V letech 2023 a 2024 jsme se v rubrice Periodika na území dnešní ČR věnovali především titulům úspěšným, které zanechaly ať už negativní, či pozitivní, v každém případě však výraznou stopu v dějinách českého periodického tisku, resp. v české kultuře obecně. Rok 2025 ovšem zahájíme poněkud netradičně velmi málo známým titulem Národ, jehož pouhé tři roky trvající „osud“ ze své podstaty splňuje definici neúspěchu.
Časopis moravského muzea – Acta Musei Moraviae
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Přímým předchůdcem periodika brněnského Moravského zemského muzea (někdejšího Františkova muzea) byl v letech 1895–1899 titul Museum Francisceum Annales. Od roku 1901 pak nesl název Časopis Moravského musea zemského – Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums a na růstu jeho kvality a významu měli na počátku století zásluhu první redaktoři jak české řady (F. J. Rypáček a F. Šujan), tak i řady německé (A. Rzehak, K. Schirmeisen a J. Matzura).
Reklama
Venkov – ústřední deník agrární strany
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Významný deník Venkov byl ústředním médiem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tzv. agrárníků. Jednalo se o první deník v rakousko-uherské monarchii určený primárně pro venkovské obyvatelstvo. Po Národní politice byl Venkov v meziválečném období druhým nejčtenějším deníkem v zemi.

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.

Reklama
Vydávání novin a časopisů v Brně a na Moravě záviselo na politicko-společenské situaci rakouské monarchie a až do první třetiny 19. století periodika vycházela pouze v němčině pod dozorem cenzury. Počátky vydávání periodických tiskovin na Moravě sahají do období druhé poloviny 18. století za vlády Marie Terezie, a to z potřeby organizovat informace, které by ve svých důsledcích napomohly k posílení ekonomiky rakouských zemí.
Realistický proud českého (nejen) politického myšlení spojený především s pozdějším československým prezidentem T. G. Masarykem si od počátků získával pozornost veřejnosti díky periodickému tisku. Na prvním místě je třeba zmínit známý vědecký časopis Atheneum (1883–1893), na jehož stránkách se odehrával mj. známý spor o pravost Rukopisů. Politickým orgánem realistického proudu se však stalo periodikum Čas.