Kulturní časopisy vydávané ve dvacátých a třicátých letech minulého století v Brně nepředstavují v pravém slova smyslu regionální periodika, neboť svým obsahem a kvalitou přesahují hranice místa svého vzniku. Tematicky se zaměřovaly na českou meziválečnou kulturu a aktuální společenskou problematiku a pozornost byla věnována i dění v zahraničí. Vydávání bylo v počátcích spjato s Brnem a později se na jejich publikaci podílely i mimobrněnské a zahraniční redakce. Některé časopisy představovaly tiskovou platformu uměleckých svazů a sdružení, např. měsíčník Host nebo umělecká revue Pásmo.
K nejvýznamnějším časopisům české meziválečné avantgardy patřila umělecká revue Devětsilu Pásmo (1924–1926), spojnice mezi pražským Devětsilem a zahraničními avantgardními časopisy a uměleckými proudy. Revue vycházela v pěti jazycích a pod vedením několika redakcí. Ústřední redakci tvořili Artuš Černík, František Halas a Bedřich Václavek, brněnskou J. B. Svrček, pražskou Karel Teige, Jaroslav Seifert a Jaromír Krejcar a pařížskou F. Halas a Josef Šíma. Obsah Pásma nebyl členěn tradičními rubrikami a lišil se od ostatních časopisů i avantgardní typografickou úpravou a novinovým formátem. Kromě tradičních uměleckých oborů přinášel zprávy o filmu, fotografii a užité grafice. K zahraničním spolupracovníkům patřil nizozemský umělec a teoretik Theo van Doesburg nebo německý architekt Walter Gropius, zakladatel Bauhausu.
Titul mapující kulturní život na Moravě představoval kulturně politický list Index (1929–1938), jehož vůdčí osobností a spoluzakladatelem byl literární historik Bedřich Václavek. Vycházel jako měsíčník v Brně a Olomouci s podtitulem Leták pro kulturní informace. Byl profilován jako kulturně politický list a představoval nejvýznamnější moravské periodikum dvacátých let. Uváděl zajímavé kulturně politické úvahy a polemiky a názorově vyhrocené kritiky. Kromě těchto témat informoval o literatuře, hudbě, výtvarném umění a kulturním životě na Moravě. Přispěl k začleňování brněnské kultury do evropského kontextu.
V meziválečném období vycházela rovněž periodika zaměřená na umělecký průmysl a architekturu. Měsíčník Bytová kultura z let 1924–1925, redigovaný mj. Bohuslavem Markalousem a Adolfem Loosem, moderní architekturou se zabýval časopis Horizont (1927–1931) pod vedením Jiřího Krohy a na vizuální kulturu orientovaný mezinárodní časopis Telehor (dvojčíslo z roku 1936) redaktora a vydavatele Františka Kalivody. Společensko-kulturní témata zahrnovala ilustrovaná revue Salon s podtitulem Společnost-sport-divadlo-móda-výtvarné umění, která vycházela jako měsíčník v letech 1922–1932 v Brně a v letech 1932–1943 v Praze. Jejím zakladatelem byl právník a nezávislý novinář Bohuslav Kilián, jehož záměrem bylo vydávání reprezentační revue zaměřené na soudobé umění a společenský život s informacemi o československé výtvarné tvorbě, filmu, divadle a sportu. B. Kilián, mj. strýc Bohumila Hrabala, byl rovněž majitelem a redaktorem společensko-kulturní revue Měsíc (1931–1941). V roce 1933 začal vycházet titul v němčině Der Monat, a to se stejnou grafickou úpravou a s odlišným obsahem, který podporoval německou antifašistickou emigraci.
JUDITA MATĚJOVÁ je vedoucí oddělení knihovny, kurátorka sbírky rukopisů a starých tisků, sbírky bibliofilií a umělecké knižní vazby v Moravské galerii v Brně.
