Dne 26. března 2026 proběhla v online formátu 2. Mezinárodní konference krajanských knihoven, která se pod názvem „České krajanské knihovny 2026: jazyk, paměť, komunita, budoucnost“ stala zásadním milníkem v dialogu mezi českými institucemi a krajanskými komunitami po celém světě.
Istanbul, turecké velkoměsto, které je rozlohou i počtem obyvatel více než desetkrát větší než Praha. A českých krajanů tady? Jen pár. Čechů a Slováků je zde dohromady něco kolem stovky. Rozloha, vzdálenosti, doprava. Jak v patnáctimilionové metropoli zařídit krajanům přístup ke knihám? Asi sami tušíte, že to nebude úplně nejjednodušší úkol.
Knihovna České asociace v Řecku patří mezi mladší a novější krajanské knihovny. Za jejím vznikem stálo delší plánování a přípravy. Hlavním cílem bylo založit knihovnu, která by obsluhovala krajany a příznivce české literatury po celém Řecku. Zároveň jsme chtěli budovat knihovnu moderní, která aspiruje na to, aby se její fungování dříve či později co nejvíce podobalo „běžným“ knihovnám, jak je známe v České republice.
Jak vlastně vzniká krajanská knihovna? Často vzniká díky zapojení a spolupráci jednotlivých členů komunity. Zpravidla se jedná o organizaci nebo instituci, která slouží jako místo setkávání lidí se společným zájmem, a to nejen o knihy a čtení. Podobně tomu bylo i v roce 2023 s krajanskou knihovnou na Krétě.
Krajanské knihovny jsou zvláštní odrůda knihoven, která dosud nebyla nijak definovaná ani vážněji zkoumaná. Nemají svou vlastní subjektivitu a často ani stálého knihovníka. Obvykle spadají pod český či česko-slovenský krajanský spolek nebo pod některou z českých krajanských škol. Jejich knihovní fond nebývá příliš velký ani pravidelně aktualizovaný. O knihy se starají krajané svépomocí a víceméně bez znalosti knihovního světa. Velká řada těchto „knihoven“ nemá svoje vlastní prostory, a tak se knihy v taškách, kufrech, krabicích převážejí na krajanské akce nebo v sobotu do školy.