Průvodcem na cestě k expertíze a dobré praxi učících knihovnic a knihovníků jsou dvě aktuální odborné publikace, které vznikly v návaznosti na mnohé semináře a kurzy pedagogického minima vedené autorkou pro učící knihovnice a knihovníky v předchozích letech.
Pokračování série článků věnovaných informačnímu vzdělávání a inspirovaných celorepublikovým projektem Co nebylo v učebnici1 se ve svém třetím díle soustředí na cílovou skupinu školáků od 3. do 5. ročníku základní školy (pozn.: první část Čtenář, 2023, č. 10, s. 352–355; druhá část 2023, č. 11, s. 410–413). Je to již poměrně různorodá cílová skupina, jejímž pojítkem je to, že v tomto věku už většina dětí zvládla základy čtení a čte s porozuměním.
Druhý díl série inspirativních příkladů rozvoje informačního vzdělávání se věnuje cílové skupině nejmladších školáků v 1. a 2. ročníku základní školy. Příspěvek nabízí učícím knihovníkům šestnáctihodinový vzdělávací program, který nese dvě hlavní poslání: 1) aby začínající školáci získali pozitivní vztah ke čtení, čtenářství, ke knihám a informačním zdrojům, 2) aby děti vnímaly knihovnu jako místo setkávání s příběhy, autory i (vlastní) uměleckou tvorbou, jako prostor nového poznání, vědění, celoživotního učení.
Úvodní příspěvek nového tematického cyklu o informačním vzdělávání v pojetí, které je inspirováno především výstupy celorepublikového projektu Co nebylo v učebnici, věnuje pozornost třem aktuálním výzkumům čtenářství, čtenářské gramotnosti, práce s informacemi a mediálních aktivit dětí a teenagerů. Jaké výzkumů stojí za pozornost pro praxi učícího knihovníka?
Kde najdu informace o své oblíbené online hře? Jak mám věřit videu, které mi poslal spolužák přes Instagram? Jak mám udělat dobrou pozvánku na svou narozeninovou párty? Tyto otázky můžeme slyšet od dětí školou povinných, když řeší každodenní situace. Co mají společné? Týkají se různých aspektů práce s informacemi, která patří k důležitým kompetencím pro život v informační společnosti.