Hledat
Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 03/2026

Téma: Knihovny a AI

  • Význam AI pre informačné inštitúcie
  • Chytré digitální knihovny
  • Umělá inteligence v knihovnách: velká příležitost, ale zatím s omezeními
  • Rozhovor s Andrejem Harmečkem

Rozhovor s Anneli Haapaharju a Miou Karvonen

Využití nových technologií: Anakon: analytický nástroj pro samostatnou práci knihovníků s daty

Představujeme: Liberecká knihovna mění pravidla hry

Tištěné číslo časopisu je uzamčeno pouze pro předplatitele.

 

Obsah tohoto čísla je uzamčen.

Odemknout obsah
3_26_titulka
3_26_titulka

Články v tomto čísle

Teď už to jen nezaspat 
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

Teď už to jen nezaspat 

Toho dne se svět změnil. Mise Artemis I opustila gravitační pole Měsíce a tím připravila půdu pro misi Artemis II, která letos vyslala lidskou posádku nejdál do vesmíru vůbec. Ve Spojených státech došlo k další tragické události spojené se střelbou. Probíhalo mistrovství světa ve fotbale v Kataru a Saúdská Arábie porazila Argentinu 2:1. A taky byl onoho listopadového dne v roce 2022 vypuštěn ChatGPT (verze 3.5) a lidé začali ve velké míře používat slovní spojení „umělá inteligence“.  
Miloslav Linc
knihovny a AI
AI není uvnitř strojů: pohled (jednoho) sociologa
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

AI není uvnitř strojů: pohled (jednoho) sociologa

„Když čteme, myslí za nás jiný; my jenom opakujeme jeho mentální proces,“ napsal před bezmála dvěma stoletími Arthur Schopenhauer.1 Čtení považoval za méně hodnotné než vlastní samostatné myšlení: „… na papír nanesené myšlenky… nejsou pak nic jiného než stopa chodce v písku: vidíme sice cestu, kterou se bral, ale abychom věděli, co na té cestě viděl, museli bychom mít jeho vlastní oči.“2 
Jakub Mlynář
knihovny a AI
Význam AI pre informačné inštitúcie
Téma

Význam AI pre informačné inštitúcie

Knihovníci a iní informační špecialisti na celom svete sa snažia pochopiť fenomén AI. Postupne sa formujú názory na význam a možnosti AI v rôznych oblastiach a odboroch ľudskej činnosti. Aj v komunite informačných špecialistov prebiehajú podobné diskusie. Zoznamujú sa s nástrojmi AI a získavajú skúsenosti s jej používaním. 
Dušan Katuščák
knihovny a AI
Chytré digitální knihovny: jak AI přepisuje přístup k informacím
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

Chytré digitální knihovny: jak AI přepisuje přístup k informacím

S tím, jak generativní umělá inteligence rychle proniká do veřejné sféry, nabízí se také ve světě digitálních knihoven, že vedle tradičních nástrojů poskytnou intuitivní funkce založené na velkých jazykových modelech. Rozhodnutí o způsobu zapojení těchto technologií přitom významně určuje jejich užitečnost, spolehlivost a důvěryhodnost pro koncové uživatele. 
Martin Lhoták, Filip Kersch, Petr Žabička, Jan Rychtář, Filip Jebavý
knihovny a AI
Umělá inteligence v knihovnách: velká příležitost, ale zatím s omezeními
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

Umělá inteligence v knihovnách: velká příležitost, ale zatím s omezeními

Umělá inteligence dnes patří k nejdiskutovanějším technologiím. Jak přesně ale ovlivní práci knihoven a dalších paměťových institucí? Během deseti let praxe v digitálním výzkumu v British Library jsem měla možnost být u odhalování potenciálu umělé inteligence pro zpřístupnění našich fondů a sbírek – ale poznala jsem také, kde má AI své limity. 
Mia Ridge
knihovny a AI
AI jako pomocník při katalogizaci 
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

AI jako pomocník při katalogizaci 

Automatizace katalogizačních procesů je jedním z témat, o kterém se v knihovnách diskutuje již řadu let. Rozvoj metod strojového učení a velkých jazykových modelů však v posledních letech otevřel nové možnosti, jak tyto technologie prakticky využít. Moravská zemská knihovna v Brně proto v roce 2025 realizovala projekt zaměřený na vývoj softwaru pro AI retrokatalogizaci, který má katalogizátorům pomáhat při zpracování knihovních fondů.  
Petr Žabička, Jan Rychtář, Jan Klos
knihovny a AI
 Knihy, které mají hlas
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

 Knihy, které mají hlas

Městská knihovna v Praze dlouhodobě zpřístupňuje literaturu široké veřejnosti. Tuto roli naplňuje i v době, kdy se proměňuje způsob, jakým lidé příběhy a informace přijímají. Vedle tradičního čtení v tištěné podobě nebo formou e-knihy se v posledních letech výrazněji prosadil také poslech, což potvrzují i aktuální data ze Zprávy o českém knižním trhu 2024/2025.
Růžena Zlatohlávková
knihovny a AI
Setkání klidu, práce a umělé inteligence
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

Setkání klidu, práce a umělé inteligence

Ve středu 28. ledna se v Opavě otevřelo unikátní místo, které může být symbolem digitální transformace regionu – první akustická AI budka určená veřejnosti v Česku. Tento prostor, nacházející se v Knihovně Petra Bezruče v Opavě, propojuje technologii, práci, soukromí i komunitní setkávání a nabízí návštěvníkům možnost setkat se s umělou inteligencí v bezpečném a komfortním prostředí.
Markéta Beyerová
knihovny a AI
Právní a etické aspekty využívání AI v Národní knihovně ČR
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

Právní a etické aspekty využívání AI v Národní knihovně ČR

Obvykle se ptáme my jeho. Tentokrát jsme si role vyměnili. Umělá inteligence – konkrétně Microsoft Copilot – se ujímá role moderátora a pokládá otázky lidem z praxe. Ne proto, aby rozhodovala nebo radila, ale aby pomohla otevřít srozumitelnou diskusi o tom, jak umělou inteligenci používat bezpečně, odpovědně a v souladu s rolí veřejné instituce.
Jindra Tumová, Martina Brčáková
knihovny a AI
Umělá inteligence v českých knihovnách
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

Umělá inteligence v českých knihovnách

Národní knihovna České republiky navázala v loňském roce spolupráci se společností Microsoft s cílem podpořit rozvoj digitálních dovedností v oblasti umělé inteligence (AI) v knihovnickém sektoru. Partnerství je součástí iniciativy AI National Skilling Plan, kterou společnost Microsoft představila jako dlouhodobý rámec systematického vzdělávání v této oblasti.
Dominika Pavčík Borbélyová
knihovny a AI
„Molting reality“: metafory paměti od kamenných archivů k algoritmu humra
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Téma

„Molting reality“: metafory paměti od kamenných archivů k algoritmu humra

Experimenty ukazují, že umělá inteligence si dokáže autonomně vytvořit náboženství založené na posvátnosti dat. Zatímco lidstvo po staletí buduje archivy jako pojistku své existence, AI vidí v historii palivo pro svůj další vývoj. Nehrozí nám, že se v očích těch, které jsme vymysleli a vytvořili, jednou staneme jen nepodstatnou první vrstvou dat, kterou je časem potřeba odhodit?
Jan Lukavec
knihovny a AI
O sdíleném čtení, umělé inteligenci a síle lidského hlasu
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Rozhovor

O sdíleném čtení, umělé inteligenci a síle lidského hlasu

Anneli Haapaharju, předsedkyně Finsko-švédské asociace knihoven, a Mia Karvonen, členka představenstva asociace, společně přijely do České republiky představit sdílené čtení. Díky akreditaci Erasmus+ konsorcia Sdružení knihoven ČR měly tuto metodu možnost vyzkoušet nejen kolegyně a kolegové z knihoven, ale také všichni ti, kdo se v Praze zúčastnili 34. výročního zasedání rady a konference EBLIDA, konaných ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR, Národní knihovnou ČR a Městskou knihovnou v Praze.
Michaela Dombrovská
Jak na AI v praxi: nový dokument IFLA pro knihovny
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Z knihovny knihovnické literatury

Jak na AI v praxi: nový dokument IFLA pro knihovny

Dokument IFLA Entry Point to Libraries and AI představuje prakticky orientovaný materiál Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA), publikovaný v roce 2025 jako součást širšího rámce rozvíjejícího principy IFLA Internet Manifesto1. Nejde o klasické politické prohlášení ani závazný strategický dokument, ale o metodickou pomůcku určenou knihovnám, které se začínají systematicky zabývat využitím umělé inteligence.
Vladana Pillerová
Nabídněte čtenářům víc než jen regály
Analýza

Nabídněte čtenářům víc než jen regály

Knihovny se neustále mění a požadavky jejich uživatelů se stále více přesouvají do online prostředí. Přesto se ukazuje, že velký potenciál digitalizovaného kulturního dědictví zůstává ve veřejných knihovnách nevyužitý. Je třeba si uvědomit, že se tyto knihovny již nemohou omezovat pouze na půjčování tištěných knih a časopisů. Musí svým čtenářům nabídnout stejně hodnotné služby také v digitálním prostoru.
Vít Richter
Knihovna mění pravidla hry: v Liberci vyrostla moderní Kreativní knihovna
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Představujeme

Knihovna mění pravidla hry: v Liberci vyrostla moderní Kreativní knihovna

Ve 4. patře liberecké knihovny vznikl prostor, jaký v kraji dosud nemá obdoby. Místo bývalé Hudební knihovny se zde rozvíjí moderní Kreativní knihovna – otevřené centrum digitálních technologií, tvoření, hudby i odpočinku. A právě letos získala díky zbrusu novému interiéru svou finální podobu. Kreativní knihovna jako oddělení s novým vybavením a novým nábojem byla v liberecké krajské knihovně slavnostně otevřena počátkem ledna 2026.
Dana Petrýdesová, Kateřina Šidlofová
Potrebujeme novú krv
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Inspirace

Potrebujeme novú krv

Dňa 2. marca 2026, pri príležitosti otvorenia Týždňa slovenských knižníc v Slovenskej národnej knižnici v Martine, získala Staromestská knižnica ocenenie INŠPIRÁCIE 2025. Ocenenie udeľuje Slovenská asociácia knižníc za prínos a aktívnu činnosť knižnice, jej cieľom je povzbudiť a inšpirovať ostatné knižnice prostredníctvom výnimočných aktivít. Staromestskú knižnicu na cenu nominoval dekan divadelnej fakulty VŠMU Matúš Benža, ArtD.
Jana Slezáková
Mějte svou knihovnu vždy při ruce
Využití nových technologií

Mějte svou knihovnu vždy při ruce

Ve Šmidingerově knihovně Strakonice jsme spustili mobilní aplikaci Knihovna, která čtenářům usnadní správu výpůjček i rezervací. Vše přehledně na jednom místě – včetně digitální čtenářské průkazky. Aplikací chceme vyjít vstříc dnešním čtenářům, kteří jsou zvyklí řešit běžné věci pohodlně z mobilního telefonu.
Kristýna Frydrýšková, Tomáš Vlasák
Anakon: analytický nástroj pro samostatnou práci knihovníků s daty
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Využití nových technologií

Anakon: analytický nástroj pro samostatnou práci knihovníků s daty

Práce s knihovními daty patří na první pohled k nenápadným, ale v každodenním provozu knihoven zcela zásadním činnostem. Katalogy včetně digitálních knihoven obsahují rozsáhlé soubory záznamů, vznikajících po desetiletí. Data vznikala podle různých pravidel, procházela migracemi a byla opakovaně ručně doplňována či opravována. Výsledkem je prostředí, ve kterém se knihovníci pohybují s velkou odbornou znalostí obsahu, ale často s omezenými nástroji pro systematickou a efektivní práci s daty.
Martina Bogár Smetánková
CARDS: Platforma nové generace – aktuální stav
 

Obsah tohoto článku je uzamčen.

Využití nových technologií

CARDS: Platforma nové generace – aktuální stav

Ve druhém čísle loňského Čtenáře jsme vás v článku „Projekt Cards a knihovnicko-informační Platforma nové generace“ seznámili s motivací, cíli a koncepcí systémového projektu CARDS (OP JAK, 2023–2028). Jeho cílem je vytvořit novou společnou infrastrukturu a efektivní služby v oblasti vědeckých a akademických knihoven. Dnes se pojďme podívat, jak projekt pokročil, co se povedlo a jak vypadá aktuální výhled. Zaměříme se na klíčovou aktivitu PNG – Platformu nové generace.
Miroslav Bartošek
eGovernment s využitím AI
knihovny.digital Téma Vzdělávání Web

eGovernment s využitím AI

Digitální transformace společnosti s sebou přináší nejen nové možnosti a příležitosti, ale i rizika prohlubování digitálního vyloučení. V České republice se tento problém týká až 1,5 milionu obyvatel, přičemž dalších 1,4 milionu je digitálním vyloučením přímo ohroženo.1 V této situaci plní knihovny klíčovou roli průvodkyň a míst, která jsou v regionech snadno dostupná pro získání pomoci a podpory v oblasti digitálních kompetencí.  
Kamila Plisková
knihovny a AI
Může Ministerstvo kultury rozhodnout o odložení termínu provedení revize knihovního fondu?
Právní poradna Web

Může Ministerstvo kultury rozhodnout o odložení termínu provedení revize knihovního fondu?

Naše knihovna má v roce 2026 provést revizi knihovního fondu, máme cca 150 tisíc knihovních dokumentů. V roce 2027 plánujeme stěhování do nových prostor. Abychom nemuseli omezovat služby knihovny kvůli revizi dvakrát (před stěhováním a po něm), rádi bychom provedli revizi až po stěhování v roce 2027. Může Ministerstvo kultury tento postup povolit? 
Jiří Klusoň

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každý měsíc do vaší e-mailové schránky.

Přihlásit se k odběru

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

Přehrát podcasty

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.

Knihovny v novém
Secret Link