Knihovna jako místo plné dětí. Zejména těch do deseti let. Existuje bezpočet programů, které podporují čtenářství této věkové kategorie. Dokonce je myšleno na to, aby se s knihovnickým světem seznamovaly i děti v batolecím věku. Nemluvím jen o rozšířeném projektu Bookstart, ale i o mnohých knihovnách (včetně té naší), které se systematicky věnují spolupráci s mateřskými školami.
Tým knihovnic z táborské knihovny podnikl na začátku dubna tohoto roku díky podpoře programu Erasmus+ služební cestu, jejímž cílem bylo poznávání a stínování provozu a interních prací ve slovinských knihovnách. Zažili jsme nejen atmosféru velkých poboček, například v knihovně Otona Župančiča v Lublani, ale i místních knihoven, jako byla Knjižnica Ivana Tavčarja ve Škofja Loce anebo třeba Mestna knjižnica Kranj.
V listopadu 2025 jsme se jako čtveřice knihovníků z Krajské vědecké knihovny v Liberci a Masarykovy veřejné knihovny Vsetín sbalili a v rámci programu Erasmus+ vyrazili na studijní cestu. Naším cílem byla nizozemská síť knihoven Kennemerwaard. Tahle jízda nám ukázala, jak v praxi funguje moderní knihovna, která sází na inovativní vzdělávání, silnou komunitu dobrovolníků a podporu demokratických hodnot.
… a další novinky z českého knihovnictví
Ve dnech 8.–10. září se v Jihlavě konal 34. ročník konference Knihovny současnosti 2026. Úvodního slova se ujali předseda Sdružení knihoven Tomáš Řehák, vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury ČR Milan Němeček, rektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Zdeněk Horák, náměstek primátora statutárního města Jihlava Petr Piáček a radní pro kulturu kraje Vysočina Miloš Hrůza.
… a další novinky z mezinárodního knihovnictví
… a další novinky z českého knihovnictví
… a další novinky z mezinárodního knihovnictví
Dne 11. května 2026 byly slavnostně vyhlášeny výsledky 33. ročníku ceny za dětskou literaturu Kniha dětského srdce – Cena Václava Františka Suka za rok 2025.
Ve středu 24. června se v koordinaci pracovní skupiny Priority 6 Městské knihovny v Praze uskutečnilo online setkání moderované Lenkou Hanzlíkovou, na němž byly představeny projekty z OP JAK.
Malování herních miniatur v Městské knihovně Přerov. Kreativní most mezi knihovnou a herní komunitou
Městská knihovna Přerov má už tradičně ve své nabídce akcí pro veřejnost velké množství tvořivých a rukodělných aktivit, které probíhají pod vedením interních zaměstnankyň.
Když byla v roce 2022 otevřena nová pobočka Knihovny města Ostravy V Zálomu, splnil se dlouholetý sen obyvatel lokality Pískové doly v Ostravě-Zábřehu o vlastní knihovně. Dnes je z ní živé komunitní centrum, které překvapuje šíří svých aktivit i rostoucím zájmem návštěvníků.
Náš web se neustále vylepšuje. Jednou z funkcí, o kterou jste také žádali, byla možnost sdílet naše články například mailem nebo přes různé komunikační aplikace. Nyní je to možné. Stačí si článek rozkliknout a pod nadpisem najdete řádek „sdílet“, kde jsou ikonky nejpoužívanějších platforem.
Na podzim roku 2025 jsem se vydala na Kypr do knihovny Kyperské univerzity v Nikósii s cílem poznat fungování knihovny a shromáždit nové informace prostřednictvím pozorování a interakce s kolegy, odborníky v jejich každodenní práci.
Dnes se často mluví o tom, že naše populace stárne. Přibývá lidí, kteří odcházejí do důchodu a najednou mají více volného času, zároveň jim však někdy schází pravidelný kontakt s ostatními. Mnozí senioři nechtějí zůstávat pouze doma. Hledají prostředí, kde mohou být mezi lidmi, dozvědět se něco nového nebo jednoduše strávit příjemné chvíle.
Téma, které v tomto článku otevírám, je mou srdeční záležitostí. Před lety jsem v prostorách Středočeské knihovny za podpory vedení založila klub seniorů Buďme si blíž. Dodnes mám radost z toho, jak se jeho komunita rozrůstá, jak si členové navzájem pomáhají a jak se klub těší stále větší oblibě.
Knihovny dnes plní odlišnější roli než dříve. Vedle čtenáři stále žádaného půjčování knih se stávají komunitními centry, která podporují vzdělávání, mezigenerační spolupráci i společenský život. Knihovna města Ostravy (dále KMO) dlouhodobě vytváří prostředí podporující aktivní stárnutí a celoživotní rozvoj.
… a další novinky z českého knihovnictví
Když jsem před lety nastoupila do Městské knihovny Chodov, ani ve snu by mě nenapadlo, že budu někdy pracovat s klienty místního stacionáře Denní centrum Mateřídouška o. p. s. (jeden z prvních denních stacionářů pro děti s mentálním a kombinovaným postižením, založený v listopadu 1990, pozn. red).
Generální ředitel Národní knihovny Ukrajiny Jaroslava Moudrého Oleh Serbin popisuje škody, které na budovách knihovny zanechaly ruské útoky, záchranu sbírek i to, co pro knihovnu znamená mezinárodní knihovnická solidarita.
„Já moc nečtu, takže do knihovny chodit nepotřebuji.“ Pod něco podobného by se jistě podepsalo mnoho obyvatel Jaroměře. A jistěže knihovna – jak už název napovídá – velkou část své činnosti odvíjí od práce s knihami. Ale nenechte se zmást, knihy ani zdaleka nejsou to jediné, co byste u nás mohli hledat!
Ve středu 10. června 2026 se v Knihovně Kutná Hora konala celodenní konference sekce SKIP – Bezbariérové knihovny. Den předtím, v úterý 9. června v odpoledních hodinách, bylo připraveno i neformální setkání pro zájemce o problematiku přístupnosti knihoven, které bylo přenášeno i on-line pro ty, kteří se nemohli osobně dostavit.
Národní knihovna ČR a SKIP ČR vás zvou na webinář věnující se aktuálním změnám kurikula základního vzdělávání.
Městská knihovna v Praze navazuje na zrušený Týden pro Digitální Česko a zakládá platformu Týden pro Knihovny.Digital. Po dvou letech, kdy byla digitální gramotnost naším společným komunikačním tématem, vidíme smysl nadále deklarovat veřejnosti, že se ve věci digitalizace státní správy můžou obracet na knihovny.
V rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) se v Praze 4. června 2026 na VŠE uskutečnila 1. konference projektu SEUDIPO. Ten reaguje na nedostatek systematického vzdělávání v kritickém myšlení, povědomí o bezpečnosti v on-line prostoru a o roli Evropské unie v této problematice.
Blízko dopravního terminálu na Černém Mostě (Praha 14) byla dlouhá desetiletí opuštěná parcela. Nedávno na ní vyrostl Polyfunkční dům Černý Most, který je stavbou s velkým potenciálem pro rozvoj a proměnu blízkého okolí.
Je známo, že knihovny v posledních dekádách reagují na dynamiku společenského a technologického vývoje a dávno už nejsou jen institucemi, v nichž si lze vypůjčit knihu. Podobně jako další civilizační výdobytky do knihoven pronikla i umělá inteligence (AI) a v posledních několika letech se jejich vzájemný vztah čím dál tím více proplétá.
Digitální transformace společnosti s sebou přináší nejen nové možnosti a příležitosti, ale i rizika prohlubování digitálního vyloučení. V České republice se tento problém týká až 1,5 milionu obyvatel, přičemž dalších 1,4 milionu je digitálním vyloučením přímo ohroženo.1
Víte, co se stane, když se u jednoho stolu sejdou dvě pracovnice knihovny, jeden programátor a k tomu dobrá káva? Rozvine se jedna z hlavních aktivit, které se v naší knihovně v oblasti AI věnujeme.
Naše knihovna má v roce 2026 provést revizi knihovního fondu, máme cca 150 tisíc knihovních dokumentů. V roce 2027 plánujeme stěhování do nových prostor. Abychom nemuseli omezovat služby knihovny kvůli revizi dvakrát (před stěhováním a po něm), rádi bychom provedli revizi až po stěhování v roce 2027. Může Ministerstvo kultury tento postup povolit?
Ve dnech 26.–27. listopadu 2025 se uskutečnil 26. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, na němž zaznělo 29 přednášek. Budeme se věnovat některým z nich.
Projekt Make-a-thek, který se zaměřuje na cirkulární módu, tradiční řemesla, knihovny a lokální inovace vyjíždí na plánovanou tour. Workshopy zaměřené na současný textil, digitální nástroje a cirkularitu můžete navštívit už na začátku června ve třech českých městech: Teplicích, Litoměřicích a Vrchlabí.
V Knihovně Jiřího Mahena v Brně a Moravské zemské knihovně v Brně proběhl ve dnech 14.–15. května 2026 seminář slovenských a českých hudebních knihoven a výroční zasedání České národní skupiny IAML (International Associationof Music Libraries, Archivesand Documentation Centres). Přinášíme program setkání a děkujeme organizátorům za tradičně milou a inspirativní akci.
Výsledky dotačního podprogramu č. 3 Veřejné informační služby knihoven (VISK 3) jsme již zveřejnili na webu Čtenáře, výsledky ostatních podprogramů vám přinášíme nyní. Podrobné informace o složení komisí, konkrétních žádostech a rozdělení financí naleznete na webu ministerstva zde.
Dne 26. března 2026 proběhla v online formátu 2. Mezinárodní konference krajanských knihoven, která se pod názvem „České krajanské knihovny 2026: jazyk, paměť, komunita, budoucnost“ stala zásadním milníkem v dialogu mezi českými institucemi a krajanskými komunitami po celém světě.
Navzdory složitému období, které bylo poznamenáno delším než očekávaným rozpočtovým provizoriem, bude mezi knihovnami rozděleno 17,35 milionu korun v dotačním programu Veřejné informační služby knihoven, podprogram č. 3 (VISK 3).
Sokolovská knihovna, která už více než pět let obývá nové prostory, nechce být jen tichým místem, kde se listuje knihami. Důraz zde kladou na hravost, která je dostupná všem generacím.
Ohlédnutí předsedkyně evropské knihovnické asociace EBLIDA Erny Winters za 34. konferencí EBLIDA, která se 22. až 24. dubna 2026 odehrála v Praze, a její pohled na české knihovnictví.
Městská knihovna v Praze ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a Sdružením knihoven ČR hostila ve dnech 20.–22. dubna 2026, v rámci tematického týdne zaměřeného na podporu naplňování cílů udržitelného rozvoje, 34. výroční setkání a konferenci EBLIDA. Letošní ročník nesl název „Sense and Sustainability: From goals to action in Week 17. Libraries as partners for a sustainable future“ a nabídl bohatý program zahrnující přednášky, diskuse o roli knihoven v oblasti udržitelnosti, praktické workshopy i setkání podporující mezinárodní spolupráci.
Knihovny v Benešově a v Jičíně brzy v novém a modernějším kabátu, v Brně otevřela v rámci Moravské zemské knihovny Knihovna Arnošta Lustiga.
Jako zdroj informací sloužil pro knihovny rozhlas už dávno. A není tomu jinak ani dnes. Vysílá spoustu zajímavých pořadů, přinášíme vám odkazy na některé z nich. O čtení pohledem filozofa, o dobrovolnickém shromažďování sbírky, vesnickém posunu, truhlářské dílně i dřevěné knihovně.
Podpořte a oceňte mimořádné tvůrčí aktivity mladých knihovnic a knihovníků a nominujte je do 17. ročníku soutěže MARK (MARK = mladý/mladá, aktivní, rozvíjející se knihovník/knihovnice).
Ministerstvo kultury vyhlašuje další ročník prestižního ocenění Knihovna roku 2026, které bude tradičně uděleno u příležitosti Týdne knihoven. Ocenění je určeno těm, kteří dlouhodobě rozvíjejí knihovnictví v obcích nebo přicházejí s mimořádnými projekty v oblasti veřejných knihovnických a informačních služeb.