Téma: Knihovny a knižní trh
Veřejná služba knihoven je službou i pro knižní trh
Ze zahraničí: 30 let Bibliothèque nationale de France
Události: Konference EBLIDA v Praze
Inspirace: Slezská čtyřka
Rozhovor s Petrem Očkem
Rozhovor s Tomášem Řehákem
Číslo
Číslo 02/2026
Články v tomto čísle
Mozaika aktuálních událostí, krátkých zpráv o dění v knihovnách u nás i v zahraničí.
Mohlo by se zdát, že jsou hlavní aktéři aktuálního tématu soupeři na jednom kolbišti. Cena pro vítěze – získaný čtenář či knihomilec – je obzvláště lákavá, nicméně vztah obou stran, knihoven a knižního trhu (nakladatelů, distributorů a knihkupců i autorů), je lépe vnímat spíše jako symbiózu nežli jako konkurenci, byť to tak ne vždy vypadá.
Roman Hájek, Kryštof Čeřovský
Obsah tohoto článku je uzamčen.
V éře přesycené podněty bojují knihovny, knihkupci a nakladatelé čím dál častěji o pozornost stejné spotřebitelské skupiny. V zájmu budoucí prosperity však potřebují vést dialog o tom, jak společnými silami podpořit rozvoj knižní kultury.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
S ředitelem Městské knihovny v Praze Tomášem Řehákem o vztahu knihoven a nakladatelů, o půjčování novinek a pohledu na ochrannou lhůtu před jejich zpřístupněním čtenářům a také o tom, proč se stala Městská knihovna v Praze nakladatelem e-knih
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Registr českých knih (zkráceně ReČeK) je nově vznikající platforma, která bude umožňovat sdílení knižních metadat napříč celým knižním řetězcem – od nakladatelů a autorů až po knižní distribuci a knihovny. ReČeK má nahradit veškeré činnosti České národní agentury ISBN/ISMN, která v současnosti odpovídá za přidělování identifikátorů ISBN a ISMN nakladatelům a autorům v České republice a za vedení statistické evidence pro mezinárodní agentury ISBN a ISMN.
Lenka Maixnerová, Michal Záviška
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Publikační zvyklosti se od konce 90. let 20. století zásadně změnily ve prospěch dokumentů vydávaných výhradně v elektronické podobě (tzv. e-born). V současnosti tak značná část publikační činnosti existuje pouze v online prostředí, tedy ve formě dokumentů bez fyzického nosiče.
Michaela Bežová, Michal Záviška
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Kniha Bibliodiverzita australské aktivistky Susan Hawthorne dorazila do českého prostředí jako manifest nezávislého publikování. Zatímco její volání po druhové rozmanitosti knižního trhu a podpoře menšinových hlasů rezonuje s ideály mnoha místních nakladatelů, její radikální světonázor vyvolává řadu otázek. Je knižní trh skutečně jen bojištěm mezi „zlým kapitalismem“ a „nezávislým uměním“, nebo je realita, v níž se pohybují čeští vydavatelé od Škvoreckých až po současné grantové příjemce, barvitější?
Obsah tohoto článku je uzamčen.
V Polsku vznikla unikátní analýza knižního trhu, která ukazuje na provázanost vztahů mezi jednotlivými aktéry. Autoři výzkumu přibližují, jakou roli mají pro polský knižní byznys knihovny a proč je užitečné uvažovat o knihovnách také jako o ekonomických hráčích. Zpráva (v polštině) je ke stažení zde.
Joanna Rachubik, Maciej Sroczynski
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Bienálně pořádaný celostátní akviziční seminář SDRUK se spolu s navazujícím 35. Podzimním knižním veletrhem uskutečnil ve dnech 9.–10. října 2025 v Havlíčkově Brodě. Jednatřicátý ročník semináře nabídl účastníkům ucelený pohled na současné trendy v doplňování knihovních fondů a zaměřil se zejména na rostoucí význam antikvariátů a online platforem, které se v posledních letech stávají nedílnou součástí akviziční praxe mnoha knihoven.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Příspěvek se zabývá trendy vývoje doplňování knihovních fondů veřejných knihoven od roku 2009 do roku 2024. Důvod, proč jsme jako srovnávací bod pro analýzu vybrali rok 2009, je jednoduchý – právě v tomto roce dosáhly české knihovny historického rekordu v počtu výpůjček.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
S novým ředitelem Národní technické knihovny Petrem Očkem o podpoře výzkumu, důležitosti spolupráce a strategickém významu umělé inteligence
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Národní knihovna Francie patří k nejstarším a nejprestižnějším knihovním institucím světa. Podle posledních údajů obsahuje více než 16,2 milionu knih (pro srovnání: Národní knihovna ČR v Praze eviduje přibližně 7,8 milionu titulů), dále 1,73 milionu zvukových nahrávek, 16 milionů rytin a fotografií, 420 000 sbírek novin a časopisů, z nichž asi 35 000 stále vychází, a 380 000 rukopisů (pražská knihovna jich uchovává kolem 21 500).
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Vítězka ocenění MARK 2025 Lucie Čevelová z Knihovny Kroměřížska, o jejíchž vavřínech jsme psali v předchozích číslech Čtenáře, propojuje knihovnu s kroměřížským komunitním životem. Ocenění získala za inspiraci a otevřenost celospolečenským tématům, za mimořádné organizační schopnosti, ale i tvořivost při práci s dětmi a mládeží. Lucie dokazuje, jak velký dopad může mít knihovník na komunitu.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Informace přestaly být vázány na fyzický prostor knihovny už před více než dvěma desetiletími. Přesto zůstávají akademické knihovny jedním z nejvyužívanějších míst univerzitních kampusů. Nechodí se do nich primárně „pro zdroje“, i když se knihy samozřejmě stále čtou.
Ve dnech 20.–22. dubna se Praha stane dějištěm výroční konference organizace EBLIDA. Do české metropole přijedou zástupci evropských knihoven, profesních asociací i mezinárodních institucí. Program se zaměří především na roli knihoven v naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) a na převod strategických závazků do každodenní knihovnické praxe.
Barbora Černohorská, Eliška Bartošová
V pondělí 26. ledna hostil malý sál Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze 12. ročník konference Do černého. Téma letošního ročníku: Mimo komfort – knihovny v čase změn se snažilo reagovat na hluboké a zásadní proměny, jimiž současný svět okolo nás prochází.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Jak to vypadá, když muzeum, archiv a knihovna spojí síly, aby zpestřily výuku dějepisu a probudily zájem o historii
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Ve Slezsku existuje neformální uskupení, které byste v žádném obchodním rejstříku nenašli, nemá smlouvu, stanovy ani předsedu. Přesto funguje už řadu let a patří k tomu nejcennějšímu, co místní knihovnická komunita má. Říká si Slezská čtyřka – S4 a tvoří ji Městská knihovna Bílovec / Janka Klazarová, Městská knihovna Bruntál /Jakub Vlček, Městská knihovna Krnov / Jakub Mruz a Knihovna Petra Bezruče v Opavě / Markéta Beyerová.
Pavla Vlková, Jakub Vlček, Jakub Mruz, Markéta Beyerová
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Otázka dosaženého vzdělání odborných pracovníků dlouhodobě patří mezi klíčové ukazatele vývoje knihovnické profese. Úroveň kvalifikace zaměstnanců má zásadní vliv nejen na kvalitu poskytovaných služeb, ale také na možnosti profesního růstu, zapojení do specializovaných činností a schopnost knihoven reagovat na společenské, technologické a institucionální změny. Následující informace představují výsledky nejnovější Analýzy věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven z roku 2025, kterou pravidelně zveřejňuje Knihovnický institut Národní knihovny ČR.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Obsah tohoto článku je uzamčen.
Přehled významných událostí ze světa knih a literatury, s nimiž můžeme pracovat v našich knihovnách.
Jeden náš čtenář opakovaně kritizuje knihovní řád naší knihovny. Vadí mu například pojem „svrchní oděv“ a uvádí, že tento pojem je nesrozumitelný a že požádá Ministerstvo kultury, které vede evidenci knihoven, aby knihovní řád naší knihovny změnilo.
