Knihovny četly Havla
V roce nedožitých 90. narozenin Václava Havla připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR na míru veřejným knihovnám podklady, které je možné využít pro připomenutí literárního a intelektuálního odkazu prvního polistopadového prezidenta. U příležitosti Světového dne knihy a autorských práv se v desítkách knihoven po celém Česku konal multižánrový happening Čteme Havla!, který vedle čtení, diskusí či vzdělávacích akcí pro školy zahrnul v některých knihovnách třeba i výtvarné workshopy. Připomínat Havlův odkaz mohou knihovny v rámci projektu Havel 90 po celý rok, nejvíc připomínkových akcí se chystá na 5. října, kdy se Václav Havel narodil.
Foto: Karel Pazderka
Vyhlášeny nominace na ceny MARK i Městskou knihovnu roku
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vyhlásil letošní ročníky soutěží MARK a Městská knihovna roku. MARK (akronym z Mladý/á aktivní rozvíjející se knihovník/knihovnice) je oceněním práce a přístupu knihovnic a knihovníků do 35 let věku. Své kolegy mohou knihovny nominovat do krajských kol do 31. května.
Adepty na titul Městská knihovna roku lze navrhovat až do 15. června 2026. Oproti předchozím ročníkům došlo ke změně hodnoticích kritérií tak, aby šanci na úspěch měly i knihovny, které dělají skvělou práci, byť třeba v ne úplně vyhovujících prostorách. Pomoci k jejich cestě přes první kolo by mělo snížení významu kritéria benchmarkingu – a naopak posílení váhy toho, jak knihovna pracuje s místní komunitou a co zajímavého se v ní odehrává.
Rozruch kolem České knihovny
Na začátku dubna proběhla médii zpráva o zrušení programu Česká knihovna, který je již téměř 30 let klíčovým nástrojem pro akvizici kvalitní české literatury pro více než 600 knihoven i efektivním nástrojem podpory nakladatelů ve vydávání titulů s nižším komerčním potenciálem. Proti záměru Ministerstva kultury se otevřeným dopisem adresovaným ministru kultury i ministryni financí ozvaly Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR i Sdružení knihoven ČR, Svaz českých knihkupců a nakladatelů i řada spisovatelů a osobností veřejného života. Po této vlně kritiky Ministerstvo kultury oznámilo, že bude ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně jako realizátorem projektu hledat cesty k zachování programu, ideálně už i pro rok 2026. Na konci dubna ministerstvo na sociálních sítích oznámilo, že v roce 2026 na program vyčlení 3 miliony korun (v předchozích letech to bylo kolem 5 milionů) a upraví některá jeho kritéria.
Vedení AKVŠ se po pauze ujala Hana Landová
Asociace knihoven vysokých škol má staronovou předsedkyni výkonného výboru, ředitelku Knihovny České zemědělské univerzity Hanu Landovou. Ke změně došlo poté, co dosavadní předseda AKVŠ Václav Šubrta změnil pracovní působiště (z vedení Knihovny VŠE přešel na pozici náměstka v Národní knihovně ČR).
-13 milionů korun
… o tolik je nižší letošní finanční alokace do programů Ministerstva kultury ČR VISK (Veřejné informační služby knihoven). Po loňské alokaci ve výši 53 milionů korun se v rámci VISKů letos rozdělilo milionů 40, tedy stejně jako v roce 2023. Nejvíce se škrty dotkly programu VISK 3, naopak nejmenší dopady byly na VISK 1 (projekty s celostátním dopadem a implementace Koncepce rozvoje knihoven v České republice) a VISK 10 (celoživotní a občanské vzdělávání v knihovnách). Nedostatek financí poznamenal i dotační titul Knihovny 21. století, do nějž přišly žádosti v celkovém objemu 3,2 milionu korun, finanční alokace však byla ani ne třetinová.
V Praze se konala konference EBLIDA
Již 34. výroční konference evropské knihovnické asociace EBLIDA zavítala díky iniciativě Sdružení knihoven ČR poprvé v historii do Česka. Od 20. do 22. dubna jí zázemí poskytly Městská knihovna v Praze a Národní knihovna ČR. Hlavním tématem nabitého programu byla role knihoven při naplňování cílů udržitelného rozvoje, jedna z důležitých debat se vedla o chystané zprávě OMC Group pro oblast veřejných knihoven, která připravila výstup pro směřování evropské politiky ve vztahu k veřejným knihovnám. Příležitost stát se součástí diskusí evropské knihovnické komunity si nenechala ujít ani řada českých knihovnic a knihovníků. Po Praze se konference EBLIDA bude příští rok konat v Národní a univerzitní knihovně v chorvatském Záhřebu (Nacionalna i sveučilišna knjižnica u Zagrebu).
Prezidentka EBLIDY Erna Winters při svém úvodním slově na pražské konferenci / Foto: Kristýna Froňková
Zprávu z letošní pražské konference naleznete zde.
Odstartovala kampaň na podporu čtenářství Čti za nároďák! I s podporou knihoven
Svaz českých knihkupců a nakladatelů představil na konci dubna kampaň Čti za nároďák! zaměřenou na propagaci přínosů čtenářství a rozšíření čtenářských řad. Cílem kampaně je přivést ke čtení až 4 % nečtenářů. Tomu má posloužit i kreativní koncept, který pracuje se sportovními metaforami a představuje čtení jako atraktivní možnost trávení volného času, díky níž člověk trénuje vlastní odolnost, fantazii i kritické myšlení. Ústřední heslo Čti za nároďák! apeluje na národní hrdost, abychom se v žebříčku počtu lidí, kteří pravidelně čtou, vyšplhali na přední příčky v Evropě. Hlavní tváří kampaně je v roli trenéra Kniháka režisér a herec Jakub Kohák. Podporu kampani inspirované britskou iniciativou Get all in! či CSR aktivitami německé Bundesligy vyjádřily Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR i Sdružení knihoven ČR. Organizátoři kampaně připravili na míru knihovnám sadu materiálů využitelných ke komunikaci, kampaň podpoří i podzimní Týden knihoven. Podrobnosti na http://ctizanarodak.cz
Týden knihoven v novém kabátě. A o týden dřív, než avizováno
Letos na podzim nás čeká jubilejní 30. ročník Týdne knihoven. Kampaň SKIP ČR na zviditelnění knihoven se dočká nového loga i vizuální podoby, kterou si bude držet i do dalších ročníků. A téma? Radost ze čtení. Podrobnosti i organizační informace by měly být známy nejpozději v červnu.
Čtenářka roku je ze Semil
Na slavnostním ceremoniálu Magnesia Litera 18. dubna 2026 si titul Čtenář roku převzala šestnáctiletá čtenářka semilské knihovny Jana Andrejsková. Ocenění Čtenář roku, udělované Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR, se letos zaměřilo na mladé a aktivní uživatele knihoven. Jana Andrejsková hodnotitele zaujala tím, že svou lásku ke čtení předává dál jako dobrovolnice při akcích pro děti i prostřednictvím svých čtenářských doporučení.
Foto: Ondřej Vraštil
Nová publikace o budoucnosti knihoven
Budoucnost knihoven – knihovny budoucnosti, tak zní titul nejnovější publikace Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, pod níž je autorsky podepsaná zdejší ředitelka Libuše Foberová. Spojení autorky a tématu jistě není náhodné, vždyť právě v Ostravě se v rámci projektu Černá kostka (o projektu se dočtete na straně 27, pozn. red.) jedna z možných podob knihovny budoucnosti zvolna zhmotňuje. Publikace zeširoka rozebírá množství trendů, které mají na podobu knihoven vliv, a přináší příklady knihoven, které již nyní přistupují ke své společenské roli inovativně. Jisté ale je, že budoucnost knihoven bude nakonec vypadat patrně ještě trochu jinak.
Publikace je dostupná zde.
Za humny
Německá iniciativa za rozšíření „třetích míst“… a spor o přístavbu národní knihovny
V německé veřejné debatě vlivem sílící politické polarizace rezonují v posledních letech otázky sociální soudržnosti. Sociologové si všímají toho, že s proměnou našich životů máme stále méně příležitostí setkávat se tváří v tvář a budovat si důvěru k druhým i k institucím. Také proto nadace Körber Stiftung iniciovala otevřenou výzvu k tvorbě více „třetích míst“, kterou podpořily knihovnické spolky i některé z velkých knihoven. Také do prvního ročníku celostátní kampaně na oslavu Dne dějin demokracie (proběhla 18. března 2026) se knihovny zapojily jako „třetí místa živé paměti a demokratické praxe“.
Ne všichni jsou však o potřebě knihoven rozšiřovat své prostory a otevírací dobu přesvědčeni. Spolkový vládní zmocněnec pro kulturu a média Wolfram Weimer vyvolal v polovině března pozdvižení, když se vyjádřil proti záměru přístavby Německé národní knihovny v Lipsku. Svou argumentaci opřel o tvrzení, že s ohledem na sílící digitalizaci knihovna víc místa nebude potřebovat. Projekt přístavby je připravován od roku 2018.
Slovenská národná knižnica přešla na open source knihovní systém
Přechod na nový knihovní systém je velká věc v každé knihovně, ale o to větší v knihovně národní. Slovenská národná knižnica k 1. březnu 2026 přešla na systém KOHA, známý i z některých českých knihoven. O důležitý krok jde i v symbolické rovině – namísto proprietárně uzamčeného systému, u něhož je knihovna v područí dodavatele, padla volba na mnohem flexibilnější open-source systém. Dobrou zprávou je, že podobným směrem uvažuje i Národní knihovna ČR, která přechod na nový systém chystá v roce 2028.
Připravil ROMAN HÁJEK
