Anakon vznikl jako reakce na tyto dlouhodobé potřeby knihovní praxe. Nejde o katalogizační systém ani o náhradu stávajících nástrojů, ale o analytický a kontrolní nástroj, který umožňuje knihovníkům pracovat s daty samostatně, bez nutnosti asistence IT specialistů nebo dohledávání informací po jednotlivých záznamech naslepo a ručně. Širší odborné veřejnosti byl Anakon představen poprvé na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2025 (AKM 2025), jeho význam však prověří především každodenní praxe.
Knihovní data: jednoduchá teorie, složitá praxe
Řada činností, které knihovníci s daty provádějí, je v teorii poměrně jednoduchá. Naplánovat digitalizaci, ověřit konzistenci metadat, prověřit platnost (ne)vyplněných polí, připravit statistiku nebo zkontrolovat vazby mezi katalogem a digitální knihovnou – to vše jsou úkoly s jasným cílem. V praxi se však rychle ukazuje, že ruční provádění těchto činností je při dnešním objemu dat prakticky nemožné.
Knihovní data jsou navíc „živá“, neustále se doplňují, opravují a mění. Nevyhnutelně se v nich tak objevují historické nánosy, duplicity, nekonzistence a zápisy podle starších pravidel. Čím rozsáhlejší fond knihovna má, tím větší problémy se v datech obvykle ukrývají. Knihovník často velmi dobře ví, že určitá pole nemají být vyplněna, jiná naopak chybí a že některé vazby by měly existovat – nemá ale nástroj, který by mu umožnil tyto znalosti uplatnit ve větším měřítku a data systematicky a rychle opravit.
Závislost na IT a cyklus čekání
V mnoha institucích se analytická práce s daty řeší prostřednictvím IT oddělení nebo systémových knihovníků, kteří umějí psát skripty a pokročilé dotazy nad databází.
Tento model je funkční, ale má svá omezení. Programátoři a technici mají vlastní priority a analytické požadavky knihovníků nejsou jejich hlavní náplní. V některých menších knihovnách taková pozice nebo odborník s takto rozsáhlým know-how zcela chybí.
Další možnou bariérou bývá i odlišný „komunikační jazyk“. Technický pracovník i knihovník se starají v praxi o stejná data, každý k nim však přistupuje odlišným způsobem a zároveň s nimi i jinak pracuje. Typický scénář běžně vypadá následovně:
Knihovník formuluje požadavek a předá ho IT oddělení. Po nějaké době dostane výstup, ale zjišťuje, že zadání bylo pochopeno trochu jinak, než zamýšlel, a je potřeba ho upřesnit. Následuje další čekání a další verze výstupu. Dříve nebo později se podaří dojít k výsledku odpovídajícímu záměru, mezitím se však data mohla změnit nebo se na základě výstupu objeví nové otázky. Situace tak připomíná boj s hydrou – vyřeší se jeden problém, ale na jeho místě se objeví dva další. Původní výsledek rychle zastarává a proces začíná znovu. Tento cyklus čekání, oprav, zpřesňování, rozšiřování zadání a dalšího čekání je nejen neefektivní, ale i demotivující pro všechny zúčastněné.
Katalog a digitální knihovna jako oddělené systémy
Zvláštní kapitolou je vztah katalogu a digitální knihovny Kramerius. Tyto systémy spolu nejsou technicky propojeny, tj. neprobíhá zde automatická synchronizace metadat. Data uložená v Krameriovi ve většině případů odpovídají stavu katalogového záznamu v okamžiku digitalizace dokumentu.Pokud se po digitalizaci katalogový záznam upraví, změna se v digitální knihovně neprojeví automaticky.
Aktualizace nebo opravy metadat v digitální knihovně Kramerius jsou možné pouze za asistence technického pracovníka, který provede změnu ručně nebo hromadně pomocí skriptů. Ty pracují s archivním balíčkem uloženým v dlouhodobém úložišti a na jeho základě aktualizují odpovídající záznam v digitální knihovně. V praxi se však knihovníci soustředí především na opravy zjevných chyb. Systematické aktualizace metadat vycházející z průběžného porovnávání katalogu a digitální knihovny se provádějí spíše výjimečně kvůli nedostatku kapacit.
Digitální knihovna tak často pracuje s historickým otiskem katalogu, který se postupně vzdaluje reálnému stavu. Právě tato nesourodost je jedním z hlavních zdrojů problémů při kontrole dat a plánování další práce. Zejména pokud knihovník nemá nástroj, který by mu tento nesoulad pomohl systematicky dohledávat.
Co je Anakon
Anakon je analytický a kontrolní nástroj určený pro práci s knihovními daty v katalogu a daty obsaženými v digitálních knihovnách využívajících systém Kramerius. Katalogová část je postavena nad daty ve formátu MARC 21 a jeho použití není vázáno na konkrétní knihovní systém – klíčové je, aby bylo možné data exportovat ve standardizované podobě. Sekce věnující se systému Kramerius pracuje s digitálními knihovnami s verzí jádra Kramerius 7.
Nástroj umožňuje:
- pokročilé dotazování nad záznamy v katalogu,
- filtrování záznamů kombinací podmínek kladených na jednotlivá pole,
- analýzu dat v jedné nebo více digitálních knihovnách najednou,
- porovnávání údajů mezi katalogem a Krameriem,
- diagnostiku typických problémů digitálních knihoven.
Anakon nenahrazuje katalogizační systém a neumožňuje přímé opravy záznamů. Slouží k analýze a kontrole dat a poskytuje knihovníkovi detailní přehled, na jehož základě může plánovat další kroky.
Práce s daty jako s tabulkou
Základním principem Anakonu je práce s výsledky dotazů ve formě tabulky. Každý řádek představuje jeden záznam a jednotlivé sloupce odpovídají vybraným metadatovým polím nebo kontrolním hodnotám.
Knihovník si nejprve zvolí zdroj dat – může pracovat s katalogem konkrétní instituce, s vybranými bázemi (pokud je fond takto strukturován), nebo samostatně s daty digitální knihovny Kramerius. Přestože jde o různé datové zdroje, způsob práce s nimi je velmi podobný, což usnadňuje orientaci i přenos zkušeností.
Následně knihovník sestaví dotaz (lze zadávat jak pomocí kódů MARC 21, tak v přirozeném jazyce) kombinací podmínek a k výsledku si podle potřeby přidává další sloupce, tj. pole metadatového záznamu. Záznamy lze řadit podle hodnot v jednotlivých sloupcích, měnit jejich pořadí, filtrovat konkrétní hodnoty nebo rozdělit vícenásobné údaje do samostatných řádků a sledovat četnosti. V případě Krameria lze četnosti navíc porovnávat s dalšími instancemi. Knihovník tak získá přehled o zastoupení typů dokumentů, licencí a dalších charakteristik. K dispozici je také doplňování informací z dalších polí, což umožňuje zobrazit v jednom přehledu více souvisejících údajů.
Tímto způsobem si může knihovník dotazy postupně zpřesňovat, kombinovat pomocí logických operátorů a ukládat pro další použití. Výsledky lze exportovat do CSV a využít pro vlastní práci nebo předat dalším pracovištím.
Příklad z praxe: Karel Absolon a plánování digitalizace
Jednou z typických činností knihovní praxe je příprava podkladů pro digitalizaci. Jako příklad poslouží vytvoření seznamu dokumentů k digitalizaci z fondu Moravské zemské knihovny v Brně, konkrétně děl moravského archeologa Karla Absolona, který bude využit jako podklad pro vznik tzv. virtuální sbírky v rámci digitální knihovny MZK.
Nejprve je třeba zjistit, která Absolonova díla knihovna vlastní, která z nich již byla v MZK digitalizována (tj. jsou součástí digitálního fondu a lze z nich sbírku vytvořit), a která nikoliv. Zároveň je nutné ověřit identifikátory a vypsat signatury a čárové kódy exemplářů. Následně je třeba prověřit, zda nebyla některá z děl již digitalizována v jiných knihovnách.
Při tradičním postupu by tak knihovník:
- vyhledal v katalogu knihy daného autora,
- postupně by otevíral jednotlivé záznamy,
- kontroloval by existenci pole 856 a vyplnění URL,
- ověřoval by stav přidělení čísla České národní bibliografie (čČNB),
- všechny vybrané údaje by přepisoval nebo kopíroval do pracovních tabulek
- a jeden z výsledných seznamů by porovnával ručně s Registrem digitalizace.
Tyto tabulky mohou mít různý účel – slouží jako podklad pro katalogizátory (kde je třeba zažádat o přidělení čČNB a následné doplnění do záznamu), pro pracovníky digitalizace (které exempláře přivézt ze skladu k digitalizaci) nebo jako pracovní přehled pro samotného knihovníka – kurátora digitální knihovny. Ten v nich průběžně zaznamenává stav zpracování jednotlivých dokumentů, vyřazuje již digitalizované tituly a připravuje podklady pro jejich případnou replikaci (identifikuje, z jakých knihoven a jaké dokumenty je možné získat). Tento postup umožňuje předcházet duplicitní digitalizaci a posoudit, zda je smysluplná. Na základě těchto přehledů kurátor zároveň rozhoduje o dalším postupu a plánuje navazující kroky.
Takový postup může při větším množství záznamů zabrat několik hodin soustředěné práce a je náchylný k chybám i opomenutím. V Anakonu lze stejný úkol řešit jedním dotazem, který kombinuje kontrolu autoritních údajů, přítomnosti elektronické lokace, identifikátorů a dalších polí. Výsledkem je přehledná tabulka, kterou lze přímo využít jako podklad pro digitalizaci nebo další administrativní kroky.
Dotaz lze navíc snadno upravit – například tak, aby zobrazoval pouze záznamy bez přiděleného čísla České národní bibliografie. Lze si tak připravit samostatné přehledy určené konkrétním pracovníkům. Dotazy je možné ukládat a opakovaně používat, což umožňuje průběžně sledovat stav procesu – například doplňování chybějících identifikátorů čČNB nebo dokončení digitalizace (např. vyplnění pole 856 s odkazem do digitální knihovny Kramerius). Součástí nástroje je zároveň možnost jedním kliknutím ověřit, zda je dokument evidován v Registru digitalizace, tedy zda byl digitalizován v jiné instituci. Odpadají tak ruční kontroly a porovnávání seznamů mezi systémy.
Další příklady práce
Anakon lze využít i při řešení běžných problémů katalogizační praxe, které se ve větším objemu dat obtížně kontrolují.
Typickým příkladem je kontrola indikátorů v poli 245 (pole názvových údajů). U anglických titulů je nutné správně vyplnit druhý indikátor, který určuje počet znaků vynechaných při řazení názvu. Pokud název začíná členem (A, An, The), nemá se tento člen při řazení zohledňovat. Nesprávně vyplněný indikátor se projeví nejen v katalogu, ale i v dalších systémech.
V Anakonu lze podobné problémy identifikovat kombinací různých podmínek nad daty a získat přehled všech záznamů vyžadujících kontrolu, nikoli jen jednotlivé případy. Knihovník si může podmínky postupně skládat a zpřesňovat podle potřeby, a to nejen na úrovni jednotlivých polí, ale i jejich podpolí, čímž se dostává od obecného dotazu ke konkrétním skupinám záznamů, které vykazují určitou vlastnost nebo odchylku.
Nástroj přitom neumožňuje pouze vyhledávání konkrétních hodnot, ale i práci s četnostmi a vztahy mezi údaji. Knihovník tak může odhalovat nekonzistence, chybějící údaje nebo nejednotné zápisy napříč celým fondem a zároveň získat představu o jejich rozsahu. To následně usnadňuje rozhodování o dalším postupu i plánování systematických oprav.
Diagnostika a další procesy
Součástí nástroje je také diagnostický modul pro digitální knihovnu Kramerius, sloužící k rychlé identifikaci typických problémů v datech. Patří mezi ně například odpojené stránky, objekty bez licencí, nesoulad mezi datem vydání a typem licence a další. Tyto kontroly by bylo ručně prakticky nemožné provádět v širším měřítku a jejich automatizace tak výrazně usnadňuje správu digitálních fondů.
Specifickou funkcí Anakonu jsou tzv. dlouhotrvající dotazy pro práci s většími objemy dat nebo s informacemi, které nejsou běžně dostupné v indexu (například u některých dat v digitální knihovně Kramerius). Takové dotazy obvykle připravuje technický pracovník, protože jejich sestavení vyžaduje znalost struktury dat.
Typickým příkladem může být vyhledávání svazků s nízkým počtem čísel v určitém časovém období kvůli identifikaci neúplných nebo chybějících částí periodik. Dalším příkladem je dotaz, který vrací všechna díla určitého autora včetně variant jeho jména v záznamech. U jednoho autora se totiž mohou vyskytovat různé podoby zápisu – například Doyle, Arthur Conan s, nebo bez Sir nebo jejich další varianty –, které jsou v datech vedeny jako samostatné autority s odlišnými identifikátory. Anakon umožňuje tyto varianty snadno identifikovat, porovnat a sjednotit.
Práce s knihovními daty se v posledních letech výrazně proměňuje. Rostoucí objem záznamů, jejich složitost i provázanost s dalšími systémy kladou na knihovníky stále vyšší nároky. Zároveň se ukazuje, že tradiční model, kdy je analytická práce s daty závislá na technických pracovnících, přestává být dlouhodobě udržitelný.
Téma kvality a kontroly dat přitom nabývá na významu i v souvislosti s připravovanými změnami knihovních systémů. Přechod na nová řešení bude vyžadovat důkladnou přípravu dat a jejich systematické čištění. Představa, že by takový proces probíhal pouze tradičními, převážně manuálními postupy, naráží na své limity.
Anakon ukazuje, že analytická práce s daty nemusí být výhradně doménou technických specialistů. Pokud má knihovník k dispozici vhodný nástroj, může své znalosti fondu a katalogizační praxe uplatnit přímo při práci s daty jako celkem, nikoli jen při kontrole jednotlivých záznamů.
Schopnost klást otázky nad daty a rychle na ně nacházet odpovědi se přitom ukazuje jako klíčová pro jejich dlouhodobou kvalitu. Anakon tak nepředstavuje pouze další nástroj, ale krok k systematičtější a udržitelnější práci s knihovními daty.
Zdroje:
BOGÁR SMETÁNKOVÁ, Martina. Anakon: Když práce s daty přestane být boj s hydrou. Online. Trinera. 2026. Dostupné z: trinera.cz/blog/anakon-kdyz-prace-s-daty-prestane-byt-boj-s-hydrou [cit. 2026-04-08].
BOGÁR SMETÁNKOVÁ, Martina a Jan RYCHTÁŘ. Anakon: jak může nástroj pro analýzu knihovních dat změnit každodenní práci knihovníka. Online. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. Praha: Národní archiv, 27. 11. 2025. Dostupné z: skipcr.cz/sites/default/files/2025-12/3%20Borar%20Smetankova%20Rychtar.pdf [cit. 2026-04-08].
BOGÁR SMETÁNKOVÁ, Martina a Jan RYCHTÁŘ. Anakon: jak může nástroj pro analýzu knihovních dat změnit každodenní práci knihovníka. Online. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. Praha: Národní archiv, 27. 11. 2025. Dostupné z: youtu.be/iuHtX5NASkw?t=2517 [cit. 2026-04-08].
MAIXNEROVÁ, Lenka. Budoucnost katalogizace: přechod z MARC 21 k propojeným datům v českých knihovnách. Online. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. Praha: Národní archiv, 28. 11. 2024. Dostupné z: skipcr.cz/dokumenty/budoucnost-katalogizace-prechod-z-marc-21-k-propojenym-datum-v-ceskych-knihovnach [cit. 2026-04-08].
MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA V BRNĚ. Nová infrastruktura pro provoz portálu ČDK v Moravské zemské knihovně v Brně. Online. 2024. Dostupné z: mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/nova-infrastruktura-pro-provoz-portalu-cdk-v-moravske-zemske-knihovne-v [cit. 2026-04-08].
MARTINA BOGÁR SMETÁNKOVÁ je původní profesí knihovnice specializující se na digitalizaci. V současnosti je specialistkou digitalizace a analýz ve společnosti Trinera, s. r. o.
