Ve středu 28. ledna se v Opavě otevřelo unikátní místo, které může být symbolem digitální transformace regionu – první akustická AI budka určená veřejnosti v Česku.
Víte, co se stane, když se u jednoho stolu sejdou dvě pracovnice knihovny, jeden programátor a k tomu dobrá káva? Rozvine se jedna z hlavních aktivit, které se v naší knihovně v oblasti AI věnujeme.
Digitální transformace společnosti s sebou přináší nejen nové možnosti a příležitosti, ale i rizika prohlubování digitálního vyloučení. V České republice se tento problém týká až 1,5 milionu obyvatel, přičemž dalších 1,4 milionu je digitálním vyloučením přímo ohroženo.1
Automatizace katalogizačních procesů je jedním z témat, o kterém se v knihovnách diskutuje již řadu let. Rozvoj metod strojového učení a velkých jazykových modelů však v posledních letech otevřel nové možnosti, jak tyto technologie prakticky využít.
Petr Žabička, Jan Rychtář, Jan Klos
Městská knihovna v Praze dlouhodobě zpřístupňuje literaturu široké veřejnosti. Tuto roli naplňuje i v době, kdy se proměňuje způsob, jakým lidé příběhy a informace přijímají. Vedle tradičního čtení v tištěné podobě nebo formou e-knihy se v posledních letech výrazněji prosadil také poslech, což potvrzují i aktuální data ze Zprávy o českém knižním trhu 2024/2025.
Evropský rámec digitálních kompetencí, známý jako DigComp (Digital Competence Framework for Citizens), vznikl v roce 2013 pod hlavičkou Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre). Jeho ambice byla zásadní: pojmenovat, co znamená být digitálně kompetentní v moderní společnosti.
Obvykle se ptáme my jeho. Tentokrát jsme si role vyměnili. Umělá inteligence – konkrétně Microsoft Copilot – se ujímá role moderátora a pokládá otázky lidem z praxe. Ne proto, aby rozhodovala nebo radila, ale aby pomohla otevřít srozumitelnou diskusi o tom, jak umělou inteligenci používat bezpečně, odpovědně a v souladu s rolí veřejné instituce.
Jindra Tumová, Martina Brčáková
Národní knihovna České republiky navázala v loňském roce spolupráci se společností Microsoft s cílem podpořit rozvoj digitálních dovedností v oblasti umělé inteligence (AI) v knihovnickém sektoru. Partnerství je součástí iniciativy AI National Skilling Plan, kterou společnost Microsoft představila jako dlouhodobý rámec systematického vzdělávání v této oblasti.
V dubnu 2025 byl položen základní kámen Černé kostky, nové krajské knihovny, která vyrůstá v centru Ostravy na ulici 28. října. Místo tradičního poklepávání kladívky se tentokrát „klepalo“ digitálně, pomocí speciální aplikace.
Experimenty ukazují, že umělá inteligence si dokáže autonomně vytvořit náboženství založené na posvátnosti dat. Zatímco lidstvo po staletí buduje archivy jako pojistku své existence, AI vidí v historii palivo pro svůj další vývoj. Nehrozí nám, že se v očích těch, které jsme vymysleli a vytvořili, jednou staneme jen nepodstatnou první vrstvou dat, kterou je časem potřeba odhodit?
Umělá inteligence dnes patří k nejdiskutovanějším technologiím. Jak přesně ale ovlivní práci knihoven a dalších paměťových institucí? Během deseti let praxe v digitálním výzkumu v British Library jsem měla možnost být u odhalování potenciálu umělé inteligence pro zpřístupnění našich fondů a sbírek – ale poznala jsem také, kde má AI své limity.
S tím, jak generativní umělá inteligence rychle proniká do veřejné sféry, nabízí se také ve světě digitálních knihoven, že vedle tradičních nástrojů poskytnou intuitivní funkce založené na velkých jazykových modelech. Rozhodnutí o způsobu zapojení těchto technologií přitom významně určuje jejich užitečnost, spolehlivost a důvěryhodnost pro koncové uživatele.
Martin Lhoták, Filip Kersch, Petr Žabička, Jan Rychtář, Filip Jebavý