Věk je opravdu jen číslo
ZUŠ v Jindřichově Hradci dlouhodobě pořádá Akademii umění třetího věku, v níž se účastníci vzdělávají v různých uměleckých oborech. A protože se akademie aktivně účastní i frekventantky z Jarošova a jeho místních částí, považovala knihovna za svou samozřejmou povinnost zapojit se, a proto ve svých prostorách připravila prezentaci šikovných seniorek a jejich práce.
Jedno lednové sobotní odpoledne jsme v knihovně připravili velkou prezentaci a přivítali frekventantky hudebního, tanečního a literárně-dramatického oboru, aby svým uměním otevřely výstavu prací „akademiček“ z výtvarného oboru. Knihovna byla plná k prasknutí. Na programu bylo několik ukázek pěveckého umění, úryvek historického tance, příjemným zážitkem byla i recitace. A pak došlo na výtvarnice; řada z nich se vernisáže osobně účastnila. Pro obyvatele obce bylo zajímavé, že jejich „paní učitelkou“ byla také jarošovská občanka, která měla samozřejmě lví podíl i na vzniku výstavy. Proto také přestříhala pásku tak, aby si každá z autorek krásných výtvorů mohla domů odnést připomínku svého slavného dne. Vydatně jí s tím pomohl i starosta obce Bohumil Rod, který se ve svém vstupu pochvalně vyjádřil o celé akci a podle svých slov načerpal pozitivní energii, kterou byla to sobotní odpoledne knihovna doslova nabita. K pohodě jistě přispělo i bohaté občerstvení z dílny jarošovských „čilých seniorek“ (tj. členek Klubu čilých seniorů, který při knihovně aktivně funguje již 20 let, dále KČS) i některých akademických aktérek. Byla to opravdu milá a inspirativní akce, jejíž účastnice obdarovaly nejen sebe navzájem, ale i všechny ostatní přítomné.
Akce tohoto typu pomáhají v malých obcích oživovat a zpestřovat kulturní a společenský život a budovat i prezentovat knihovnu jako centrum komunity. A lidé vnímají, že knihovna obec a její obyvatele zná, váží si jich a je tu pro ně. Spolupráci s významnými a nečekanými partnery dokládá jarošovská knihovna i na dalším příkladu, kdy vysoké škole pomohla doplnit a ozvláštnit její vzdělávací aktivity.
Seniorská studentská vycházka
Dějiny a příběhy byly tématem letošního letního semestru Univerzity třetího věku na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci, jejímiž dlouholetými frekventantkami jsme i my, členky neformálního sdružení KČS. Zvolené téma přímo vybízelo i k prezentaci naší knihovny, která si shodou okolností v letošním roce připomíná 140 let svojí existence. Neodolala jsem a moje nabídka „vyjít si“ na ukončení semestru do Jarošova byla nadšeně přijata jak garantkou našeho studia, tak i ostatními „spolužačkami“. Příležitost seznámit se s příběhem knihovny i osudy jejího patrona Františka Pravdy (systematicky si ho připomínáme také již dlouhých 20 let) měla i další bonus, protože jsme měly možnost doslova „na vlastní nohy“ oživit fenomén legendárních vycházek studentů tehdejšího jindřichohradeckého gymnázia ze 70. a 80. let 19. století, které ve velké většině směřovaly právě do Jarošova.
Dnem „D“ se stalo pondělí 18. května 2026. Od autobusové zastávky v Rodvínově (obec „na půl cesty“) jsme se vydaly na svoji pouť, protkanou mnoha zastávkami na místech, která se vztahovala k tématu a skýtala zdroj zajímavých informací z historie regionu a života našich předků i současníků. K pohodě a dobré náladě přispělo nádherné počasí i okolní příroda, osvěžená vydatným sobotním deštěm. Do civilizace jsme se vrátily malebnou místní částí Kruplov, která je oblíbeným místem venkovních aktivit naší knihovny. Při příchodu do Jarošova jsme nemohly minout místo, kde se říčky Kamenička a Žirovnička stékají v řeku Nežárku. Na dalším zastavení poutnice v obci přivítal pan starosta Bohumil Rod. Po téměř dvou hodinách výšlapu v příjemném tempu jsme dorazily do knihovny. Tam na nás čekaly jarošovské „spolužačky“ s výborným vlastnoručně vyrobeným občerstvením. Při jeho konzumaci poutnice pozorně vyslechly můj komentář k výstavě fotografií a dokumentů, které dokládají bohatou činnost knihovny, a seznámily se ve zkratce i s životní cestou patrona Františka Pravdy. Čas se nebezpečně nachýlil, a tak zdaleka nebylo řečeno všechno, co řečeno býti mohlo. Chvilka času pak byla vyhrazena i na humorné tělesné aktivity. Dobrý oběd ve vyhlášené hospodě Pod Kostelem měl i další rozměr, protože právě v této budově byla před 140 lety spolkem Štítný slavnostně předána tehdejším představitelům obce první veřejná knihovna o 100 svazcích. Pak už jenom loučení, při cestě na autobusovou zastávku mávání na pozdrav, slova díků a poznání, že stojí za to se do Jarošova a jeho knihovny vrátit a „všechno si dopovídat“.
MILENA KODÝMOVÁ je knihovnicí Pravdovy knihovny Jarošov nad Nežárkou. | m.kodymova@centrum.cz
