Programové odpoledne zahájily významné osobnosti české diplomacie a kultury. Český velvyslanec v Řecku Ivo Šilhavý ve své zdravici zdůraznil roli knihoven jako strážců národní identity, zatímco generální ředitel Národní knihovny České republiky Tomáš Foltýn vyzdvihl potřebu odborného propojování a systematické podpory těchto křehkých, leč vitálních uzlů české kultury v zahraničí. Konference nabídla komplexní pohled na současný stav, technologické možnosti i inspirativní příběhy konkrétních knihoven.
Úvod konference patřil Lence Kanellia (předsedkyně České asociace v Řecku) a Lucii Macháčkové (Národní knihovna ČR). Společně představily čtyřletou spolupráci při podpoře krajanských knihoven i výsledky aktuálního dotazníkového šetření, které na jaře 2026 proběhlo mezi 33 knihovnami z 15 zemí. Během tohoto období se podařilo propojit krajanské knihovny prostřednictvím elektronické konference Krajané, vytvořit informační stránku na webu České asociace v Řecku, zviditelnit jejich činnost v oborovém časopise Čtenář a uspořádat osm vzdělávacích webinářů reagujících na potřeby komunit.
Výzkum ukázal, že krajanské knihovny tvoří sice „křehkou síť“, ale zároveň se těší rostoucímu zájmu veřejnosti, což za poslední čtyři roky potvrdilo 56 % respondentů. Zásadním zjištěním je však personální zranitelnost: 84 % knihoven je závislých na práci dobrovolníků. Zřetelně se také rýsuje rozdíl mezi „metropolitním modelem“ automatizovaných knihoven (např. Londýn, Frankfurt, Athény) a „ohroženým modelem“ malých knihoven, které často fungují v provizorních podmínkách (v garážích, krabicích či bez stálého prostoru – 30 %).
Průzkum rovněž identifikoval hlavní potřeby těchto komunit: možnost sdílet zkušenosti, vzdělávat se v oboru a podporu při doplňování knihovních fondů, které jsou z 91 % tvořeny dary krajanů a často rychle zastarávají.
Roman Hájek, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), představil tuto organizaci jako klíčovou profesní síť, která krajanským knihovnám nabízí metodické vedení a vzdělávací programy. SKIP se zaměřuje na rozvoj čtenářské gramotnosti, advokacii oboru a pořádání celostátních i mezinárodních kampaní, jako je „Noc s Andersenem“, které se v roce 2026 účastní přes 2200 institucí po celém světě, nebo „Bookstart“, do kterého je v ČR zapojeno více než 520 knihoven. Zdůraznil význam sekcí SKIP (např. Sekce veřejných knihoven či Klub dětských knihoven) a celostátních kampaní Březen měsíc čtenářů a Týden knihoven. Současně reflektoval výzvy oboru, jako je generační obměna a potřeba efektivní propagace knihovnické profese v digitálním věku.
Role Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského (NPMK) byla prezentována v souvislosti s oceňováním literárních a knihovnických počinů. Edita Vaníčková poukázala na význam literární soutěže „SUK – Čteme všichni“, v jejímž rámci byla vytvořena speciální kategorie pro krajanské knihovny, aby se zviditelnila jejich práce s dětmi a mládeží. NPMK poskytuje krajanským školním knihovnám odborné zázemí a metodiku pro budování fondů zaměřených na výuku češtiny, čímž pomáhá udržovat jazykovou kontinuitu u bilingvních dětí. Spolupráce s touto institucí je pro krajany důležitá zejména v oblasti certifikace a odborného školení knihovníků, kteří se starají o školní fondy.
Michal Fojtík, vedoucí oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR (MK ČR), objasnil postavení krajanských knihoven v českém legislativním rámci. Přestože krajanské knihovny nemohou být přímými žadateli o standardní knihovnické dotace, ministerstvo vidí svou roli v metodické podpoře a v ukotvení pojmu „krajanská knihovna“ ve strategických dokumentech státu. Zdůraznil synergii s dalšími resorty, zejména s Ministerstvem zahraničních věcí, a vyjádřil ochotu MK ČR poskytovat záštity krajanským akcím a motivovat své příspěvkové organizace k užší spolupráci se zahraničními spolky. Cílem MK ČR je pomoci dostat téma krajanských knihoven do širšího povědomí odborné i laické veřejnosti v České republice.
Jitka Pánek Jurková, generální ředitelka Českých center (ČC), představila potenciál sítě 26 poboček na čtyřech kontinentech pro podporu krajanské literatury. Česká centra fungují jako instituty kulturní diplomacie, které propojují autory a ilustrátory se zahraničním publikem prostřednictvím projektů jako „Noc literatury“ či mezinárodní překladatelská cena Susanny Roth. Krajanské knihovny vnímá jako přirozené partnery a prostory pro realizaci těchto programů a prezentaci současné české literární tvorby. Zmínila také konkrétní úspěšné výstavy, jako je „Beyond Paper Plane“, které představují českou ilustraci dětem v zemích jako Francie, Egypt či Tchaj-wan.
Martin Krafl, ředitel Českého literárního centra (CzechLit), se zaměřil na prezentaci české kultury v překladu a na blížící se čestné hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu 2026. CzechLit dlouhodobě podporuje nakladatele a agenty při vydávání českých děl v zahraničí a pořádá rezidenční pobyty pro české autory v metropolích jako Berlín či Madrid. Krajané jsou v tomto procesu vnímáni jako důležití ambasadoři, kteří mohou zprostředkovat kontakt mezi českou literaturou a místním prostředím.
Možnosti studentských stáží v krajanských komunitách představil Jan Kostohryz z Domu zahraniční spolupráce (DZS) v rámci programu Erasmus+. Prezentace vysvětlila, jak mohou krajanské spolky a školy hostit studenty českých vysokých škol, kteří jim pomohou s katalogizací knihoven, výukou češtiny nebo organizací kulturních akcí. Tato spolupráce je oboustranně výhodná: student získá praktické zkušenosti v mezinárodním prostředí a krajanská organizace získá kvalifikovanou pracovní sílu pro své projekty. Jan Kostohryz podrobně popsal podmínky přihlašování a financování těchto stáží ze zdrojů EU.
Michaela Bežová, ředitelka odboru novodobých digitálních sbírek NK ČR, seznámila účastníky s možnostmi České digitální knihovny (ČDK). ČDK funguje jako národní agregátor, který zpřístupňuje přes 380 000 titulů a miliony stran dokumentů z 15 zapojených knihoven v systému Kramerius. Pro krajany je ČDK neocenitelným zdrojem, neboť umožňuje vzdálený přístup k historickým periodikům, knihám i rukopisům, které jsou chráněny autorským zákonem, ale dostupné prostřednictvím specifických licencí. V rámci prezentace představila i moderní AI funkce, které uživatelům umožňují automatickou sumarizaci nebo překlad stránek, a pozvala krajanské knihovny na praktický webinář naplánovaný na 23. dubna 2026.
Otevřený knihovní systém Koha představil Michal Denár jako ideální řešení pro knihovny všech velikostí díky jeho modularitě a nulovým licenčním poplatkům. Koha, která vznikla jako webová aplikace na Novém Zélandu, je dnes přeložena do více než 24 jazyků a využívají ji desítky tisíc knihoven po celém světě. Zdůraznil, že systém není „černou skříňkou“ – jeho vývoj probíhá veřejně a umožňuje knihovníkům přizpůsobit si rozhraní vlastním potřebám. Pro krajanské knihovny je Koha atraktivní především díky podpoře mezinárodních standardů a možnosti sdílet dobrou praxi v rámci globální komunity vývojářů a uživatelů.
Český webový systém Tritius a jeho specifické využití v krajanském prostředí prezentoval Jiří Šilha. Firma Tritius Solutions vyvinula pro potřeby krajanů společný portál (krajane.tritius.cz), který umožňuje centrální správu fondů a snadné vyhledávání napříč komunitami. Demonstroval funkčnost systému na příkladu české školy Okénko v Londýně, která Tritius úspěšně využívá k evidenci svých sbírek i pro výpůjčky e-knih (ve spolupráci s Palmknihami). Systém Tritius nabízí automatizovaný servis, cloudové úložiště a intuitivní rozhraní, které usnadňuje práci i neprofesionálním knihovníkům.
Pavlína Lišovská z Knihovny Jiřího Mahena v Brně představila Databanku vzdělávacích knihovnických lekcí jako podporu neformálního vzdělávání. Tento online nástroj umožňuje knihovníkům a pedagogům sdílet a stahovat hotové scénáře lekcí pro různé věkové skupiny, od mateřských škol až po středoškoláky. Databanka reaguje na potřeby „učících knihovníků“ a nabízí metodické materiály v souladu s kurikulárními dokumenty ČR. Pro krajanské knihovny představuje databanka bohatý zdroj a inspiraci, které mohou být realizovány s minimálními náklady na přípravu.
Šéfredaktor časopisu Čtenář Kryštof Čeřovský hovořil o transformaci tohoto nejstaršího knihovnického periodika v moderní informační platformu. Od roku 2025 prošel časopis výraznou grafickou i obsahovou proměnou. Časopis je nově aktivní i na sociálních sítích, kde dále popularizuje dění v komunitách. Mezi lety 2023-2024 byla součástí časopisu pravidelná rubrika věnovaná právě krajanským knihovnám. V rubrice bylo publikováno přes 20 článků o knihovnách z měst jako Reykjavík, Manchester, Calgary či Istanbul. Nabídl krajanským knihovnám další pokračování rubriky v rámci časopisu.
Zkušenosti z praxe sdílela Kateřina Roták, vedoucí knihovny při České škole bez hranic Rhein-Main ve Frankfurtu nad Mohanem. Knihovna prošla radikální proměnou, kdy k evidenci začala využívat systém Salesforce, což umožnilo automatické rozesílání e-mailových upozornění a samoobslužný provoz pro čtenáře. Popsala inovativní projekty, jako je „Knihovní půlhodinka“ během školních přestávek nebo „Stolečky s knihami pro rodiče“, které pomáhají propojovat komunitu. Frankfurt se také intenzivně připravuje na rok 2026, kdy bude Česko čestným hostem knižního veletrhu, a knihovna se plánuje aktivně zapojit do setkávání s českými autory.
Prestižní postavení mezi krajanskými institucemi potvrdila prezentace Jany Nahodilové, ředitelky školy a knihovny Okénko v Londýně. Londýnská knihovna, která v roce 2021 získala ocenění v soutěži NPMK, využívá moderní systém Tritius, disponuje fondem čítajícím 51 000 jednotek včetně e-knih a e-audioknih. Vyzdvihla úspěch festivalu „OkénkoFest“ a činnost online knižního klubu „Knihomol“, který propojuje čtenáře bez ohledu na vzdálenost. Knihovna v Londýně funguje jako metodické centrum, které nabízí své zkušenosti, přístup k audioknihám a online rozhovory s autory i ostatním krajanským spolkům.
Příspěvek České asociace představil budování sítě krajanských knihoven v Řecku jako model reagující na geografickou rozptýlenost komunity a omezené institucionální zázemí. Knihovny zde fungují jako flexibilní systém kombinující stálé fondy, mobilní distribuci knih a komunitní aktivity. Důraz je kladen na dostupnost, spolupráci a postupné budování udržitelného modelu. Zkušenost zároveň poukazuje na limity spojené s personálním zajištěním a dlouhodobou udržitelností těchto iniciativ.
Krajanskou knihovnu v Lisabonu představil spolek Klub Čechů a Slováků v Portugalsku, který ji provozuje v návaznosti na své vzdělávací a komunitní aktivity. Knihovna vznikla v roce 2025 v prostorách místní čítárny na základě dohody s městskou částí a je otevřena široké veřejnosti. Disponuje fondem více než 600 svazků, evidovaných v systému Librarika, a její význam spočívá především v dostupnosti české literatury i mimo rámec krajanské školy. Do budoucna plánuje další rozšíření fondu, zavedení čárových kódů a posílení propagace mezi krajany.
Příspěvek z New Yorku ukázal různorodost přístupů ke krajanským knihovnám v jednom městě. Vedle knihovny s reprezentativní, avšak spíše pasivní funkcí v České národní budově zde funguje menší školní knihovna v Astorii, založená na dobrovolnické práci a jednoduchém výpůjčním systému. Nejlépe organizovaným příkladem je knihovna Českého centra, která využívá systém Tritius a částečnou digitalizaci fondu. Společným tématem zůstává potřeba systematické péče o fond, zapojení čtenářů a hledání kapacit pro další rozvoj.
Krajanská knihovna v argentinské provincii Chaco byla představena jako součást rozsáhlého komunitního zázemí největší česko-slovenské komunity v Latinské Americe. Knihovna je členěna na výukovou, muzejní a reprezentativní část a zahrnuje jak současnou literaturu, tak historicky cenné svazky sahající až do počátku 19. století. Slouží nejen vzdělávacím účelům, ale i jako kulturní a paměťová instituce. Aktuální výzvou je zejména práce se čtenáři v prostředí postupně slábnoucí jazykové kompetence a hledání nových forem, jak knihovnu zpřístupnit mladší generaci.
Že konference rezonovala napříč kontinenty, potvrdily i bezprostřední reakce účastníků. Jana Nahodilová z londýnského Okénka ji označila za „výborné školení“ a doporučila ji i ostatním knihovníkům v zahraničí. Pavel Zvolánek ocenil inspirativnost příspěvků i z časově vzdálené Jakarty. Marika Veličová z rakouského Grazu konferenci označila za „výborně připravenou“ a další účastníci vyzdvihovali zejména praktičnost sdílených zkušeností, možnost srovnání situace v různých zemích i atmosféru otevřenosti a spolupráce. Zaznívaly také reakce potvrzující, že konference dokázala oslovit i ty, kteří původně plánovali jen pasivní účast, ale nakonec u vysílání zůstali po většinu programu. Právě tato bezprostřední odezva ukazuje, že téma krajanských knihoven má silný potenciál nejen odborně spojovat, ale i motivovat k dalším konkrétním krokům.
2. Mezinárodní konference krajanských knihoven jasně ukázala, že tyto instituce již nejsou pouhými pasivními sbírkami zastaralých knih, ale stávají se dynamickými komunitními centry, která hrají klíčovou roli při předávání české kulturní identity v zahraničí. Konference deklarovala záměr vytvořit „Memorandum o spolupráci na poli krajanských knihoven“ a strategický dokument pro období 2026–2030, který by zajistil jejich dlouhodobou udržitelnost. Propojení mezi dobrovolnickým nadšením krajanů a odborným zázemím českých institucí (NK ČR, SKIP, MK ČR, ČC) se ukazuje jako cesta k překonání strukturálních problémů, zejména v oblasti financování a digitalizace. Úspěšné modely z Londýna či Frankfurtu potvrzují, že moderní technologie v rukou zapálených dobrovolníků dokáží vytvořit „most k české kultuře“, který je pro Čechy žijící v zahraničí nepostradatelný.
Více informací o konferenci včetně videozáznamu naleznete zde.
