Analýza navazuje na předchozí opakované výzkumy (z let 1998, 2004, 2011, 2016 a 2020)1 a umožňuje sledovat dlouhodobé trendy v personální struktuře profesionálních knihoven.
Celková úroveň vzdělání odborných pracovníků
Podle výsledků průzkumu z roku 2025 tvoří vysokoškolsky vzdělaní pracovníci (bakalářské, magisterské i doktorandské studium) 50 % všech odborných zaměstnanců knihoven. Z tohoto podílu má 21 % pracovníků vysokoškolské vzdělání v oboru knihovnictví a 29 % vysokoškolské vzdělání v jiném oboru. Středoškolské a vyšší odborné vzdělání má celkem 47 % odborných pracovníků, přičemž převažuje středoškolské neknihovnické vzdělání (28 %). Knihovnické středoškolské vzdělání má 19 % zaměstnanců. Pouze 3,5 % odborných pracovníků disponují základním vzděláním nebo výučním listem.
Vývoj vzdělanostní struktury
Dlouhodobý pohled potvrzuje výrazný posun směrem k vyšší úrovni vzdělání. Zatímco v roce 1998 tvořili vysokoškolsky vzdělaní pracovníci pouze 22 % odborného personálu a středoškoláci představovali 74 %, v následujících desetiletích docházelo k postupnému vyrovnávání těchto podílů. V roce 2020 bylo vysokoškolsky vzdělaných již 43 % odborných pracovníků, zatímco středoškolsky vzdělaných 54 %. Výsledky průzkumu z roku 2025 poprvé ukazují, že podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků (50 %) převýšil podíl zaměstnanců se středoškolským vzděláním (47 %). Zároveň došlo k výraznému poklesu pracovníků se středoškolským knihovnickým vzděláním, a to z 27 % na 19 %. Naopak narostl počet pracovníků s vysokoškolským vzděláním mimo obor knihovnictví, jejichž podíl se zvýšil z 20 % na 29 %. Tyto změny naznačují proměnu profesních požadavků v knihovnách a rostoucí zapojování odborníků z jiných oblastí.
Struktura vzdělání podle oborového zaměření
Z hlediska oborového zaměření vzdělání má podle průzkumu z roku 2025 pouze 40 % odborných pracovníků vzdělání přímo v oboru knihovnictví, zatímco 60 % vystudovalo jiný obor. Oproti roku 2020, kdy byl poměr vyrovnaný (50:50), jde o výrazný posun během pouhých pěti let. Tento trend je součástí širší diverzifikace knihovnické profese. Knihovny stále častěji zaměstnávají odborníky z oblastí jako je IT, vzdělávání, humanitní či přírodovědné obory, management nebo komunikace. Tento vývoj klade vyšší nároky na způsob, jakým jsou pracovníci bez knihovnického vzdělání uváděni do praxe. Klíčové je zejména systematické zaškolení a další profesní vzdělávání, které jim umožňuje získat potřebné knihovnické kompetence.
Typ knihovny jako faktor vzdělanostní struktury
Mezi jednotlivými typy knihoven existují výrazné rozdíly ve vzdělanostní struktuře. Ve veřejných knihovnách tvoří knihovníci s oborovým vzděláním pouze 39 % odborného personálu, zatímco 61 % zaměstnanců má jiné než knihovnické vzdělání. Je zde zároveň vysoký podíl středoškolsky vzdělaných pracovníků. V knihovnách v obcích do 5 tisíc obyvatel je to 74 % pracovníků, v největších knihovnách ve městech nad 100 tisíc obyvatel je to 54 % knihovníků se SŠ vzděláním. V krajských knihovnách převažují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci (52 %).
Ve specializovaných knihovnách je situace odlišná. Podíl odborných pracovníků s knihovnickým vzděláním zde dosahuje 46 % a výrazně převažuje vysokoškolské vzdělání (64 %). Typickým příkladem jsou knihovny ústavů Akademie věd ČR nebo knihovny muzeí a galerií, kde podíl VŠ pracovníků přesahuje 70 %.
Obecně platí, že s rostoucí velikostí a odborností knihovny se zvyšuje podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků i knihovníků s oborovou kvalifikací.
Vzdělání a profil vedoucích pracovníků knihoven
Průměrná délka odborné praxe vedoucích pracovníků se pohybuje od 13 let v obecních knihovnách až po 33 let v lékařských knihovnách. Celkový průměr odborné praxe vedoucích pracovníků knihoven činí přibližně 20 let, což je jen mírný pokles oproti průzkumu z roku 2020 (21 let). Nejčastějším typem vzdělání vedoucích a ředitelů/ředitelek knihoven je vysokoškolské neknihovnické vzdělání (40 %) a vysokoškolské knihovnické vzdělání (32 %). Vysokoškolské knihovnické vzdělání mají častěji vedoucí pracovníci specializovaných knihoven (56 %) oproti vedoucím pracovníkům veřejných knihoven (28 %).
Vedoucí pozice v knihovnách jsou dlouhodobě obsazeny převážně ženami s velmi dlouhou praxí v oboru s vysokoškolským vzděláním. Dlouholetá praxe vedoucích pracovníků přináší knihovnám stabilitu, kontinuitu a hlubokou znalost prostředí. Zároveň však klade vyšší nároky na plánování generační obměny a na systematický přenos zkušeností. Důležitým tématem se stává také rozvoj nových kompetencí potřebných pro strategické řízení a další rozvoj knihoven v digitálním prostředí.
Hlavní zjištění a souvislosti
Výsledky průzkumu z roku 2025 potvrzují pokračující trend diverzifikace knihovnické profese a postupný růst podílu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Zároveň však ukazují úbytek knihovníků s formálním oborovým vzděláním a rostoucí význam celoživotního vzdělávání, systematické profesní podpory, ale také mentoringu. Při interpretaci dat je zároveň nutné zohlednit strukturu a reprezentativnost vzorku zapojených knihoven. Přesto lze konstatovat, že vzdělání odborných pracovníků zůstává jedním z klíčových faktorů, který bude v následujících letech zásadně ovlivňovat kvalitu, stabilitu i další směřování knihovnické profese.
- ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/pruzkumy/analyzy-mzdove-vekove-a-vzdelanostni-struktury-pracovniku-knihoven-CR ↩︎
VLADANA PILLEROVÁ je mimo jiné vedoucí Studijního a in-formačního oddělení v Knihovnickém institutu NK ČR.
