U nás
Vláda schválila knihovnickou trojnovelu
Zásadní krok pro zavedení elektronického povinného výtisku učinila vláda 4. května schválením návrhu novelizací tiskového zákona, zákona o neperiodických publikacích a knihovního zákona, který je souhrnně označován jako knihovnická trojnovela. Novela zavádí povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, podobně jako se to děje u tištěných dokumentů. Příjemcem a uchovatelem elektronického povinného výtisku bude zejména Národní knihovna ČR, u specifických titulů pak Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Úprava, která má zásadní význam pro uchování digitálního kulturního dědictví, se tedy nyní po dvou neúspěšných pokusech znovu vrací do legislativního procesu s poměrně slušnou šancí na prosazení do konce letošního roku.
Ústřední knihovnická rada zpřesnila výklad doporučení k bezplatnému půjčování e-knih
Loňské doporučení Ústřední knihovnické rady (ÚKR) pro poskytování bezplatných e-výpůjček ve veřejných knihovnách vyvolalo u části knihovnické obce pocit, že ÚKR vyzývá všechny knihovny k zahájení služby e-výpůjček. ÚKR se proto v červnu k tématu vrátila a zpřesnila, jak doporučení rozumět. Citujme z usnesení: „ÚKR na základě podnětu ze strany SDRUK konstatuje, že toto doporučení je třeba interpretovat tak, že ÚKR doporučuje, aby ty veřejné knihovny, které poskytují službu elektronického půjčování e-knih, audioknih a dalších elektronických dokumentů, tak činily bezplatně pro všechny registrované uživatele. Otázku, zda mají knihovny takové služby poskytovat, v předmětném doporučení ÚKR neřešila. ÚKR zároveň počítá s tím, že se k této problematice vrátí a bude iniciovat hlubší odbornou diskusi.“
Český pavilon pro Frankfurt přenáší do světa fantazie
Koordinátoři hostování Česka na mezinárodním Frankfurtském knižním veletrhu (7.–11. října 2026) představili v červnu na tiskové konferenci v Německé národní knihově návrh podoby českého pavilonu. Ten bude tvořit sestava oblých a měkkých nafukovacích objektů. Koncept s názvem Rozhraní imaginace, pod nímž je podepsané pražské studio JinJan, si klade za cíl přenést návštěvníky do krajiny snů a fantazie podobně jako kniha.
Během programových dnů veletrhu se v pavilonu představí 75 českých autorek a autorů, budou prezentovány české překladové knihy, proběhne živé komiksové kreslení s robotem nebo videomappingová výstava české ilustrace. V pavilonu také vzniknou místa, bójky a Maják, která budou přímo komunikovat s návštěvníky, přičemž dojde i na pověstný český humor a zapojení umělé inteligence. Hostování Česka ve Frankfurtu je jednou z nejvýznamnějších příležitostí pro rozvoj a zahraniční renomé české kultury v novodobé historii, českou účast koordinuje České literární centrum při Moravské zemské knihovně v Brně.
Nová příručka pro muzejní a galerijní knihovny
Knihovnický institut NK ČR vydal novou příručku Štěpánky Běhalové, Aleny Petruželkové a Marie Šedé Knihovna v muzeu a galerii. Nabízí praktické nástroje pro pracovnice a pracovníky muzejních a galerijních knihoven, stejně jako inspiraci k tomu, jak z knihovny udělat silnou a viditelnou součást mateřské instituce. Jak ostatně píší autoři v předmluvě: „Získat podporu odborníků, veřejnosti, partnerů i vedení a neztratit se z veřejného prostoru je stále aktuálnější.“
Publikace ke stažení zde.
Česká knihovna pokračuje, byť s méně penězi
Avizované zrušení projektu Česká knihovna se nakonec nekoná. Ministerstvo kultury po tlaku odborné veřejnosti, knihoven i nakladatelů projekt i pro rok 2026 vyhlásilo, byť s výrazně sníženým rozpočtem tři miliony korun. Změny nastaly i v podmínkách programu. Nově jsou z něj vyloučeny krajské knihovny tak, aby podpora směřovala především nejpotřebnějším malým knihovnám. Změnil se i způsob distribuce: místo Moravské zemské knihovny budou tituly knihovnám dodávat rovnou jednotliví nakladatelé.
Krize v Knihovně Václava Havla
Na čelných pozicích zpravodajských serverů se v květnu i červnu držela Knihovna Václava Havla, byť ne úplně způsobem, kterým by si to její zakladatelé přáli. Dlouhodobé napětí uvnitř instituce pečující o odkaz prvního českého prezidenta vyústilo v odchod dlouhodobých sponzorů, rezignaci většiny správní rady i výpovědi kompletního týmu zaměstnanců, kterým vadil nekoncepční přístup ředitele knihovny Tomáše Sedláčka (ve funkci je od března 2025). Spolupráci na projektu nakonec ukončila i držitelka osobnostních práv na Havlovo dílo Dagmar Havlová. V době uzávěrky Čtenáře probíhaly pokusy o záchranu či transformaci instituce, výsledek ovšem nebyl znám.
Václav Havel a signatáři Charty 77 ukázali světu, že odvaha mluvit pravdu může změnit dějiny. V Microsoftu věříme, že technologie mají sloužit demokratickým hodnotám, svobodě slova a uchování kulturní paměti, a jsem hluboce poctěna, že jsme se mohli zapojit do projektu, který tyto hodnoty naplňuje doslova v každém řádku,
uvedla prezidentka Microsoft Global Affairs Lisa Monaco k zahájení společného projektu Microsoftu a Národní knihovny ČR na digitalizaci děl signatářů Charty 77 a samizdatové literatury. K 50. výročí od založení občanské iniciativy Charta 77, vystupující proti porušování lidských a občanských práv v ČSSR, se tak často unikátní dokumenty související s činností autorů a editorů kolem Charty 77 i se samizdatovým prostředím dočkají systematické digitalizace a zpřístupnění veřejnosti v souladu s autorským zákonem. Projekt probíhá ve dvou fázích. Do června 2026 bude dokončena vstupní fáze digitalizace vydaných děl autorů a editorů spojených s Chartou 77. Druhá fáze, plánovaná od července 2026 do června 2027, se zaměří nejen na samizdatovou literaturu samotnou, ale též i na digitalizaci děl autorů spojených s Chartou 77, a to nejen v českých vydáních. Financování první fáze zajišťuje Microsoft Open Innovation Center, jež podpoří i jeho propagaci.
Předsedou SDRUK zůstává Tomáš Řehák
Sdružení knihoven si na valné hromadě v dubnu zvolilo novou radu. Ta na svém zasedání 16. června potvrdila jako předsedu ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. Stejné zůstává i obsazení dalších pozic: místopředsedkyní je ředitelka pardubické krajské knihovny Radomíra Kodetová, tajemnicí ředitelka třinecké knihovny Martina Wolna. V kandidátském projevu Tomáš Řehák mimo jiné zdůraznil, že jednou z hlavních rolí SDRUK je být partnerem ředitelů a manažerů knihoven.
Začaly práce na designu procesu, kterým vznikne nová koncepce knihoven
Stávající koncepce rozvoje knihoven v České republice je sice „s výhledem“ do roku 2030, reálně se však s koncem její platnosti počítá v roce 2027. A zdá se, že její nástupce vznikne podstatně jiným způsobem než dosavadní koncepční dokumenty. Ústřední knihovnická rada na svém červnovém zasedání posvětila postup přípravy designu toho, jak by se koncepce měla tvořit. V průběhu letošního roku tak s podporou grantu z VISK 1 vznikne pod vedením expertů ze společnosti Culture&Arts Planning jízdní řád pro tvorbu koncepce. Samotná tvorba je v plánu v roce 2027. Počítá se přitom s širokou participací zástupců různých typů knihoven a dalších aktérů, aby koncepce co nejvíce reflektovala jejich potřeby. Tématem strategických a koncepčních dokumentů a různými pohledy na vývoj oboru v příštích letech se zabýval také červnový seminář CASLIN.
Za humny
Poslání knihoven je ohroženo. Nejen kvůli rozpočtovým škrtům nebo cenzuře, ale také v důsledku méně nápadné krize: právním a tržním podmínkám, které systematicky omezují schopnost knihoven plnit jejich základní funkci,
upozorňuje iniciativa Knowledge Rights 21, sdružující čtveřici mezinárodních asociací pohybujících se v oblasti knihovnictví, vzdělávání a kulturního dědictví (IFLA, LIBER, SPARC Europe a Arcadia). Poukazuje na to, že v současných podmínkách je poskytování licencí na zpřístupnění digitálních zdrojů informací na libovůli vydavatelů – a veřejné knihovny se k licencím často nedostanou, mimo jiné proto, že zákonné výjimky z autorského práva zpravidla pamatují jen na školy. Stále častější je tak situace, kdy knihovny nemohou poskytnout službu, kvůli které vznikly. Knowledge Rights 21 vydala v únoru akční plán advokačních aktivit s motem Let Libraries Be Libraries (Nechte knihovny být knihovnami). Na přelomu dubna a května pak byla spuštěna platforma pro systematické mapování případů, kdy nastavení systému brání knihovnám plnit jejich komunitní roli.
Více zde.
5 podnětů pro posílení svobody projevu od německých knihovníků
Německé profesní spolky zastupující knihovny (Deutscher Bibliotheksverband) a knihkupce a nakladatele (Börsenverein des Deutschen Buchhandels) sestavily u příležitosti Týdne svobody projevu společný apel na posílení svobody projevu, nabádající politiky k přijetí konkrétních opatření. Reagují tím na sílící výskyt cílených dezinformací a podkopávání důvěry ve spolehlivé zdroje informací, které ovlivňují veřejné mínění a narušují svobodnou demokratickou diskusi. Ta přitom představuje jeden ze základních kamenů knižní kultury.
Autoři vyzývají politiky:
- k systematickému a účinnému posílení podpory čtenářství,
- k posilování mediální gramotnosti,
- ke zvýšenému důrazu na odpovědnost mediálních platforem za šíření dezinformací,
- k posilování otevřených kulturních prostorů a zajištění politicky nezávislého financování,
- k podpoře vzdělávání v oblasti právní ochrany proti dezinformacím.
Európska knižnica na Orave
Oravská knižnica Antona Habovštiaka v Dolnom Kubíne otevřela začátkem května Európsku knižnicu, společný projekt knihovny a Europe Direct Žilinský kraj. Smyslem projektu je shromažďovat a zpřístupňovat literaturu ve všech 24 oficiálních jazycích Evropské unie a ze všech členských států – a ukázat tak na kulturní pestrost evropského společenství. Pozoruhodný projekt se zrodil v hlavě ředitele oravské knihovny Romana Večerka, který jím chtěl mimo jiné ukázat, že i v osmnáctitisícovém městě na středním Slovensku může vzniknout knihovna s mezinárodním přesahem. Druhým podstatným cílem je seznámit zejména mladé lidi s naší „evropskou rodinou“. Většinu titulů do Európskej knižnice se podařilo získat darem.
Připravil ROMAN HÁJEK
