ANDREJ HARMEČKO je Ostravě a širokému okolí dobře známý jako zakladatel a ředitel bývalého kulturního centra Cooltour, které do regionu přineslo mnoho veřejností oblíbených kulturních aktivit a komunitních projektů. V současné době zastává pozici ředitele příspěvkové organizace Černá kostka, která má za cíl vytvořit moderní vzdělávací a informační instituci se zaměřením na vědu, edukaci, inovace a digitalizaci.
Název Černá kostka už v Ostravě zdomácněl. Ve skutečnosti však nejde o dokonalou kostku, ale o budovu se dvěma podzemními a devíti nadzemními podlažími na půdorysu 36 × 36 metrů a výšce kolem 40 metrů. Tmavá fasáda jí dává výraznou, nepřehlédnutelnou siluetu i téměř ikonický charakter.
Ještě podstatnější než tvar budovy je ale to, co se bude dít uvnitř. Černá kostka se stane novým domovem Moravskoslezské vědecké knihovny, která letos slaví 75 let a do nového sídla přestěhuje přibližně milion knih. To ale není zdaleka vše.
Co všechno moderní knihovna nabídne čtenářům a jakou roli v ní bude hrát umělá inteligence, jsme se zeptali jejího ředitele Andreje Harmečka.
Když se řekne Černá kostka, co si podle vás mají lidé představit jako první?
Byl bych rád, kdyby si představili živý prostor, kam lidé přicházejí objevovat nová témata, vzdělávat se, bavit se nebo jen trávit čas a v klidu přemýšlet. Zkrátka místo, kam mohou kdykoliv přijít, ať už hledají inspiraci, zábavu, nebo nové impulzy.
Černou kostku jako projekt navrhlo architektonické studio Kuba & Pilař už v roce 2004, ale nepodařilo se najít finance na realizaci. Co bylo podle vás hlavní motivací ke znovuoživení projektu?
Z mého pohledu byla hlavní motivace k oživení projektu dlouhodobá vize Moravskoslezského kraje, která čekala na správný okamžik. A ten přišel ve chvíli, kdy se začala výrazněji řešit transformace regionu a zároveň se podařilo zajistit spolufinancování z evropského Operačního programu Spravedlivá transformace.
Jsem moc rád, že díky tomu bude Černá kostka existovat. Dává to velký smysl. Nejen jako investice do infrastruktury, ale hlavně jako investice do vzdělávání, inovací a budoucnosti.
Jak vnímáte změnu záměru budovy v čase? Čím je dnes Černá kostka jiná, než byla před 20 lety?
Je zřejmé, že projekt musel projít zásadní proměnou. Dnes už nedává smysl stavět budovu, která by fungovala primárně jako archiv pro knihy, ale nenabídla by pokročilé služby pro své uživatele. Od roku 2004 se svět posunul obrovským tempem. Tehdy se řešila spolehlivost CD-ROM jako nosičů dat. Dnes pracujeme s cloudovými technologiemi, digitalizací nebo umělou inteligencí. To, jakým způsobem se informace sbírají, ukládají a využívají, se zásadně změnilo.
A právě na to musí reagovat i knihovna. Neměla by být jen místem, kde se pasivně setkává návštěvník s vyhledáváním informací dle klíčových slov, ale především průvodcem v době, kdy je informací nadbytek. Institucí, která pomáhá se v nich orientovat, vyhodnocovat je a pracovat s nimi.
Občas slýcháme, že Černá kostka se inspiruje severskými knihovnami. Jakými konkrétně a v čem například?
Severské knihovny pro nás skutečně představují velký zdroj inspirace. Nejde jen o jejich nabídku služeb a aktivit, ale hlavně o atmosféru: jsou otevřené, přívětivé, téměř „domácké“. Člověk se v nich cítí bezpečně a přirozeně, může tam pracovat, učit se nebo jen být. Jsou to třeba Oodi v Helsinkách nebo Dokk1 v Aarhusu, kde dávají lidem velký prostor tvořit a zapojovat se do veřejného dění.
Dalším dobrým příkladem je Forum Groningen v univerzitním městě na severu Nizozemska, kde se několik knihoven a kulturních center spojilo v jednotnou instituci propojující město i celý region. Je to místo, kde se od rána do večera setkávají nejen studenti, ale lidé nejrůznějších zájmů a generací. Na programu je vše od pletení přes 3D tisk, autorská čtení, výstavy, komorní koncerty, kvízové večery až po besedy a diskuse nad tématy, která hýbou světem.
Zároveň je ale důležité říct, že takovou instituci nelze jednoduše přenést ze zahraničí do Ostravy. Každá knihovna musí odpovídat místu, kde vzniká. Černá kostka proto nebude kopií severských projektů, ale bude se snažit jejich principy přetvořit do podoby, která dává smysl pro Moravskoslezský kraj a jeho obyvatele.
V jakých oblastech mohou lidé vnímat největší přínos Černé kostky do svého běžného života?
Přínos Černé kostky se vždy bude odvíjet od toho, jestli ji lidé aktivně využijí jako nástroj nebo partnera. Pokud se člověk rozhodne možnosti využít, může mu Černá kostka výrazně pomoci v tom, co chce dělat. Ať už jde o vzdělávání, práci na vlastních projektech, nebo smysluplné naplnění volného času.
Aby si k nám lidé našli cestu, určitě jim chceme udělat i krok naproti. Budeme aktivně komunikovat i oslovovat veřejnost a instituce v celém kraji, zvát na chystaný program a představovat naše služby včetně prohlídek a exkurzí. Pak už bude na každém, jestli se přijde podívat jen jednou, nebo se bude vracet pravidelně.
Jaké prostory, služby a program tedy Černá kostka návštěvníkům nabídne?
Základem budou samozřejmě patra věnovaná knihovně, tedy volnému výběru a studiu. Počítáme s individuálními studijními místy, týmovými studovnami i uzavřenými prostory pro soustředěnou práci.
Důležitou částí Černé kostky bude kreativní dílna Makerspace a také digitalizační laboratoř. Návštěvníci tam najdou vybavení, se kterým mohou aktivně tvořit a zhmotňovat své nápady.
Nedílnou součástí budou komunitní prostory pro setkávání, workshopy nebo vlastní aktivity návštěvníků. Počítáme také s využitím střechy pro společenský program a součástí bude také menší kino a podcastové studio. Záleží nám na tom, aby se u nás dobře cítili děti a jejich rodiče, jedno celé patro bude věnované přímo jim.
Konkrétní program a služby se stále připravují. Naším cílem je ale nabídnout co nejširší spektrum možností, aby si opravdu každý našel to své.
V roce 2025 jste představili logo a vizuální identitu. Jaká cesta k ní vedla a co rozhodlo?
Je důležité říct, že vizuální identita nevznikala jako práce jednoho člověka. Šlo o designérskou soutěž s jasnými pravidly, do které se zapojila odborná porota.
Z mého pohledu ale hrála klíčovou roli ještě jedna věc: silný důraz na přání a preference veřejnosti. Návrh vizuální identity jsme nevolili „od stolu“, ale opírali jsme se o průzkum očekávání budoucích uživatelů. Ukázalo se, že lidé nechtějí vážnou a formální instituci, ale otevřený a přátelský prostor pro vzdělávání, kde se mohou cítit uvolněně. Věříme, že právě takový charakter komunikace přinesl návrh Romana Černohouse.
Jaké propojení s Černou kostkou má platforma ČERNÁ.AI? Jak její aktivity souvisí s tím, co se v knihovně bude dít?
Umělá inteligence dnes výrazně hýbe světem vzdělávání i technologií, a právě proto tým Černé kostky ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence založil platformu Černá.AI. Cílem je jít poptávce naproti: informovat, vzdělávat a propojovat všechny zájemce o AI a současně přispívat k rozvoji AI ekosystému v Moravskoslezském kraji. V praxi to znamená přednášky, workshopy, konference a další akce, na kterých se potkávají nadšenci, akademici, lidé z byznysu i AI experti.
Než budeme mít vlastní budovu, rozběhli jsme program v jiných ostravských lokacích. První větší konference proběhla loni v City Campusu Ostravské univerzity a 15. září 2026 chystáme ČERNÁ.AI FESTIVAL v multifunkční aule Gong.
Jak se umělá inteligence promítne v samotném zážitku z návštěvy Černé kostky u běžného návštěvníka?
AI v Černé kostce bude fungovat jako chytrý průvodce samotnou budovou a službami knihovny. Návštěvník nebude muset přesně vědět, co hledá, ale postačí v aplikaci položit otázku přirozeným jazykem, například „jak na stavbu robota pro začátečníky“. Asistent mu pak nabídne relevantní knihy, archiválie, digitalizované dokumenty napříč různými databázemi. Dokáže shrnout obsah dokumentu, vysvětlit souvislosti nebo doporučit související zdroje.
Umělá inteligence návštěvníkům současně pomůže s orientací v prostoru a může také aktivně navrhovat další související možnosti, například doporučit rezervaci studovny, návštěvu přednášky nebo workshopu.
Kromě toho bude AI pracovat „na pozadí“ jako asistent chytrého řízení budovy. Zajistí optimalizaci parkování, osvětlení nebo větrání. Díky tomu bude provoz efektivnější, komfortnější a plynulejší.
Výsledkem pro návštěvníka je především to, že služby knihovny budou snadno dostupné, srozumitelné a pohodlné. Od vyhledání informací až po samotný pocit z návštěvy.
Teď už zbývá otázka na závěr: na co se po dokončení stavby Černé kostky vy osobně těšíte nejvíc?
Upřímně? Těším se na to, až to bude dokončené. Je za tím obrovské množství práce, rozhodování a odpovědnosti, takže ten moment dokončení bude sám o sobě velká úleva.
A hned potom samozřejmě na to nejdůležitější: až se prostor zaplní lidmi. Až uvidíme, že to celé začíná skutečně fungovat a žít vlastním životem.
Černá kostka patří mezi klíčové transformační projekty Moravskoslezského kraje. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož řídicím orgánem je Ministerstvo životního prostředí. Další náklady pokryje Moravskoslezský kraj a spolufinancování z rozpočtu statutárního města Ostravy.
Ptala se KVĚTA GERŠLOVÁ
