Kdo má pocit, že vychází tolik knih, až to nejde přečíst, toho můžou data uklidnit: je tomu skutečně tak. Zdolat všechna první vydání tempem jedné strany za minutu po osm hodin každý den bylo v silách jednotlivce naposledy za druhé světové války. Kdybychom takto chtěli prozkoumat loňskou knižní produkci, dočetli bychom za deset let.
Městská knihovna v Praze (MKP) má jako jedna z mála knihoven tohoto typu Oddělení vzácných tisků. V roce 1994 se vedení knihovny rozhodlo vyčlenit nejstarší a nejvzácnější tisky do samostatného útvaru. Jeho sídlo bylo v budově na Ortenově náměstí v Holešovicích. Bohužel v srpnu roku 2002 při tisícileté povodni se celé oddělení ocitlo pod vodou. Většinu knih se naštěstí podařilo zachránit. Byly totiž zmraženy a vysušeny a ty nejcennější postupně restaurovány. Bohužel s následky povodně se oddělení potýká dodnes.
Pozorný odběratel periodika Ústřední knihovny hlavního města Prahy, které v roce 1948 změnilo název Knihy a čtenáři na jednodušší název Čtenář, si určitě všiml informace na poslední stránce prosincového čísla. Jaroslav Frey pod šifrou jf upozorňoval, že tento čtrnáctideník přestane od roku 1949 vycházet. Název přejde na časopis, který bude vydávat Masarykův lidovýchovný ústav a bude určen knihovníkům a čtenářům všech českých knihoven. Dřívější Lidová knihovna, kterou odebíraly obecní knihovny na venkově, splyne s tímto novým časopisem.
Rok 2024 se v Národní knihovně České republiky (NK ČR) nese ve znamení stého výročí vzniku Slovanské knihovny. Tato veřejně přístupná odborná knihovna zaměřená na slavistiku zahájila činnost v listopadu 1924, kdy byl do jejího původního sídla v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce přivezen první transport ruských knih.
Před 85 lety zemřel o Vánocích 1938 v Praze (25. 12.) spisovatel Karel Čapek (1890–1938), první předseda československého PENklubu a doslova renesanční osobnost.
Vznikem samostatné Československé republiky se splnilo nejen dávné úsilí českého národního hnutí, ale vytvořily se podmínky pro řešení mnoha politických a kulturních problémů, jež ještě za rakouské monarchie ve společnosti rezonovaly, byly však trvale odkládány bez vyhlídky na rozhodnutí. Jedním z nich bylo i zřízení druhé české univerzity v Brně.
První knihovny byly neveřejné. Tak tomu bylo i v Poděbradech, kde si už v roce 1851 místní měšťané při své Měšťanské besedě založili knihovnu s 250 svazky. V roce 1869 vznikla spolková knihovna při Řemeslné besedě, která měla necelých 400 knih, a třetí s 300 svazky patřila místnímu Ochotnickému spolku. Všechny tři byly však příliš jednostranně zaměřené a pro potíže s půjčováním a malý okruh čtenářů brzy zanikly. Ale zájem širší poděbradské veřejnosti o půjčování knih stále trval…
Před 100 lety, dne 3. 1. 1923, zemřel v Lipnici nad Sázavou na zápal plic a ochrnutí srdce ve věku nedožitých 40 let kontroverzní spisovatel Jaroslav Hašek (1883–1923). Letos si připomínáme 30. 4. ještě další Haškovo výročí – 140 let od jeho narození.
Historie knihovny ve Frýdku-Místku stejně jako historie města není úplně jednoduchá. Frýdek-Místek, dnes město s padesáti pěti tisíci obyvatel, před sto lety ještě neexistovalo…
Dagmar Rumianová, Taťána Antošová
Městská knihovna věrně otevírá své brány informací a dobré četby skutečně roky. V její historii byly šťastnými milníky letopočty končící jedničkou. Loni už uplynulo sto let, kdy došlo k oficiálnímu aktu sloučení knihoven obecní, muzejní a knihovny spolku Hálek, aby vznikla městská knihovna v relacích a podle zákonů tehdejší mladé Masarykovy republiky.
Knihovní zákon vydaný v červenci roku 1919 a následné prováděcí nařízení ukládaly obcím zřídit knihovnu (v obcích s menšinovým obyvatelstvem také menšinovou knihovnu); zákon byl obcemi ve lhůtě deseti let de facto splněn. Řada knihoven byla již založena v poslední třetině 19. století, výjimkou nejsou ovšem ani knihovny podstatně starší, některé dnes mají za sebou již více než stopadesátiletou historii.
V loňském roce jsme si připomínali sté výročí vydání prvního knihovního zákona. Historie olomoucké veřejné knihovny však sahá ještě dál – až k zárodku národních bojů a snah o prosazení českého jazyka a kultury.