Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 04/2026

Téma: Knihovny a senioři

  • Stárnu a stále se učím
  • Generace 65+ jako čtenáři a návštěvníci knihoven
  • Rozhovor s Mayssou Joni

Inspirace: Je nás počuť, slyšet, słychać, aby nás bolo vidieť, vidět, widać

Ze zahraničí: Hrad světla na Skleněné hoře

Analýza:

  • S knížkou do života: ano, nebo ne?
  • Platová situace v českých knihovnách

 

Stáhnout toto číslo v PDF
titulka_4_26
titulka_4_26

Články v tomto čísle

Vzájemný vztah seniorů a knihoven je významnou součástí komunitního života snad každé větší či menší obce a obě strany tak mají k sobě blízko. Knihovny starším lidem nabízejí nejen přístup ke knihám a informacím, ale též prostor, kde se mohou setkávat, vzdělávat a nalézt pomoc ve světě, jemuž možná nejen kvůli svému vysokému věku přestávají rozumět.
V éře digitalizace a proměnlivých kulturních návyků představuje věková skupina 65+ nejstabilnější a nejvěrnější základnu uživatelů českých veřejných knihoven. Pro dobře fungující knihovnu je to naprosto klíčová skupina, neboť garantuje kontinuitu tradičního čtenářství v časech, kdy jsou mladší generace stále silněji přitahovány rychle se měnícím digitálním světem.
Pohádka dokáže mnohem víc než jen zabavit. Dokáže spojovat lidi, otevírat rozhovory a vytvářet vztahy napříč generacemi. Právě na této jednoduché, ale mimořádně silné myšlence stojí program Přečti organizace Mezi námi, o. p. s., v němž senioři-dobrovolníci pravidelně předčítají dětem. 
Do knihovny k nám chodí lidé všeho věku, chodí si půjčovat knihy, vzdělávat se, bavit (se), odpočívat, tvořit. Ale do komunity patří i ti, kteří už k nám fyzicky nedojdou. Například lidé v domovech seniorů. Když za nimi vyrazíte, nezměníte život jen jim. Změní to i vás a pohled na naši profesi.
V Pravdově knihovně v Jarošově nad Nežárkou se práci (nejen) se seniory věnují opravdu systematicky a v mnoha směrech. Za tím účelem například navazují spolupráci s tradičními i netradičními partnery. Vzniknout pak může i mimořádná společenská akce pro celou obec. Nevěříte? Posuďte sami.
Ludmila Janoušková (1956) je učitelka ve výslužbě. V obecní knihovně ve Velkém Přítočně pracuje oficiálně 30. rokem. Neoficiálně ještě o několik let déle. Tereza Cimburková (1980) je vystudovaná sociální pracovnice, ve Středočeské knihovně v Kladně pracuje třetím rokem. Rodným jménem je Janoušková. Není to náhoda, je to dcera. Vítejte u rodinného rozhovoru dvou knihovnic, dvou generací, dvou knihovnických světů.
Téma služeb knihoven pro seniory nabývá v souvislosti se stárnutím populace na významu a Knihovna knihovnické literatury v Národní knihovně ČR se snaží toto téma též podchytit. Následující výběr představuje několik titulů, které se zaměřují na čtenářství seniorů, podporu aktivního stárnutí, inkluzivní knihovní služby a vytváření prostředí přístupného všem uživatelům.
Pomoci stařence s nákupem, nechat lidi nejdříve vycházet ze dveří, znát své sousedy v domě a zdravit se s nimi, pomoci paní s kočárkem, úcta ke stáří a další za mě běžné věci, ke kterým jsme se sestrou byly vychovávané. V ruchu každodenní rutiny mám mnohdy pocit, že tyto hodnoty ze společnosti mizí. Často vídám lidi se sluchátky v uších, dívají se do obrazovek a v první řadě myslí na sebe, aby byli všude první, bez ohledu na to, co se děje kolem. Mezi domy vidím betonové zdi, jako by největší prioritou mělo být izolovat se od okolního světa.
Na námestí v Dolnom Kubíne sa zastaví starší muž. Z okna knižnice sa ozýva hlas čítajúci úryvok z diela Jána Johanidesa. O niekoľko stoviek kilometrov ďalej sa podobná scéna odohráva v Bratislave, Košiciach, Trnave, Prešove, Prahe, Brne, Zlíne, Znojme, Trinci, Kladne či v Kamiennej Górze, Siekierczynie, Lubomierzu a ďalších knižniciach na Slovensku, ale aj v Česku a Poľsku.
Žili byli tři bratři. Král země vyhlásil, že ten, kdo vyjede na vrchol Skleněné hory a probudí princeznu, která tam spí v rakvi mnoho let, získá její ruku a království. Nejmladší Antiņš je bratry vyhnán z domu, ale za svou dobrotu, statečnost a skromnost získá magickou pomoc – schopnost vyvolat bronzového, stříbrného a nakonec zlatého koně. Dvakrát se pokusí o výstup, ale vrchol zdolá až napotřetí – v sedle zlatého koně. Polibkem probudí princeznu, ale sám zůstává v anonymitě a vrací se do chudoby. O princezninu ruku se mezitím hlásí falešný nápadník. Nakonec je však Antiņš rozpoznán díky prstenu a princeznu získává on.
Po více než roce stavebních prací se veřejnosti znovu otevřela Městská knihovna v Libochovicích. Rekonstrukce historické budovy bývalé zámecké konírny nepřinesla pouze modernizaci knihovnického provozu, ale proměnila tradiční knihovnu v multifunkční kulturní a kreativní centrum, které propojuje čtenářské služby, vzdělávání, komunitní aktivity i mezigenerační setkávání. Výsledkem je prostor, který důstojně odpovídá současným potřebám veřejných knihoven 21. století a současně citlivě respektuje historický charakter objektu.
Rok 2025 přinesl pro české knihovny zásadní změnu v oblasti dotační podpory Ministerstva kultury. Od září 2025 se žádosti v programech Veřejné informační služby knihoven (VISK) a Knihovna 21. století (K21) podávají výhradně prostřednictvím nového Dotačního portálu Ministerstva kultury (zkráceně DP MK). Většina žadatelů se tak poprvé setkala s tím, že dotační portál musí využívat nejen pro podání, ale i pro správu projektů.
Projekt S knížkou do života (Bookstart) není asi odborné veřejnosti třeba příliš představovat. Takže jen stručně: jde o dlouhodobou celorepublikovou iniciativu knihoven zaměřenou na podporu pregramotnosti a raného čtenářství nejmenších dětí a budování pozitivního vztahu ke čtení a knihám v jejich rodinách.
Národní knihovna nastavuje pravidelně zrcadlo personální situaci v českém knihovnictví. Průzkum realizovaný v roce 2025 (s daty za rok 2024 a první čtvrtletí 2025) přinesl odpovědi od 312 knihoven, zaměstnávajících téměř pět tisíc pracovníků.1 Ačkoliv zpráva mapuje i demografii či vzdělávání, nejpalčivějším tématem zůstává finanční ohodnocení. Data bohužel potvrzují dlouhodobý trend: knihovnictví je oborem s vysokou kvalifikací, ale nízkou mzdovou konkurenceschopností, kde tarifní systém nestíhá reagovat na realitu trhu práce.
Dnes se často mluví o tom, že naše populace stárne. Přibývá lidí, kteří odcházejí do důchodu a najednou mají více volného času, zároveň jim však někdy schází pravidelný kontakt s ostatními. Mnozí senioři nechtějí zůstávat pouze doma. Hledají prostředí, kde mohou být mezi lidmi, dozvědět se něco nového nebo jednoduše strávit příjemné chvíle.
Knihovny dnes plní odlišnější roli než dříve. Vedle čtenáři stále žádaného půjčování knih se stávají komunitními centry, která podporují vzdělávání, mezigenerační spolupráci i společenský život. Knihovna města Ostravy (dále KMO) dlouhodobě vytváří prostředí podporující aktivní stárnutí a celoživotní rozvoj. 

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každý měsíc do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.