomu mají významný vliv na to, aby se nové informační technologie předávaly dál k uživatelům knihoven.
Aby bylo možné vzdělávání cíleně nastavit, bylo nejprve potřeba zmapovat výchozí stav. Z toho důvodu jsme vytvořili dotazník, jehož cílem bylo zjistit, jaké zkušenosti, potřeby a limity má česká knihovnická komunita v oblasti používání nástrojů AI.
Dotazník byl distribuován především prostřednictvím elektronických knihovnických konferencí a pro vyplnění byl otevřen přibližně jeden měsíc. Přestože nešlo o dlouhodobý sběr dat, navíc probíhal také v období blížících se vánočních svátků a přelomu roku, do průzkumu se zapojilo celkem 710 respondentů. To vypovídá nejenom o aktuálnosti tématu umělé inteligence, ale také o vysoké angažovanosti knihovnické komunity.
Více než polovina respondentů (56 %) uvedla, že pracuje v oboru knihovnictví déle než 10 let, a 77 % dotázaných bylo ve věku 31–60 let. Odpovědi tak poskytují relevantní vhled do praxe zkušených pracovníků knihoven v produktivním věku.
Hlavní poznatky z průzkumu
Výsledky průzkumu ukázaly, že 72 % dotázaných již ve své práci v knihovně využívá umělou inteligenci. Zároveň však pouze 40 % ohodnotilo své znalosti o AI jako velmi dobré nebo dobré, většina svoje znalosti ohodnotila jako průměrné nebo slabé.
Jako nejpoužívanější nástroj AI byl jednoznačně nejčastěji uváděn ChatGPT, který se objevil ve více než 400 odpovědích. Pak následovaly nástroje Gemini a Copilot.
Z otevřené otázky zaměřené na to, pro jaký typ úkolů knihovnice a knihovníci nástroje AI využívají, vyplynulo, že převažuje práce s textem, např. korektury, stylistická úprava, formulace e-mailů. Silně zastoupena byla také oblast marketingu a PR, kde jsou nástroje AI využívané např. na přípravu příspěvku na sociální sítě, na tvorbu anotací a sloganů. Více než 45 % odpovědí se týkalo podpory vzdělávacích aktivit, jako je příprava osnov, pracovních listů nebo tematický brainstorming. Naopak vyhledávání informací nebo odborná knihovnická práce se v odpovědích objevovaly jen zřídka. To naznačuje, že potenciál AI pro specializované knihovnické činnosti ještě zůstává nevyužitý.
Respondenti byli dotazováni také na administrativní činnosti, které jim v práci zaberou nejvíce času. Vůbec nejčastěji se objevujícím slovem byla „statistika“. Zajímavý paradox nastal v tom, že ačkoli se v předchozí otevřené otázce e-maily zařadily mezi oblasti, kde knihovnice a knihovníci využívají nástroje AI nejčastěji, tak v odpovědích na tuto otázku zůstaly jedním z největších „požíračů“ pracovního času. Umělá inteligence nám sice pomůže naformulovat e-mail, neřeší však organizaci a objem naší komunikace.
Bariéry a limity z pohledu praxe
Průzkum se zaměřil také na zjišťování bariér a limitů, které pracovníci v knihovnách vnímají v souvislosti s používáním umělé inteligence.
Knihovníci a knihovnice zmiňovali nedůvěru ve fakta generovaná AI a nutnost jejich ověřování, které může být časově náročné a snižovat efektivitu práce s AI. Objevovaly se také etické a filozofické obavy jako např. strach ze ztráty kreativity, ztráty autenticity nebo z oslabení kritického myšlení.
Nezanedbatelnou překážkou se ukázaly být ekonomické a licenční důvody. Respondenti se kriticky vyjadřovali k tomu, že chybí institucionální řešení předplácení licencí, které často přinutí zaměstnance k soukromé investici do placeného nástroje. Nespokojenost se objevovala také v souvislosti s institucionální připraveností na integraci nástrojů AI do praxe, jednak z pohledu chybějících metodik a předpisů, dále z pohledu zastaralého softwarového vybavení.
Z odpovědí zaznívala i skepse vůči tomu, že nástroje AI zatím nejsou přizpůsobeny specifickým potřebám knihovnické práce. Bylo možné pozorovat jistou frustraci z toho, že svět AI se neustále a rychle vyvíjí a je těžké s ním udržet krok, což klade vysoké nároky na průběžné vzdělávání. V neposlední řadě knihovnice a knihovníci vyjadřovali obavy o bezpečnost soukromých dat anebo dat instituce, ve které pracují. S tím se pojily také otázky etiky a ekologie, které vznikají při používání nástrojů AI.
Jaké vzdělávání chce česká knihovnická komunita
Přes všechny vyjádřené limity a obavy drtivá většina respondentů považuje za velmi důležité nebo spíše důležité, aby pracovníci knihoven měli praktickou znalost nástrojů AI. Dobrou zprávou pro naši iniciativu je, že více než 70 % zapojených knihovnic a knihovníků vyjádřilo, že chtějí vzdělávání o AI v nejbližších měsících věnovat alespoň jeden pracovní den anebo i více dnů.
Z otevřených odpovědí na návrhy vzdělávacích témat pak vyplynulo pět hlavních okruhů, které lze chápat jako priority pro budoucí vzdělávání, od odborné knihovnické práce přes didaktiku, management a etiku až po kreativní digitální komunikaci (viz tabulka).
Priority pro budoucí vzdělávání
| Tematický okruh | Obsah a podtémata |
| 1. Knihovnická oborová specializace | Katalogizace, akvizice a rešerše. Automatizace věcného popisu, napojení na knihovnické systémy. Práce s odbornými databázemi, citování AI, analýza dokumentů a historických textů/rukopisů (OCR). |
| 2. Didaktika, lektorování a práce se čtenáři | Vzdělávání veřejnosti a škol. Příprava lekcí pro ZŠ/MŠ, robotika, školení seniorů. Knihovník jako průvodce světem AI. Didaktické pomůcky a metodiky. |
| 3. Management, administrativa, automatizace | Efektivita správy instituce. Práce s agenty na míru, správa projektů, tabulek a statistik. Využití balíku MS 365. Základy programování pro automatizaci procesů. |
| 4. Kritické myšlení, etika a udržitelnost | Zodpovědné využívání AI. Mediální gramotnost, rozpoznávání dezinformací a deepfakes. Ekologické dopady (spotřeba energie a vody), etika autorských práv a vliv technologií na lidskou psychiku. |
| 5. Kreativní produkce a digitální komunikace | Propagace a multimédia. Tvorba grafiky, generování obrázků, videí a hudby. Správa sociálních sítí, marketing knihovny a tvorba webových stránek. |
Co dalšího průzkum ukázal
Při pohledu na výsledky průzkumu z širší perspektivy lze vyvodit několik dalších zajímavých poznatků.
Předně se potvrdilo, že knihovny nejsou konzervativní instituce odmítající nové technologie. Právě naopak, knihovníci nástroje AI přijímají a využívají, ale dělají tak kriticky a s vysokými profesními nároky. Vyjádřené limity nejsou projevem strachu, ale spíš odpovědnosti za zachování vysokých standardů informační a profesní etiky oboru knihovnictví.
Pracovníci knihoven cítí zodpovědnost také za to, aby společnost zvládala rychlé technologické změny bez ztráty kritického myšlení a aby knihovny nadále zůstaly pro veřejnost garantem důvěryhodných informací. S tím souvisí i to, že knihovnice a knihovníci chtějí využít potenciálu AI k automatizaci rutinních činností, aby jim zůstával větší prostor právě pro práci se čtenáři a návštěvnickou komunitou.
Výsledky také naznačují potřebu větší oborové spolupráce na národní úrovni, například v oblasti sdílení licencí, interních metodik nebo příkladů dobré praxe. Zásadní výzvu představuje rovněž vývoj vlastních nástrojů umělé inteligence, které by reflektovaly specifika knihovnické profese a zároveň zajistily ochranu institucionálních dat.
DOMINIKA PAVČÍK BORBÉLYOVÁ je vedoucí oddělení vzdělávání v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR.
Dominika Pavčík Borbélyová / dominika.pavcikborbelyova@nkp.cz
