Celá síť Kennemerwaard obhospodařuje oblast severně od Amsterdamu a čítá celkem 18 poboček. My jsme stihli prozkoumat tři z nich: v Heerhugowaard Centrum, Alkmaar de Mare a Alkmaar Centrum. Mezi městy jsme přejížděli vlakem a zbytek došli po svých. Náš skvělý koordinátor Joy nám sice hned nabízel všudypřítomná kola, ale raději jsme neriskovali místní cyklistický provoz. Vzdálenost mezi štacemi, které pro nás Joy připravil, byla totiž skoro vždycky kolem 3 kilometrů, což se dalo pěkně ujít.
Hned na první pohled nás nedostala jen moderní architektura, ale hlavně ranní rituál. Každý pracovní den tu zaměstnanci začínají společným, dobrovolným pokecem u kávy, čaje a sušenek. A tahle pohostinnost se přenáší i na lidi zvenčí – teplé nápoje a drobné občerstvení nechybí u většiny aktivit, od odborných poraden až po setkání pro pečující osoby.
Z hlediska provozu tady vládne čistá samoobslužnost. Návratové automaty s platebními terminály a selfchecky jsou naprostým standardem. Knihovníci tak mají volné ruce na to hlavní – na lidi a komunitní práci. Nakupování a katalogizace knížek se řeší centrálně a celá síť používá jednotné piktogramy, takže se dospělí i děti zorientují během vteřiny. Do oka nám padly i knihy s velkými písmeny pro slabozraké. Regály jsou příjemně vzdušné, nepřecpané a spousta knížek láká čtenáře vystavenou obálkou dopředu. Půjčovny doplňují pohodlná křesílka a herní prvky pro děti. A jako bonus můžete skrz průhledné sklo koukat pod ruce knihovníkům, kteří zrovna pracují v zázemí.
Registrace do knihovny není pro všechny stejná, ale dělí se do několika úrovní podle toho, kolik knížek chcete a na jak dlouho. Základní karta vyjde na 27,50 eur ročně a můžete mít půjčené 2 tituly na dva týdny. Nejvyšší level stojí 92,50 eur za rok, ale zase vám dovolí domů odnést až 40 kousků na 8 týdnů. Děti a mládež do 26 let mají všechno komplet zdarma. K základnímu poplatku se pak vážou další drobné (třeba za bestseller dáte 2 eura na týden a připlácí se i za druhé a další prodloužení). Zpoplatněné bývají i specializované workshopy.
Vzdělávání, které nasedá do školních lavic
Knihovna nabízí obří balík vzdělávacích programů, které ale neprobíhají v jejích zdech, nýbrž přímo ve školách. Knihovníci-lektoři, kteří tyhle věci vymýšlejí a vedou, často ani nemají v knihovně svůj stůl – když zrovna neučí, pracují z domova. My jsme se šli na dvě takové lekce podívat přímo do výuky a byla to pecka. Nejdříve jsme zasedli do lavic na základce, kam dorazila knihovnice s programem LevelUp! Tenhle projekt učí děti přemýšlet o hrách pozitivně a bezpečně a skvěle rozvíjí mediální gramotnost. Hodí se i pro ty, co nepaří, ale tráví čas na sítích. Knihovna na něm pracovala společně s fotbalovým klubem AZ Alkmaar. Lektor vede hodinu přes interaktivní tabuli a žáci vyplňují pracovní sešity. Celý program má čtyři lekce, běží přímo ve škole a na konci děti odemknou reálnou truhlu s pokladem. Druhou ukázkou byl odpolední kroužek po vyučování, kam knihovnice přivezla robotické hračky a děti s nimi ve skupinkách nadšeně experimentovaly.
Literární únikové hry v podání Kennemerwaardu jsou naprosto geniálním spojením čtení a gamifikace. Cílem je, aby to žáky prvního i druhého stupně opravdu bavilo a mělo to úroveň. Celý proces je jasně daný: knihovna nejdřív půjčí škole vybranou knížku v tolika kusech, aby se dostalo na každého žáka. Děti ji pak samy nebo s učitelem přečtou. Jakmile mají dočteno, dorazí do školy knihovník i s herními rekvizitami. Fígl těchto profi her spočívá v tom, že bez přečtení knížky prostě šifru nerozlousknete. Všechny úkoly a nápovědy totiž vycházejí přímo z děje. Žáci pracují v týmech a každý dostane opravdový uzamčený kufřík. Aby z něj vytáhli poklad, musí vyluštit číselný kód pomocí literárních hádanek.
Kromě těchto klasických únikovek zkouší knihovna i další formáty, třeba čtení s předvídáním. V tomhle modelu dostanou děti zhruba ve dvou třetinách knížky brožurku fungující jako gamebook – samy si volí další postup v příběhu nebo dopisují vlastní konec. Ten pak na závěr porovnají s tím, jak to doopravdy napsal autor.
Učitelé si navíc mohou v knihovně objednat a půjčit speciální „učitelské tašky“. Ty obsahují dostatek knih pro celou třídu, aby měl každý žák před sebou svůj text, dále různé rekvizity na oživení výuky a vizualizaci děje a materiály pro doprovodné aktivity, které kantorům pomohou téma ve vyučování dál rozvinout. Díky tomu mohou školy snadno pořádat hromadné čtení a využívat fond knihovny pro ucelené lekce přímo ve třídě. Mimochodem, něco podobného děláme i u nás v Liberci pod názvem Čteme spolu. Knihovna má k dispozici i hromadu obrázkových listů pro divadlo Kamishibai, které je velmi populární.
Výchova k demokracii je dalším velkým tématem nizozemských kolegů. My jsme si na vlastní kůži otestovali program Democracy Fitness. Jde o praktický trénink na „posilování“ demokratických svalů – jako je aktivní naslouchání, empatie a schopnost diskutovat, i když spolu vůbec nesouhlasíte. Rozdělili nás do dvojic, zavázali nám oči a my jsme museli poslouchat parťáka a pak převyprávět, co jsme si zapamatovali. Člověka nerozptylovalo koukání kolem, v místnosti bylo absolutní ticho a my jsme se stoprocentně soustředili. Byl to silný zážitek, u kterého si člověk uvědomí, kolik vjemů nás v běžném životě od skutečného naslouchání druhému odvádí.
Kde se rodí kreativita
Pro rozvoj technických dovedností mají v Holandsku kreativní laboratoře PrutsHub a BiblioKeet. Důraz se tu klade na samostatnou práci podle návodů a metodu pokus omyl. Knihovníci schválně dětem ukazují i zpackané 3D tisky, aby jim demonstrovali, že chybami se člověk učí. V rámci TechLabu pak pořádají specializované workshopy, kde se učí třeba pájení nebo programování her v Javascriptu.
Knihovna jako parťák pro digitální úřady
V sociální oblasti funguje knihovna jako bezpečný přístav a hlavní informační bod pro nejrůznější životní situace. Program Ontwikkelplein nabízí bezplatnou pomoc lidem, co si hledají práci, učí se jazyk nebo tápou v digitálním světě. V knihovně se každý týden v pevný čas scházejí dobrovolníci na výuku nizozemštiny, ale taky úředníci a zástupci různých organizací, kteří jsou připraveni poradit komukoliv, kdo dorazí. Knihovna jde navíc aktivně naproti mladým lidem – oslovuje je ve školách, klubech a na místech, kde tráví volný čas. Nabízí jim průvodce složitým světem digitální byrokracie, která s dospělostí přichází, od zdravotního pojištění až po daně. Knihovník má v ruce přehledné soupisy těchto povinností rozdělené podle věku a venku se mladých na rovinu ptá, jak na tom jsou. Snaží se je seznámit se vším, co je potřeba vyřídit. Když se nás ptali, jak to funguje v Česku, došlo nám, že u nás takhle ucelené a přehledné taháky o tom, co zařídit v 15 nebo 18 letech vůči státu, vlastně vůbec nemáme.
Pro seniory mají zase skvělý koncept Smartphone & Tablet Café, kde se v neformální atmosféře u stolu řeší technické trable. Náplní je prostě jakákoliv pomoc s mobily a tablety. Do komunitního centra pravidelně dochází knihovnice, která s tím starším lidem pomáhá. Sama nám říkala, že někdy se intenzivně ladí nastavení přístrojů, a jindy si dámy prostě jen tak přátelsky popovídají u kávy a sušenek.
V jiném komunitním centru zaměstnanci knihovny pravidelně nabízejí pomocnou ruku s jazykem, matematikou, digitálními dovednostmi nebo komunikací s úřady. Na tyhle bezplatné konzultační hodiny může přijít kdokoli a rovnou začít pracovat s programy z Oefenen.nl – což je online platforma, kde se dá bezpečně trénovat jazyk, počty i práce s počítačem a internetem. V Holandsku mají zkrátka web, kde se tohle všechno dá v klidu naučit. Když to srovnáme s realitou v České republice, je to pro vzdělávací aktivity knihoven neskutečná pomoc a obrovská výhoda.
Nizozemský model jasně ukazuje, že knihovna může být super dynamickým a nepostradatelným centrem celé komunity. Jen se člověk nesmí bát zahodit stará schémata a pustit se i do oblastí, jako je digitální správa nebo občanská výchova.
Dobrovolníci: Nizozemský motor, co nás fakt bavil
Jedním z největších zážitků pro nás bylo sledovat, jak skvěle tu funguje zapojení dobrovolníků – v Kennemerwaardu jich mají pod křídly přes 350! V Nizozemsku se sice odchází do důchodu až v 67 letech, ale pro místní je dobrovolničení naprosto přirozená věc. Berou to jako super způsob, jak zůstat aktivní a vrátit něco společnosti.
A nečekejte žádné nudné přerovnávání knížek v regálech. Místní dobrovolníci jedou bomby: působí jako jazykoví lektoři nebo fungují jako odborní mentoři v technologických klubech (třeba v takovém CoderDojo, které by bez jejich nadšení a know-how vůbec nemohlo existovat).
Pro nás Čechy je tenhle přístup úplně jiný vesmír, než na co jsme zvyklí z domova. Domů jsme si tak přivezli obrovskou hromadu inspirace a tak trochu závist, jak krásně jim to šlape!
MARCELA FREIMUTHOVÁ je vedoucí odboru služeb Krajské vědecké knihovny v Liberci. | freimuthova@kvkli.cz
