Knihovna jako místo plné dětí. Zejména těch do deseti let. Existuje bezpočet programů, které podporují čtenářství této věkové kategorie. Dokonce je myšleno na to, aby se s knihovnickým světem seznamovaly i děti v batolecím věku. Nemluvím jen o rozšířeném projektu Bookstart, ale i o mnohých knihovnách (včetně té naší), které se systematicky věnují spolupráci s mateřskými školami. 
Tým knihovnic z táborské knihovny podnikl na začátku dubna tohoto roku díky podpoře programu Erasmus+ služební cestu, jejímž cílem bylo poznávání a stínování provozu a interních prací ve slovinských knihovnách. Zažili jsme nejen atmosféru velkých poboček, například v knihovně Otona Župančiča v Lublani, ale i místních knihoven, jako byla Knjižnica Ivana Tavčarja ve Škofja Loce anebo třeba Mestna knjižnica Kranj. 
V listopadu 2025 jsme se jako čtveřice knihovníků z Krajské vědecké knihovny v Liberci a Masarykovy veřejné knihovny Vsetín sbalili a v rámci programu Erasmus+ vyrazili na studijní cestu. Naším cílem byla nizozemská síť knihoven Kennemerwaard. Tahle jízda nám ukázala, jak v praxi funguje moderní knihovna, která sází na inovativní vzdělávání, silnou komunitu dobrovolníků a podporu demokratických hodnot. 
Ve dnech 8.–10. září se v Jihlavě konal 34. ročník konference Knihovny současnosti 2026. Úvodního slova se ujali předseda Sdružení knihoven Tomáš Řehák, vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury ČR Milan Němeček, rektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Zdeněk Horák, náměstek primátora statutárního města Jihlava Petr Piáček a radní pro kulturu kraje Vysočina Miloš Hrůza.
Dnes se často mluví o tom, že naše populace stárne. Přibývá lidí, kteří odcházejí do důchodu a najednou mají více volného času, zároveň jim však někdy schází pravidelný kontakt s ostatními. Mnozí senioři nechtějí zůstávat pouze doma. Hledají prostředí, kde mohou být mezi lidmi, dozvědět se něco nového nebo jednoduše strávit příjemné chvíle.
Knihovny dnes plní odlišnější roli než dříve. Vedle čtenáři stále žádaného půjčování knih se stávají komunitními centry, která podporují vzdělávání, mezigenerační spolupráci i společenský život. Knihovna města Ostravy (dále KMO) dlouhodobě vytváří prostředí podporující aktivní stárnutí a celoživotní rozvoj. 
Když jsem před lety nastoupila do Městské knihovny Chodov, ani ve snu by mě nenapadlo, že budu někdy pracovat s klienty místního stacionáře Denní centrum Mateřídouška o. p. s. (jeden z prvních denních stacionářů pro děti s mentálním a kombinovaným postižením, založený v listopadu 1990, pozn. red). 
Ve středu 10. června 2026 se v Knihovně Kutná Hora konala celodenní konference sekce SKIP – Bezbariérové knihovny. Den předtím, v úterý 9. června v odpoledních hodinách, bylo připraveno i neformální setkání pro zájemce o problematiku přístupnosti knihoven, které bylo přenášeno i on-line pro ty, kteří se nemohli osobně dostavit. 
V rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) se v Praze 4. června 2026 na VŠE uskutečnila 1. konference projektu SEUDIPO. Ten reaguje na nedostatek systematického vzdělávání v kritickém myšlení, povědomí o bezpečnosti v on-line prostoru a o roli Evropské unie v této problematice. 
Je známo, že knihovny v posledních dekádách reagují na dynamiku společenského a technologického vývoje a dávno už nejsou jen institucemi, v nichž si lze vypůjčit knihu. Podobně jako další civilizační výdobytky do knihoven pronikla i umělá inteligence (AI) a v posledních několika letech se jejich vzájemný vztah čím dál tím více proplétá.  
Naše knihovna má v roce 2026 provést revizi knihovního fondu, máme cca 150 tisíc knihovních dokumentů. V roce 2027 plánujeme stěhování do nových prostor. Abychom nemuseli omezovat služby knihovny kvůli revizi dvakrát (před stěhováním a po něm), rádi bychom provedli revizi až po stěhování v roce 2027. Může Ministerstvo kultury tento postup povolit? 
V Knihovně Jiřího Mahena v Brně a Moravské zemské knihovně v Brně proběhl ve dnech 14.–15. května 2026 seminář slovenských a českých hudebních knihoven a výroční zasedání České národní skupiny IAML (International Associationof Music Libraries, Archivesand Documentation Centres). Přinášíme program setkání a děkujeme organizátorům za tradičně milou a inspirativní akci.
Městská knihovna v Praze ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a Sdružením knihoven ČR hostila ve dnech 20.–22. dubna 2026, v rámci tematického týdne zaměřeného na podporu naplňování cílů udržitelného rozvoje, 34. výroční setkání a konferenci EBLIDA. Letošní ročník nesl název „Sense and Sustainability: From goals to action in Week 17. Libraries as partners for a sustainable future“ a nabídl bohatý program zahrnující přednášky, diskuse o roli knihoven v oblasti udržitelnosti, praktické workshopy i setkání podporující mezinárodní spolupráci. 
Jako zdroj informací sloužil pro knihovny rozhlas už dávno. A není tomu jinak ani dnes. Vysílá spoustu zajímavých pořadů, přinášíme vám odkazy na některé z nich. O čtení pohledem filozofa, o dobrovolnickém shromažďování sbírky, vesnickém posunu, truhlářské dílně i dřevěné knihovně.