Tato populace není monolitickou masou, ale vnitřně diferencovanou skupinou, jejíž pochopení je podmínkou pro udržení kulturní soudržnosti společnosti.
Pracovníci knihoven své seniory dobře znají, ale níže se na tuto skupinu podíváme ve světle statistických dat z celostátních reprezentativních průzkumů, jež v letech 2007–2023 proběhly ve spolupráci Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR.1
Získaná data nás opravňují označit seniory jako „pilíře klasického čtenářství“. Jejich roli vymezuje kombinace dostatku volného času a specifické osobní a ekonomické situace. Zatímco pro ekonomicky aktivní populaci je četba často vytlačována jinými aktivitami, pro generaci 65+ se může stát významným nástrojem mentální stimulace a sociálního kontaktu. Vysoká intenzita využívání knihovny je navíc podpořena ekonomickým faktorem: omezené finanční prostředky v důchodovém věku často neumožňují nákup drahých novinek, což činí z veřejné knihovny nezastupitelný zdroj literatury. Knihovna je pro seniory též prostorem pro setkávání a komunikaci. Tato kombinace vytváří zajímavé spojení generace 65+ s knihovnou.
Jací jsou čtenáři
Celé sledované období ukazuje, že věková skupina 65+ přečte v průměru nejvíce knih. V roce 2018 přečetli senioři průměrně 16,6 knihy za rok a v roce 2023 se tento trend opět potvrdil – nejstarší generace vykazovala navzdory všem změnám výrazně nejvyšší průměr přečtených knih. Ačkoliv věk hraje v mnoha ohledech důležitou roli, rozdíly mezi muži a ženami představují jeden z nejvýraznějších štěpících faktorů české čtenářské kultury vůbec. Ženy a muži (napříč věkovými kategoriemi) mají odlišné preference, co se týče formátů, žánrů, ale i samotného vztahu ke knihám.
Ženy jsou dlouhodobě a jednoznačně silnějšími čtenářkami než muži. Tento genderový rozdíl se v průběhu let navíc postupně zvětšuje. Zatímco v roce 2010 činil rozdíl mezi muži a ženami v průměru 4 přečtené knihy ročně (ženy přečetly 19 knih, muži 15), do roku 2023 se propast prohloubila na přibližně 6 knih (průměr u žen klesl na 12,6 až 12,8 knihy, ale u mužů se propadl na pouhých 6,8 knihy). Úbytek tradičních „tahounů“ čtenářské kultury v posledních letech tak postihl mnohem silněji muže. Seniorky totiž tvoří drtivou většinu čtenářek beletrie a nacházejí v ní relaxaci, díky čemuž si tištěnou knihu jako formu trávení volného času udržují pevněji.
Nejstarší generace věnuje četbě bezkonkurenčně nejvíce času. V roce 2018 strávila čtením knih průměrně 39 minut denně, v roce 2023 pak 30 minut.
Ženy čtou knihy zhruba o 12 minut denně déle než muži. Celkově v populaci (včetně seniorského věku) platí, že ženy sahají po knize mnohem pravidelněji – například v roce 2018 četla knihy denně téměř čtvrtina žen (23 %), ale pouze 14 % mužů. U mužů se naopak s narůstajícím časem více projevuje přesun pozornosti k jiným formám médií; tráví celkově více času sledováním videí, poslechem rozhlasu či prací na internetu.
Pokud jde o čtení novin a časopisů, muži i ženy mu věnují v podstatě stejný čas (v roce 2018 zhruba 22 minut denně pro obě pohlaví). Senioři však preferují odborné, zájmové a společensko-politické tituly, zatímco seniorky lifestylové, ženské a náboženské magazíny.
Jak získávají knihy
Senioři, podobně jako mládež, nakupují knihy nejméně často, k čemuž je vede převážně šetrnost a omezené finanční prostředky v důchodovém věku. Knihy získávají především vypůjčením ve veřejných knihovnách nebo je dostávají jako dárky. Pokud se senioři rozhodnou tištěnou knihu koupit, dávají přednost tradičním kamenným knihkupectvím a internetové e-shopy využívají ze všech generací nejméně.
Vztah k e-knihám a audioknihám
Mezi lety 2007 a 2023 došlo v Česku k podstatnému nárůstu obliby e-knih a audioknih, přičemž vůbec největší zlom a skokový nárůst nastal mezi lety 2018 a 2023. Výzkumy ukazují, že nové formáty tištěné knihy nenahrazují, ale spíše je doplňují a rozšiřují možnosti přístupu k literatuře, a to primárně pro lidi, kteří jsou již aktivními čtenáři.
Senioři se elektronickým formátům vyhýbají nejvíce, e-knihy v roce 2023 četla jen asi pětina z nich (22 %). Jsou sice digitalizací zasaženi nejméně, pokud ale e-knihy čtou, využívají k tomu ze všech generací nejčastěji klasické čtečky e-knih nebo osobní počítače, přičemž chytrým telefonům se vyhýbají. Audioknihy přijímá nejstarší generace relativně chladně, v roce 2023 se jejich poslechu věnovala zhruba čtvrtina – pro starší generaci zůstává čtení silně spjato s papírovým formátem a soustředěnou činností zrakem.
Preferované žánry
Preference literárních žánrů u lidí nad 65 let jsou silně rozděleny podle pohlaví. Ačkoliv u obou pohlaví s narůstajícím věkem klesá zájem o sci-fi, fantasy či komiksy, a naopak roste obliba literatury faktu a klasické beletrie, muži a ženy si ve stáří vybírají výrazně odlišné tituly.
Ženy nad 65 let (dominance beletrie)
- Současná oddechová beletrie: Seniorky tvoří drtivou většinu čtenářek beletrie a oddechová literatura (detektivky, romance a rodinné ságy) je pro ně nejžádanější. Hledají v ní především relaxaci, únik od každodennosti a emocionální zapojení.
- Klasická beletrie: Starší literatura, společenské romány a poezie. Obliba tohoto žánru roste úměrně s věkem a u nejstarší generace žen dosahuje svého vrcholu.
- Literatura faktu (např. memoáry či životopisy) doplňuje trojici nejoblíbenějších žánrů u seniorek, ačkoliv ho čtou méně často než muži.
Muži nad 65 let (dominance literatury faktu a reality)
- Literatura faktu: Muži ke čtení přistupují pragmatičtěji a vyhledávají spíše nové informace. Literatura faktu (memoáry, deníky, cestopisy a životopisy) je jejich doménou, přičemž zájem o ni s věkem roste a u mužů nad 65 let je vůbec nejvyšší ze všech.
- Válečná a odborná literatura: Tyto žánry jsou dlouhodobě mužskou záležitostí. Muži čtou válečnou literaturu dokonce téměř čtyřikrát častěji než ženy a zůstávají jí věrní i v seniorském věku.
Výrazné rozdíly panují také ve výběru periodik. Seniorky dávají jednoznačně přednost časopisům pro ženy a specificky se u nich objevuje i silný zájem o náboženské časopisy a kulturní či literární časopisy. Senioři se ve svém volném čase zaměřují především na odborná a informační periodika, a to hlavně na společensko-politické, zájmové a odborné časopisy.
Generace 65+ jako uživatelé a návštěvníci knihoven
Senioři se do knihoven často vracejí jako pravidelní návštěvníci. V roce 2010 jich do knihovny zavítalo 40 %, v roce 2023 to bylo 27 %. Motivací k jejich návratu je jednak zmíněný dostatek volného času, potřeba sociálních kontaktů, ale i ekonomická situace, kvůli které si nemohou dovolit nakupovat vysoké množství vlastních knih.
Průměrný čtenář využívající veřejné knihovny si půjčuje poměrně stabilně vysoké množství titulů – průměr byl 17,9 knihy v roce 2018 a 18,49 knihy v roce 2023. A starší čtenáři si nezřídka z knihovny odnesou více než 30 svazků ročně.
S odchodem do důchodu a nárůstem volného času se lidé do knihoven často vracejí jako velmi pravidelní návštěvníci. Zcela typické je pro ně intenzivní půjčování časopisů – u lidí nad 65 let si časopisy půjčuje více než polovina (53 %) návštěvníků. Nejstarší ročníky také nejvíce ze všech navštěvují nejrůznější kulturní pořady konané v knihovnách.
Starší čtenáři v knihovnách vyhledávají lidský kontakt a komunitu. Mají proto největší zájem o besedy o knihách a vzdělávací akce a ze všech nejvíce oceňují osobní rady a informace od knihovníků o nových titulech. Pokud jde o důvody, proč starší lidé nevyužívají knihovny, většinou jde o lidi, kteří přestali číst ze zdravotních důvodů (zrak) nebo uvádějí, že jednoduše „nemají důvod“ (jde o nečtenáře).
Napříč celým sledovaným obdobím let 2007–2023 platí, že spokojenost návštěvníků se službami a nabídkou knihoven je trvale velmi vysoká a nedochází k žádnému zhoršení. V roce 2018 vyjadřovalo spokojenost 86 % návštěvníků, v roce 2023 to bylo 84 %. Nespokojena jsou dlouhodobě pouhá 2 % lidí. Z hlediska věku platí jasná úměra: čím jsou návštěvníci starší, tím jsou se službami spokojenější. Nejnižší spokojenost vykazuje nejmladší generace (15–24 let), i u ní je však celkové hodnocení vysoce pozitivní – v roce 2023 bylo spokojeno 77 % z nich.
Vnímání významu knihoven rozděluje společnost mnohem více než samotná spokojenost se službami. Proměňuje se zejména to, jak knihovny vnímá nejmladší generace oproti těm starším. Starší generace (55+ a 65+) má ke knihovnám nejpozitivnější vztah a vnímá je jako velmi důležitá vzdělávací a kulturní centra. Téměř jednoznačně odmítá myšlenku, že by knihovny byly v době internetu zbytečné.
Analýza let 2007–2023 potvrzuje, že generace 65+ je důležitým pilířem české čtenářské kultury. I přes digitální boom zůstávají senioři měřítkem aktivního čtenářství. Jejich podpora není aktem charity, ale racionální investicí do společenské soudržnosti. Budoucnost knihoven nespočívá jen v radikální digitalizaci na úkor tradice, ale v umění koexistence: v nabídce kreativních dílen pro mladé a zároveň v garanci klidného, odborně vedeného prostoru pro ty, kteří čtení vnímají jako cestu k obohacení svého života.
Jak získat a udržet generaci 65+ v knihovnách
Informace z výzkumů nám umožňují formulovat pro knihovny několik základních doporučení:
- Cílené budování knižního a časopiseckého fondu Senioři jsou konzervativnější a jednoznačně preferují tradiční tištěné knihy před elektronickými. Jak bylo uvedeno, výrazně se u nich ale liší vkus podle pohlaví, čemuž by měla odpovídat nabídka titulů.
- Komunitní a kulturní program na míru Pro starší generaci není knihovna jen půjčovnou, ale především místem lidského kontaktu, překonávání samoty a socializace.
- Ženy jsou mnohem společenštější, pokud jde o sdílení čtenářských zážitků. Velký zájem mají o besedy o knihách, setkání s autory a obecně kulturní pořady, které navštěvují znatelně více než muži.
- Muži přistupují ke čtení více racionálně – primárně jako ke zdroji informací a vzdělávání. Místo besed o beletrii je spíše zaujmou vzdělávací přednášky (např. o historii či technice). Obě pohlaví (ale muže obzvlášť) velmi zajímají regionální informace, regionální tisk a literatura o regionu.
- Osobní přístup a doporučování novinek Lidé starší 65 let si v knihovnách nejvíce ze všeho přejí dostávat informace o nových knihách a oceňují osobní rady. Zatímco u žen bude fungovat doporučení oblíbeného autora, u mužů je vhodné upozorňovat na nové knihy v sekci historie, politiky a faktu.
- Služby odstraňující bariéry
- Kurýrní služba a donáška domů: Zejména pro starší lidi, kteří mají pohybové či zdravotní obtíže, je zajímavou možností doručování výpůjček přímo domů. Zavedení takové služby může zpět přilákat čtenáře, kteří knihovnu opustili.
- Omezení administrativy: Starším lidem často vadí složitá administrativa a stres z hlídání termínů pro vrácení knih. Zjednodušení upomínkového systému nebo možnost delší výpůjční doby pro seniory by pro ně představovaly velkou úlevu.
- Digitální propast je u této generace silná, nicméně existuje zde potenciál ke změně. Senioři ocení kurzy počítačové gramotnosti organizované knihovnou. Pokud navíc čtou elektronicky, na rozdíl od mládeže nepoužívají chytré telefony, ale upřednostňují čtečky e-knih nebo osobní počítače. Knihovna může zavést půjčování samotných čteček s předem nahranými knihami a nabídnout seniorům trpělivé zaškolení, jak s nimi pracovat.
Redakčně kráceno
VÍT RICHTER je významný český knihovník, mimo jiné člen redakční rady časopisů Čtenář a Knihovna: knihovnická revue, též je emeritním ředitelem Knihovnického institutu a emeritním předsedou Ústřední knihovnické rady. | vit.richter@nkp.cz
- TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Vyd. 1. Brno: Host, 2008. 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.
TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host, 2011. 191 s. ISBN 978-80-7294-515-3.
TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Vyd. 1. Brno: Host, 2014. 190 s. ISBN 978-80-7491-256-6.
TRÁVNÍČEK, Jiří. Rodina, škola, knihovna: náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018). Vyd. 1. Brno: Host, 2019. 178 stran.ISBN 978-80-7577-994-6.
TRÁVNÍČEK, Jiří. Ohrožený druh?: kolik, jak a co čteme a co si se čtením spojujeme (2023). První vydání. Brno: Host, 2024. 164 stran. ISBN 978-80-275-2242-2. ↩︎
