Duben
Před 80 lety, 2. 4. 1946, se narodila anglická autorka humoristických románů Sue Townsendová († 10. 4. 2014), která se proslavila sérií o Adrianu Moleovi (Tajný deník Adriana Molea, Hořké zrání Adriana Molea, Pravdivá zpověď Adriana Molea a další, celkem osm dílů).
Před 180 lety, 4. 4. 1846, se narodil francouzský básník Comte de Lautréamont († 1870; vl. jm. Isidore Lucien Ducasse), předchůdce a vzor dadaistů a surrealistů. Proslavil se svou jedinou knihou Zpěvy Maldororovy.
Před 80 lety, 4. 4. 1946, se narodil maďarský spisovatel, dramatik a esejista György Spiró, z jehož díla vyšly česky romány Pod značkou X, Žena, propánakrále!, Kamenný žabák a Diavolina a několik divadelních her (Kuřecí hlava, Šejdíř, Zahrada aj.).
Před 400 lety, 9. 4. 1626, zemřel anglický vědec, filozof a státník Francis Bacon (* 1561), který ve vysokých funkcích sloužil u dvora Jakuba I., než byl sesazen a uvězněn pro korupci. Později však dostal milost. Pak se věnoval filozofickým spisům. Česky vyšel výbor z jeho Esejů.
Před 60 lety, 10. 4. 1966, zemřel anglický spisovatel Evelyn Waugh (* 1903), autor románů Sestup a pád, Křehké nádoby, Hrst prachu, Drazí zesnulí či Návrat na Brideshead.
Před 120 lety, 13. 4. 1906, se narodil irský dramatik a prozaik Samuel Beckett († 1989), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1969); většinu života prožil ve Francii a psal i francouzsky – často pak svá díla převáděl do angličtiny, nebo naopak z angličtiny do francouzštiny; autor románů Murphy, Tso, Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný, Novel a textů pro nic a především proslulé hry Čekání na Godota, díky níž se zařadil mezi přední představitele absurdního divadla; z dalších dramat uveďme Konec hry, Šťastné dny nebo Poslední pásku.
Před 140 lety, 15. 4. 1886, se narodil ruský básník, překladatel, literární kritik a teoretik Nikolaj S. Gumiljov († 1921), manžel básnířky Anny Achmatovové, zakladatel skupiny „Cech básníků“, jejímž programem byl akméismus; česky vyšel výbor z jeho básní Cizí nebe; byl popraven po jednom z prvních vykonstruovaných procesů po bolševické revoluci.
Před 130 lety, 16. 4. 1896, se narodil francouzský básník a dramatik Tristan Tzara († 1963), jeden ze zakladatelů dadaismu.
Před 410 lety, 23. 4. 1616, zemřeli shodou okolností pravděpodobně ve stejný den dva největší autoři renesance: španělský prozaik a dramatik Miguel de Cervantes y Saavedra (* 1547) a anglický básník a dramatik William Shakespeare (* 1564), označovaný za největšího a nejhranějšího dramatika všech dob – jestliže v ostatních uměleckých oblastech je těžké určit jméno jednoho „největšího“, pak u Shakespeara se v oblasti dramatu vzácně shodují skoro všichni. Dodnes je jeho dílo živou výzvou pro překladatele, divadelní i filmové režiséry a herce. A dodnes paradoxně obestírá jeho život množství tajemství, dohadů, nejasností a „černých děr“, které zavdávají podnět k mnoha často až fantastickým spekulacím: existoval vůbec? mohl on sám napsat takové dílo? neskrývá se za ním někdo jiný/jiní? byl to homosexuál? nebo miloval ženy i muže? To o Cervantesovi je toho známo mnohem více a jeho dobrodružný život by vydal na několik románů. Vedle cyklu dvanácti Příkladných novel proslul zejména dvojdílným románem Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, který vznikl jako parodie na tehdy populární středověké rytířské romány. Údajně je to dnes po Bibli nejpřekládanější kniha světa (přeložena byla do 85 jazyků) a patří ke klíčovým dílům světové literatury. A Shakespearovy komedie, tragédie, romance a historické hry (celkem napsal 38 her nebo alespoň tolik se jich dochovalo) či cyklus 154 sonetů snad ani netřeba jmenovat.
Před 100 lety, 28. 4. 1926, se narodila americká spisovatelka Harper Leeová († 2016), která se proslavila svým nadlouho jediným románem Jako zabít ptáčka z roku 1960, oceněným Pulitzerovou cenou; román byl v roce 1962 úspěšně zfilmován a stal se světovým bestsellerem. Až v roce 2015 autorka vydala svůj druhý román Postav hlídku, který ale původně napsala dřív než Jako zabít ptáčka.
Květen
Před 140 lety, 2. 5. 1886, se narodil německý expresionistický básník Gottfried Benn († 1956); česky vyšel výbor Básně.
Před 180 lety, 5. 5. 1846, se narodil polský spisovatel Henryk Sienkiewicz († 1916), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1905), autor proslulého románu z antického Říma Quo vadis, trilogie z polských dějin druhé poloviny 17. století Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wołodyjowski, historického románu z počátku 15. století Křižáci nebo dobrodružného románu pro mládež Pouští a pralesem; již za svého života dosáhl světové proslulosti a dodnes se těší čtenářské přízni zejména díky románu Quo vadis, který byl i několikrát zfilmován.
Před 170 lety, 6. 5. 1856, se v moravském Příboru narodil Sigmund Freud († 1939), rakouský lékař, psychiatr a autor mnoha děl, zakladatel psychoanalýzy, jedna z nejvlivnějších osobností přelomu 19. a 20. století; k nejdůležitějším dílům patří Studie o hysterii, Výklad snů, Totem a tabu, Mimo princip slasti aj.
Před 110 lety, 11. 5. 1916, se narodil španělský spisovatel Camilo José Cela († 2002), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1989), autor románů a novel Rodina Pascuala Duarta, Úl, Větrný mlýn a dalších.
Před 115 lety, 15. 5. 1911, se narodil švýcarský prozaik, dramatik a esejista Max Frisch († 1991), autor her Andorra a Čínská zeď nebo románů Stiller, Mé jméno budiž Gantenbein, Homo Faber nebo Montauk.
Před 10 lety, 15. 5. 1926, se narodil anglický dramatik Peter Shaffer († 2016), autor proslulé hry Amadeus, kterou zfilmoval Miloš Forman podle Shafferova scénáře oceněného později Oscarem; velký úspěch měly i další Shafferovy hry Equus, Královský hon na slunce či Laskavec a andělika.
Před 140 lety, 16. 5. 1886, se narodil ruský básník, esejista a kritik Vladislav Chodasevič († 1939); po bolševické revoluci opustil Rusko spolu se svou manželkou, spisovatelkou Ninou Berberovovou; v češtině vyšel výbor z jeho díla pod názvem Těžká lyra.
Před 100 lety, 17. 5. 1926, se narodil Ludvík Souček († 1978), český spisovatel literatury faktu a sci-fi pro děti a mládež; popularizoval tzv. záhadologické teorie; autor Tušení stínu, Tušení souvislostí, Otazníků nad hroby a mnoha dalších knih.
Před 80 lety, 20. 5. 1946, se narodil český spisovatel a publicista Pavel Frýbort († 2007), autor úspěšných románů Vekslák, Válka policajtů, Reportér, Muž na prodej, Agentura nebo Vyjednávač.
Před 70 lety, 20. 5. 1956, se narodil ruský spisovatel a překladatel z japonštiny Boris Akunin (vl. jm. Grigorij Šalvovič Čchartišvili); Akunin je gruzínsko-židovského původu, od dvou let žije v Moskvě, od roku 2000 se věnuje pouze psaní; proslavil se sérií historických detektivních románů o Erastu Fandorinovi, z nichž některé byly zfilmovány; česky vyšly z této série mj. romány Případ Azazel, Turecký gambit, Leviatan, Achillova smrt a Zvláštní úkoly nebo román Tajemství zlatého tolobasu ze série „Příběhy Nicholase Fandorina“.
Před 150 lety, 26. 5. 1876, zemřel český historik, politik a spisovatel, „otec národa“ František Palacký (* 1798), zakladatel moderního českého dějepisectví, představitel národního obrození, autor monumentálních pětidílných Dějin národa českého v Čechách a v Moravě a řady dalších děl.
Před 50 lety, 26. 5. 1976, zemřel německý filozof Martin Heidegger (* 1889), představitel fenomenologie a jeden z nejvlivnějších filozofů 20. století; zároveň však bohužel člověk, který se zapletl s nacistickým režimem, za což dodnes sklízí kritiku; autor spisů Bytí a čas, Básnicky bydlí člověk, Co je metafyzika?, Kant a problém metafyziky, Konec filozofie a úkol myšlení aj.
Před 90 lety, 31. 5. 1936, se narodil český básník a historik umění Jiří Kuběna († 2017; vl. jm. Jiří Paukert) z generace tzv. šestatřicátníků, autor sbírek Audience u papeže, Krev ve víno či Matka Zjevení nebo vzpomínek Paměť básníka – Z mého orloje.
Text: MILAN VALDEN
Obrázky: archiv autora
