Obsah tohoto článku je uzamčen.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Významný výtvarný časopis Volné směry byl v roce 1896 založen jako tiskový orgán Spolku výtvarných umělců Mánes, který kromě Volných směrů vydával i periodikum Styl a další umělecky zaměřené publikace.
Kroměřížské noviny jsou další z řady regionálních periodik, které stojí za pozornost. Jejich první číslo vyšlo 7. března 1884 v Kroměříži a patřily mezi první české noviny v místě. Předcházely je krátce vydávaná Svobodná obec (1866) a Věstník moravský (1868).
Časopis Tvorba založili literární kritik F. X. Šalda (1867–1937) a literární historik Otokar Fischer (1883–1938). První číslo nového levicového periodika, zaměřeného primárně na otázky národní identity a kultury, vyšlo 15. října 1925.
Od roku 1919 vycházelo v okrese Pelhřimov nepolitické periodikum formátu A3 s názvem Týdeník z Českomoravské vysočiny, jehož vydavatelem byl vyučený sazeč Emil Šprongl, který již roku 1911 koupil pelhřimovskou knihtiskárnu a knihkupectví Rudolfa Ruppa.
Významné vědecké a osvětové periodikum Naše doba navazovalo svým obsahovým zaměřením, skladbou příspěvků a částečně také personálním obsazením na známý časopis Athenaeum, který vycházel v letech 1882–1893 a na jehož stránkách byly od roku 1886 publikovány články polemizující s pravostí Rukopisů královédvorského a zelenohorského.
Vydávání periodického tisku na území Plzně prodělalo ve druhé polovině století osobitý rozvoj. Po nástupu neoabsolutismu v 50. letech došlo k utužení poměrů, což se projevilo i na vydávání novin. Kvůli restriktivním opatřením byly podmínky pro zakládání nových titulů v 50. letech velmi obtížné.
V letech 2023 a 2024 jsme se v rubrice Periodika na území dnešní ČR věnovali především titulům úspěšným, které zanechaly ať už negativní, či pozitivní, v každém případě však výraznou stopu v dějinách českého periodického tisku, resp. v české kultuře obecně. Rok 2025 ovšem zahájíme poněkud netradičně velmi málo známým titulem Národ, jehož pouhé tři roky trvající „osud“ ze své podstaty splňuje definici neúspěchu.
Přímým předchůdcem periodika brněnského Moravského zemského muzea (někdejšího Františkova muzea) byl v letech 1895–1899 titul Museum Francisceum Annales. Od roku 1901 pak nesl název Časopis Moravského musea zemského – Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums a na růstu jeho kvality a významu měli na počátku století zásluhu první redaktoři jak české řady (F. J. Rypáček a F. Šujan), tak i řady německé (A. Rzehak, K. Schirmeisen a J. Matzura).
Významný deník Venkov byl ústředním médiem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tzv. agrárníků. Jednalo se o první deník v rakousko-uherské monarchii určený primárně pro venkovské obyvatelstvo. Po Národní politice byl Venkov v meziválečném období druhým nejčtenějším deníkem v zemi.