S vedoucím oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR Michalem Fojtíkem o změnách v dotačních titulech VISK, střednědobých plánech a základní společenské úloze knihoven.
Dotační programy VISK a Knihovna 21. století Ministerstva kultury patří dlouhodobě mezi klíčové nástroje podpory knihoven v celé České republice. Pomáhají financovat nejen obnovu a modernizaci vybavení, ale i vzdělávání knihovníků.
Ačkoli tato profese, respektive označení této knihovnické specializace, není u nás ještě plně ukotveno, vždy se jedná o odborníka, který se věnuje především aktivitám rozvíjejícím čtenářskou nebo informační gramotnost širokého spektra cílových skupin (připravuje a realizuje edukační programy, workshopy apod.). Tematický celek tohoto čísla Čtenáře se věnuje právě učícím knihovníkům. Ti mají ve vzdělávacím procesu práce s informacemi nezastupitelnou roli. Uvedené příspěvky přibližují jak teoretickou rovinu oboru, tak ukazují zkušenosti z praxe napříč skupinami, s nimiž se učící knihovníci při své práci setkávají.
Marie Otavová, Michaela Morysková, Kryštof Čeřovský, Michaela Mrázová
Knihovny přinášejí příležitost k celoživotnímu vzdělávání a knihovníci se stále častěji stávají hlavními aktéry vzdělávacích aktivit a jsou tak informačními specialisty a učiteli v jedné osobě. Během posledních 15 let se stále častěji v českém i zahraničním prostředí setkáváme s pojmem „učící knihovník – teaching librarian“.
Průvodcem na cestě k expertíze a dobré praxi učících knihovnic a knihovníků jsou dvě aktuální odborné publikace, které vznikly v návaznosti na mnohé semináře a kurzy pedagogického minima vedené autorkou pro učící knihovnice a knihovníky v předchozích letech.
Pracovní skupina pro informační vzdělávání a informační gramotnost (IVIG) při Asociaci knihoven vysokých škol (AKVŠ) sdružuje profesionály z řad knihovníků a příbuzných profesí, kteří se věnují či zajímají o rozvoj informační gramotnosti, především na univerzitách. V letošním roce oslavuje pětadvacetiny. Členskou základnu tvoří jak zkušení lektoři a knihovníci, tak i ti, kteří jsou v informačním vzdělávání „nováčci“. Skupina je otevřená všem.
Seminář IVIG, pořádaný Pracovní skupinou pro informační vzdělávání a informační gramotnost při Asociaci knihoven vysokých škol (AKVŠ), se zaměřuje na oblasti spojené s problematikou informačního vzdělávání, především univerzitních knihoven.
Letošní Konference LILAC se konala ve dnech 14.–16. dubna na Cardiff University a jako každoročně ji pořádala britská organizace CILIP’s Information Literacy Group. Určena je všem, kteří se věnují informačnímu vzdělávání a chtějí si zlepšovat a rozšiřovat své dovednosti a znalosti vztahující se k informační gramotnosti.
Blended learning (BL) je kombinace prezenční a online výuky a v knihovnách je užíván již déle než deset let, výrazněji se však prosadil během pandemie COVID-19. MŠMT jej definuje jako „formu vzdělávání, která propojuje osobní výuku s elektronickými nástroji (zejména e-learningem) s cílem využít silné stránky obou přístupů“ (MŠMT, 2021).
Představte si svět, kde jsou kvalitní učebnice, kurzy a vzdělávací materiály zdarma dostupné všem s přístupem k internetu. Studenti nemusí kupovat drahé učebnice. Pedagogové a lektoři nemusí stále dokola vymýšlet kolo a hledat, jak vyjádřit stejný obsah, ale mohou využívat a přizpůsobovat existující materiály. Tento svět není science fiction – je realitou otevřeného vzdělávání.
Učící knihovník současnosti provází poznáváním všechny generace – od batolat až po období tzv. třetího věku. Ačkoli poznatky, které jednotlivým skupinám zprostředkováváme, se liší svým obsahem, formou i způsobem podání, nacházíme napříč věkovými kategoriemi určité společné principy, jež fungují univerzálně.
Výuka dějepisu v českých základních školách mnohdy nedohlédne dál než na konec druhé světové války. Potvrzují to opakované zprávy České školní inspekce i další výzkumy. Děti a mladí lidé tak často vyrůstají bez jasného kontextu událostí, které formovaly naši společnost, politiku i hodnoty.
V rajhradském Památníku písemnictví na Moravě se děti mohou na chvíli stát knihovníky. V rámci edukačního programu Knihovníkem na zkoušku si samy vyzkouší, co všechno obnáší péče o knihy – od jejich třídění a katalogizace až po nahlédnutí do slavnostního barokního knihovního sálu.
Příspěvky přibližující (audiovizuální) nahrávací studia v některých knihovnách byly původně zamýšlenou součástí tématu Knihovny a kreativita v předchozím, tedy čtvrtém čísle Čtenáře. Jelikož se však k tématu sešla spousta zajímavých článků, nezbyl už na studia prostor. Zároveň jsme však v redakci došli k závěru, že se témata kreativity a učícího knihovníka do jisté míry překrývají a právě využívání nahrávacích studií v knihovnách je jedním z bodů překryvu. Lze je využít jako nástroj knihovnické kreativity (například příprava podcastů), ale i jako prostředek edukace (napadá nás především tvorba webinářů). Níže přinášíme vhled do nahrávacích studií knihoven v Praze, Ústí nad Labem a Kladně a také malou rukověť, jak na to.
Jaroslav Hric, Jan Černecký, Kryštof Čeřovský, Patrik Veltruský
Letos si v Národní knihovně ČR připomínáme 900 let od úmrtí prvního českého kronikáře. Byl jím děkan pražské kapituly Kosmas († 1125). Dochované rukopisné opisy Kosmova textu jsou dnes rozptýleny v osmi významných knihovnách Evropy a společně jsou vystavovány vůbec poprvé v historii. Prohlédnout si je můžete v Zrcadlové kapli Klementina pouze po dobu čtyř týdnů, od 25. září do 23. října 2025.
Ve dnech 20.–21. března 2025 se v Regionální knihovně Karviná konala mezinárodní konference Ohlédnutí za československým knihovnictvím. Konference se uskutečnila u příležitosti 100. výročí vydání publikace Československé knihovnictví (Praha: Československý Kompas, 1925) jejímž redaktorem/editorem byl Z. V. Tobolka.
V jihlavské Vysoké škole polytechnické se ve dnech 9.–11. září konal již 33. ročník konference Knihovny současnosti. Jako každý rok na její účastníky čekal bohatý program plný přednášek, workshopů a diskuzí, navazovaly se nové kontakty, předávaly zkušenosti – zkrátka inspirovalo se a hledaly odpovědi na otázku, jaká je role knihoven v dynamicky se měnícím světě.
Ve světě českých knihoven je jedna tradice, která každoročně připomíná, že knihovny jsou hlavně o lidech – jejich vizích, nadšení a odhodlání měnit svět kolem sebe. Touto tradicí a poctou je Medaile Zdeňka Václava Tobolky, udělovaná Sdružením knihoven ČR. Vyzdvihuje osobnosti, jež inspirují celou profesní komunitu. Letos si ocenění odnesly čtyři výrazné osobnosti, z nichž jedna zaslouženě získala medaili za celoživotní přínos.
Kam by se mohly knihovny posunout do roku 2050? Na tuto otázku nabídlo inspirativní odpověď šestnáct českých a moravských knihoven. Pět z nich za svou nápaditost a odvahu představovat si budoucí scénáře získaly ocenění Bibliotheca inspirans 2025. Vyhlášení se uskutečnilo 9. září v Jihlavě na konferenci Knihovny současnosti.
Ostrov, jehož populace (o něco menší než počet obyvatel Brna) je tak malá, že jej v některých celosvětových srovnávacích žebříčcích vůbec nenajdeme. I to je Island, který se podle knihy Tajemství sprakkar (od Elizy Jean Reid, manželky tamního minulého prezidenta) z globálních hodnocení často vynechává jednoduše proto, že dostupná data nejsou dostatečně rozsáhlá, aby se do nich dala zahrnout. Boduje hlavně v těch, kde se výsledek přepočítává „per capita“.
Je známou skutečností, že vícezdrojové financování v knihovnách je jedním z hlavních pilířů jejich úspěšného rozvoje. Většina knihoven využívá nebo v minulosti využila státní dotaci Ministerstva kultury ČR VISK (Veřejné informační služby knihoven) či Knihovna 21. století (K21). Tyto finanční prostředky jsou cíleně alokovány na podporu knihoven a za dobu své více než dvacetileté existence přispěly k výrazné modernizaci nejen jejich technologického vybavení (podprogram VISK 3), ale především k proměně knihoven ve vzdělávací, kulturní a komunitní centra (K21). Nejedná se však o jediné finanční zdroje, které mohou knihovny využívat.
Čtyřtisícový Velešín leží v pahorkatině jižně od Českých Budějovic, mezi silničním tahem E55 a meandry Malše, čitelnými ve tvaru vodní nádrže Římov. Kromě malebného okolí a dochovaného kusu koněspřežné dráhy má také veřejnou knihovnu, která v minulém roce prošla celkovou rekonstrukcí podle mého návrhu.
Když přijde do knihovny nový knihovník, obvykle se snaží přinést nové služby, nové akce a realizovat nové nápady. Nejinak tomu bylo i v Místní knihovně ve Vavřinci v Moravském krasu.
Jaroslava Tichá získala ocenění MARK 2024 za Středočeský kraj. Nominována byla za aktivity pro seniory realizované v rámci klubu Buďme se blíž i za lektorské zapojení do projektu Digitální odysea. Od roku 2021 pracuje ve Středočeské knihovně v Kladně.
