Registr českých knih (zkráceně ReČeK) je nově vznikající platforma, která bude umožňovat sdílení knižních metadat napříč celým knižním řetězcem – od nakladatelů a autorů až po knižní distribuci a knihovny. ReČeK má nahradit veškeré činnosti České národní agentury ISBN/ISMN, která v současnosti odpovídá za přidělování identifikátorů ISBN a ISMN nakladatelům a autorům v České republice a za vedení statistické evidence pro mezinárodní agentury ISBN a ISMN.
Mohlo by se zdát, že jsou hlavní aktéři aktuálního tématu soupeři na jednom kolbišti. Cena pro vítěze – získaný čtenář či knihomilec – je obzvláště lákavá, nicméně vztah obou stran, knihoven a knižního trhu (nakladatelů, distributorů a knihkupců i autorů), je lépe vnímat spíše jako symbiózu nežli jako konkurenci, byť to tak ne vždy vypadá.
Bienálně pořádaný celostátní akviziční seminář SDRUK se spolu s navazujícím 35. Podzimním knižním veletrhem uskutečnil ve dnech 9.–10. října 2025 v Havlíčkově Brodě. Jednatřicátý ročník semináře nabídl účastníkům ucelený pohled na současné trendy v doplňování knihovních fondů a zaměřil se zejména na rostoucí význam antikvariátů a online platforem, které se v posledních letech stávají nedílnou součástí akviziční praxe mnoha knihoven.
V Polsku vznikla unikátní analýza knižního trhu, která ukazuje na provázanost vztahů mezi jednotlivými aktéry. Autoři výzkumu přibližují, jakou roli mají pro polský knižní byznys knihovny a proč je užitečné uvažovat o knihovnách také jako o ekonomických hráčích. Zpráva (v polštině) je ke stažení zde.
Kniha Bibliodiverzita australské aktivistky Susan Hawthorne dorazila do českého prostředí jako manifest nezávislého publikování. Zatímco její volání po druhové rozmanitosti knižního trhu a podpoře menšinových hlasů rezonuje s ideály mnoha místních nakladatelů, její radikální světonázor vyvolává řadu otázek. Je knižní trh skutečně jen bojištěm mezi „zlým kapitalismem“ a „nezávislým uměním“, nebo je realita, v níž se pohybují čeští vydavatelé od Škvoreckých až po současné grantové příjemce, barvitější?
Publikační zvyklosti se od konce 90. let 20. století zásadně změnily ve prospěch dokumentů vydávaných výhradně v elektronické podobě (tzv. e-born). V současnosti tak značná část publikační činnosti existuje pouze v online prostředí, tedy ve formě dokumentů bez fyzického nosiče.
S ředitelem Městské knihovny v Praze Tomášem Řehákem o vztahu knihoven a nakladatelů, o půjčování novinek a pohledu na ochrannou lhůtu před jejich zpřístupněním čtenářům a také o tom, proč se stala Městská knihovna v Praze nakladatelem e-knih
V éře přesycené podněty bojují knihovny, knihkupci a nakladatelé čím dál častěji o pozornost stejné spotřebitelské skupiny. V zájmu budoucí prosperity však potřebují vést dialog o tom, jak společnými silami podpořit rozvoj knižní kultury.
Příspěvek se zabývá trendy vývoje doplňování knihovních fondů veřejných knihoven od roku 2009 do roku 2024. Důvod, proč jsme jako srovnávací bod pro analýzu vybrali rok 2009, je jednoduchý – právě v tomto roce dosáhly české knihovny historického rekordu v počtu výpůjček.