Jak se mění společnost v době geopolitických konfliktů a rychlých technologických změn a co to znamená pro veřejné instituce? Právě těmto otázkám se věnovala úvodní debata konference Knihovny současnosti 2026. Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery společně hledali odpovědi na to, jak se demokratická společnost vyrovnává s rychlým technologickým vývojem, rostoucí polarizací i množstvím informací, které nás obklopují. Velkým tématem byla také důvěra – ve veřejné instituce, jak ji posilovat a proč je právě otevřený dialog v dnešní době tak důležitý. Debatu moderoval Tomáš Foltýn, generální ředitel Národní knihovny ČR.
Po debatě následovalo tradiční slavnostní předávání medaile Zdeňka Václava Tobolky, udělované Sdružením knihoven ČR a Nadací knihoven za přínos oboru a za celoživotní práci v českém knihovnictví. Současně bylo ve spolupráci s Nadací OSF a Českou spořitelnou předáno také ocenění Bibliotheca inspirans, tentokrát pro knihovny, které svými aktivitami přispívají k posilování demokracie.
Zahraniční inspirace
V druhé části úterního bloku samozřejmě nesměly chybět přednášky zahraničních hostů.
Blok otevřela Naděžda Andrejčíková, jednatelka společnosti Cosmotron, hlavního partnera konference, která ve své přednášce „Knižnice v pohybe: Od knižničného systému k trvalému partnerstvu v ére algoritmov“ představila proměnu role knihovních informačních systémů v době nových technologií a umělé inteligence. Také se zaměřila na to, jak tyto technologie mění fungování knihoven a jejich služby uživatelům.
Susanne Gilling a Lisbeth Overgaard z dánského Aarhusu ukázaly, že knihovna je nejen demokratickým otevřeným prostorem s volným přístupem k informacím, znalostem a literatuře, ale může se i sama stát aktivním aktérem demokracie. Ve své přednášce „Z prostoru k akci – knihovna jako aktér demokracie a čtení“ představily zkušenosti s podporou dialogu, participace a komunitního života prostřednictvím čtení, literatury a příběhů. V následujícím dni také na svém workshopu „Demokratické fitness“ seznámily účastníky s konceptem Demokratické zdatnosti, vysvětlily, o co jde a jak ho používají ve veřejných knihovnách v Aarhusu.
První den konference pak uzavřela inspirace z islandského Kópavoguru. Lísa Zachrison Valdimarsdóttir a Soffía Karlsdóttir představily mezinárodní projekt Waterdrop – Kapka vody, který dává dětem důvěru a prostor stát se tvůrci. Děti se zapojují jako kurátoři výstav, připravují programy a workshopy a prostřednictvím umění, literatury a kulturního dědictví otevírají témata, jako jsou rovnost, klimatická změna či sociální odpovědnost. Do projektu se během tří a půl let zapojilo téměř 5 000 dětí. Ale tím se s konferencí nerozloučily. Ve středu přivítaly účastníky na svém workshopu „Radikální nástěnné umění“, kde společně pracovali s cíli udržitelného rozvoje, výtvarným uměním a tvůrčím psaním.
Zahraniční příspěvky tak nabídly různé pohledy na to, jak se může role knihovny proměňovat – od technologického partnera přes místo podporující demokratický dialog až po prostor, který dává hlas a důvěru nejmladší generaci.
Čtenářství mladých, technologické změny, branding, kritická infrastruktura i mezigenerační dialog
Druhý den konference nabídl účastníkům pestrou mozaiku témat, která aktuálně rezonují napříč knihovnickým prostředím. Dopolední část zahájil v aule tematický blok Krajiny čtení: Od vnitřního prožívání k digitální svobodě, který se zaměřil na to, jak pomoci nové generaci porozumět světu i sobě samým a jak rozvíjet čtenářství v digitální době. Jakub Roh ve své přednášce „Čtou víc než vy, jen ne vaše knihy“ přiblížil, co mladí od čtení očekávají a jak mohou knihovny lépe reagovat na jejich potřeby. Praktickou inspiraci nabídly také Knihovna Třinec a Knihovna Kroměřížska. Projekt Li.F.E. – Libraries for Environment ukázal, jak může dlouhodobá práce s mladými vést k jejich aktivnímu zapojení a zájmu o klimatická témata, zatímco vznik MangaConu v Kroměříži představil cestu, jak dát teenagerům prostor proměnit jejich zájmy a nápady ve skutečnou komunitní akci. Společným jmenovatelem všech příspěvků byla důvěra, prostor a možnost mladých ovlivňovat dění kolem sebe. Na tento blok navázaly také dva praktické workshopy.
V tematickém bloku Knihovny v éře algoritmů se diskutovalo o tom, jaký dopad má implementace AI a automatizace, v čem je její přínos a kde naráží na své limity, a nechybělo ani sdílení zkušeností z praxe. Panelová diskuse „Od katalogu k Netflixu: Jak navrhovat knihovní platformy, které lidé skutečně používají“ otevřela témata uživatelské zkušenosti, personalizace, doporučování obsahu, objevování informačních zdrojů i využití dat a umělé inteligence. Diskusi moderoval Daniel Zach z Českého rozhlasu Vysočina a své zkušenosti sdíleli Tomáš Novák ze Seznam.cz, Michal Denár z Městské knihovny Česká Třebová, Maya Veselá Kopecká z Alma Career Czechia a Libuše Pavlicová z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Tento tematický blok také zaměřil svou pozornost na portál Knihovny.cz, který letos slaví 10 let. Martin Krčál z Moravské zemské knihovny ve své přednášce připomněl jeho cestu od jednoduchého vyhledávače k rozsáhlému průvodci světem českých knihoven a představil také novinky, které portál čekají v roce 2026. Společným tématem tak byla snaha propojit kvalitní knihovní obsah s technologiemi, které uživatelům usnadní jeho objevování.
Třetí tematický blok dopolední části nazvaný Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem naší nepostradatelnosti se zaměřil na to, jak budovat značku knihoven jako nepostradatelných společenských institucí. Radek Blažek, který od roku 2023 vede sociální sítě knihkupectví Luxor, ve své přednášce „Otevřená kniha: jak knihkupectví Luxor komunikuje na sítích“ ukázal, jak lze knihy představovat hravě, současně a s nadhledem a proč samotný počet sledujících nemusí být tím nejdůležitějším měřítkem úspěchu. Inspiraci ze zahraničí pak přinesl David Hayman, ředitel National Year of Reading, který představil kampaň „Go all in!“ připravenou v rámci Národního roku čtení ve Velké Británii. Přiblížil celý proces od zadání a kreativní fáze až po realizaci kampaně napříč různými kanály a ve spolupráci s vydavateli, knihovnami, knihkupci, podniky, komunitními organizacemi i ambasadory. Společným tématem tak byla otázka, jak vytvořit značku a komunikaci, která dokáže oslovit lidi, vzbudit jejich zájem a ukázat, že knihy i knihovny mají v jejich každodenním životě své místo.
Odpolední program v aule na téma Knihovny v těžkých časech: odolné instituce v nejisté době se věnoval roli knihoven jako součásti (sebe)obrany země a pokládal otázku, zda jsou knihovny připraveny na krizové momenty a měly by být součástí kritické infrastruktury státu. Blok zahájil Šimon Pánek, spoluzakladatel a výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, který ve své přednášce „Je kultura jen luxusem pro klidné časy? Cesta k budování společenské odolnosti podporou kultury“ otevřel otázku role kultury v době krizí a nejistoty. Na konkrétních příkladech z praxe ukázal, že kultura není pouze otázkou volného času či prostoru pro klidné období. Může být důležitým nástrojem emancipace, pomáhat rozpoznávat hrozby pro demokracii, posilovat společenskou odolnost a lépe porozumět světu kolem nás. V krizových časech se tak ochrana kultury stává nejen otázkou zachování kulturních hodnot, ale také součástí naší společné bezpečnosti. Celý blok uzavřela panelová diskuse věnovaná připravenosti české společnosti na krizové situace a možné roli knihoven v jejich zvládání. O své pohledy a zkušenosti se podělili Jan Paťawa z Institutu pro krizovou komunikaci KRIT, novinářka Pavla Holcová z Investigace.cz, výzkumnice Kateřina Duspivová ze STEM, psycholožka Barbora Pšenicová z Nevypusť duši a Marek Ebert z Českého telekomunikačního úřadu. Diskusi moderoval Ondřej Hudeček. Společně hledali odpovědi na otázky, jak se mohou knihovny na nejisté časy připravit, kde mohou hledat oporu a jak se mohou stát skutečně odolnými institucemi, které dokážou být důležitou součástí společnosti i v době krize.
Mezigenerační spolupráci, aktivní roli knihovníků napříč věkem a budování soudržné profesní komunity se věnoval tematický blok Lidé: generace v dialogu. Michal Šimek z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích ve své přednášce „Co vadí mladým v knihovně – a proč to vedení dělá?“ vedle sebe postavil anonymně sesbírané zkušenosti mladých knihovníků z celé republiky a pohledy ředitelů knihoven. Ukázal tak, kde mohou vznikat nedorozumění a proč některé situace vypadají z pohledu zaměstnanců jinak než z pohledu vedení. Na otázku mezigeneračních vztahů navázala také Iva Zadražilová z Moravské zemské knihovny s přednáškou „Proč z knihoven odcházejí (mladí) knihovníci? Fluktuace jako zrcadlo mezigenerační spolupráce v knihovnách“. Na základě kvalitativního výzkumu mezi knihovníky upozornila, že důvodem odchodů nemusí být pouze plat či pracovní podmínky, ale také způsob vedení, organizační kultura, možnosti profesního růstu nebo pocit smysluplnosti práce. Obě přednášky nabídly prostor k zamyšlení nad tím, jak překonávat generační rozdíly, předcházet zbytečným nedorozuměním a vytvářet knihovny, ve kterých mohou dobře spolupracovat lidé s různými zkušenostmi i očekáváními.
Milníky a pilíře: pohled do budoucnosti knihoven
Závěrečný den konference patřil tradičnímu bloku Milníky a pilíře, který nabídl širší pohled na témata ovlivňující současné knihovnictví i celou společnost a tentokrát nesl název Algoritmy, důvěra a (s)vědomí. Program otevřela otázka budoucí koncepce rozvoje knihoven. Libuše Nivnická a Roman Hájek představili nástin nové koncepce, která bude odpovídat rychle se měnícímu světu i samotnému oboru, a zároveň přiblížili, jak se do její tvorby bude moci zapojit knihovnická komunita.
Velká pozornost následně patřila umělé inteligenci a jejímu vlivu na naše myšlení. Filip Děchtěrenko se zaměřil na fungování lidské paměti, pozornosti a na to, jak je ovlivňují internet, chytré telefony či nástroje umělé inteligence. Josef Holý ve své přednášce „Hacking mysli: Cesta k digitální demokracii“ upozornil na zranitelnost člověka vůči algoritmům, digitálním manipulacím a informačnímu prostředí, které stále více ovlivňuje naše rozhodování. Luboš Král pak představil umělou inteligenci jako výzvu i příležitost – od jejího využití při práci s informacemi až po otázky důvěryhodnosti, odpovědnosti a lidských práv.
Celý konferenční program uzavřela společná debata „Algoritmy, důvěra a (s)vědomí“, v níž Filip Děchtěrenko a Luboš Král společně s moderátorkou Janou Peroutkovou hledali odpovědi na otázky, které v průběhu celého bloku rezonovaly. Závěrečný den tak propojil budoucnost knihoven, fungování lidské mysli, nástup umělé inteligence i otázku důvěry a připomněl, že knihovny mají v proměňujícím se světě důležitou roli – pomáhat lidem orientovat se v informacích, rozvíjet kritické myšlení a udržovat prostor pro důvěru a dialog.
Konference opět potvrdila, že knihovny mají v tomto rychle se měnícím světě své pevné místo. Zároveň ale připomněla, že jejich budoucnost není samozřejmostí. Musíme být otevření změnám, držet krok s technologiemi i společností a nebát se hledat nové cesty. Právě díky tomu mohou knihovny zůstat důvěryhodným partnerem a bezpečným přístavem v nejisté době.
