Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 04/2024

Webarchiv a vytěžování velkých dat
Události: česko-polský knihovnický seminář; setkání knihovnických seniorů
Knihovny v novém: Obecní knihovna v Ostopovicích
Německá Knihovna roku 2023 je v Düsseldorfu
Kterak české děti ve Frankfurtu nad Mohanem ke knížkám přišly

Periodika na území dnešní ČR: Zlatá Praha – konkurence Světozoru; Moravská Slovač – první české noviny v Uherském Hradišti
Rozhovor: s Kateřinou Novákovou Mašlovou, ředitelkou Knihovny G. Vodňanského ve Vodňanech; s Jovankou Šotolovou, spisovatelkou, překladatelkou a literární historičkou
Příloha „Vizuální identita knihoven“: Maják – MěK Louny

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2024-04-pdf
ctenar-2024-04-pdf

Články v tomto čísle

Objem informací zveřejněných na internetu v současné informační společnosti narůstá enormním tempem. Komunikace ve webovém prostředí a sociálních médiích reflektuje a také významně ovlivňuje společenské dění. Protože vykazuje velkou nestabilitu, je archivace webových pramenů zásadní a její význam stále roste. Ve srovnání s tištěnými médii má webový obsah relativně malou trvalost.
Markéta Hrdličková, Marie Haškovcová
Snad každá knihovnice nebo knihovník má povědomí o existenci Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana v Praze. Málokdo je však dostatečně informován o nejrůznějších knihovnách či odděleních pro zrakově postižené rozmístěných po celé České republice. A právě na tento typ služeb knihoven je tento článek zaměřený.
Kateřina Nováková Mašlová je ředitelka Knihovny Gelasta Vodňanského ve Vodňanech. V roce 2022 získala ocenění Jihočeská knihovnice a krajský MARK 2023 za Jihočeský kraj. Nominována byla za svou dlouholetou práci v oblasti šíření čtenářství v regionu Vodňanska. V knihovně pořádá výukové programy, příměstské tábory pro děti, kurzy angličtiny pro veřejnost, kurzy češtiny pro cizince, přednášky, naučné stezky a další různé aktivity na podporu čtenářství.
V rámci II. kongresu polských bohemistických a českých polonistických studií VĚDA – KULTURA – SPOLUPRÁCE Praha 2023 se v říjnu 2023 v Pedagogické knihovně Jana Amose Komenského v Praze konala knihovnická sekce kongresu pod názvem Edukační a kulturní potenciál knihoven v kontextu česko-polské spolupráce. K organizátorům patřily Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, Dolnoslezská veřejná knihovna T. Mikulského ve Vratislavi, Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín a v neposlední řadě Polsko-česká vědecká společnost se sídlem ve Vratislavi.
Když se sejdou přátelé, kteří se delší dobu neviděli, bývá to pro ně příjemný zážitek. Když se knihovníci ocitnou v nové, krásné a dobré knihovně, bývá to pro ně radostný zážitek. Když se kdokoli ocitne v místě, které je pověstné svou krásou, historií (je dokonce místem světového kulturního dědictví), bývá to pro něj hluboký zážitek. Když se tyhle věci protnou, je to – prostě zážitek „na třetí“. A právě to se přihodilo v srpnu minulého roku účastníkům celostátního setkání knihovnických seniorů v Kutné Hoře.
Ve dnech 29.–30. 11. 2023 proběhl již 24. ročník oblíbené konference. Konala se tradičně v Národním archivu v Praze, který byl jedním z pořadatelů. Také moderátory byli stejně jako dříve Vít Richter a Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR, která byla dalším pořadatelem. Třetím pořadatelem byl Svaz knihovníků a informačních pracovníků.
V pondělí 22. 4. se po celém světě slaví Den Země. V tomto období se mnozí z nás ještě více než obvykle zamýšlí nad tématy jako je recyklace, udržitelnost nebo uhlíková stopa. A tak je jistě pochopitelné, že zrovna v dubnu jsou nejpoptávanějšími lekcemi Malé technické univerzity právě ekologicky zaměřené programy. Třetí část volného cyklu o Malé technice (Čtenář, 2024, 1. část: č. 1, s. 26–27; 2. část: č. 2, s. 58–59). 
V letošním roce si připomeneme 140 let od vydání prvního čísla prvních českých novin v Uherském Hradišti. Úvodní číslo Moravské Slovače vyšlo 20. 9. 1884. Noviny vycházely v sobotu. Jejich majitelem, vydavatelem a zároveň i redaktorem byl Antonín Mnohoslav Daněk (1857–1935), zkušený novinář působící v periodikách Politik, Stráž na východě a Národní listy.
Obecní knihovna Ostopovice sídlí na adrese Lípová 15, v srdci vesnice – pár kroků od školy, obecního úřadu, kapličky a hospody – už od roku 1987. Původní stavba vznikla sloučením dvou rodinných domů a jejich čistě užitkovou úpravou. V posledních letech přestala vyhovovat prostorově a chátrající stav domu i dosluhující střecha navíc přinesly problémy s vlhkostí. Díky iniciativě starosty Jana Symona, poukazujícího na nehospodárnost opravy stávající budovy, zastupitelstvo obce na začátku léta 2017 schválilo investiční záměr na její zbourání a vybudování zcela nového objektu.
Knihovny jsou již dlouho pilíři vědění a centry zapojení komunity. Své exteriéry mohou proměňovat v komunitní zahrady. Tento inovativní přístup nejen vylepšuje fyzický prostor knihovny, ale také podporuje komunitní vazby a vzdělávací příležitosti. V první části cyklu (Čtenář, 2024, č. 3, s. 112–113) jsme se zamysleli nad možnostmi využití pozemku okolo knihovny. Popsali jsme příklady využití prostoru pro komunitní zahradu. V druhé části se budeme zabývat tím, kdo by měl být do této proměny zapojen a jak efektivně zapojit různé skupiny, aby se zahrada stala prosperujícím komunitním centrem.
Co čtou matky a otcové? Proč je u nás populární japonský komiks manga? A rozumíme díky literatuře lépe klimatické krizi? Knižní iLiPodcast: Pod hřbety knih se nepouští do učených debat, nebo naopak nezáživného povídání o iliteratuře jako jiné pořady. Moderátoři z časopisu iLiteratura společně s hosty a studenty jdou hlouběji: zkoumají, jak nám knihy pomáhají orientovat se ve světě.

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každý měsíc do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.