Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 04/2024

Webarchiv a vytěžování velkých dat
Události: česko-polský knihovnický seminář; setkání knihovnických seniorů
Knihovny v novém: Obecní knihovna v Ostopovicích
Německá Knihovna roku 2023 je v Düsseldorfu
Kterak české děti ve Frankfurtu nad Mohanem ke knížkám přišly

Periodika na území dnešní ČR: Zlatá Praha – konkurence Světozoru; Moravská Slovač – první české noviny v Uherském Hradišti
Rozhovor: s Kateřinou Novákovou Mašlovou, ředitelkou Knihovny G. Vodňanského ve Vodňanech; s Jovankou Šotolovou, spisovatelkou, překladatelkou a literární historičkou
Příloha „Vizuální identita knihoven“: Maják – MěK Louny

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2024-04-pdf
ctenar-2024-04-pdf

Články v tomto čísle

Obecní knihovna Ostopovice sídlí na adrese Lípová 15, v srdci vesnice – pár kroků od školy, obecního úřadu, kapličky a hospody – už od roku 1987. Původní stavba vznikla sloučením dvou rodinných domů a jejich čistě užitkovou úpravou. V posledních letech přestala vyhovovat prostorově a chátrající stav domu i dosluhující střecha navíc přinesly problémy s vlhkostí. Díky iniciativě starosty Jana Symona, poukazujícího na nehospodárnost opravy stávající budovy, zastupitelstvo obce na začátku léta 2017 schválilo investiční záměr na její zbourání a vybudování zcela nového objektu.
Knihovny jsou již dlouho pilíři vědění a centry zapojení komunity. Své exteriéry mohou proměňovat v komunitní zahrady. Tento inovativní přístup nejen vylepšuje fyzický prostor knihovny, ale také podporuje komunitní vazby a vzdělávací příležitosti. V první části cyklu (Čtenář, 2024, č. 3, s. 112–113) jsme se zamysleli nad možnostmi využití pozemku okolo knihovny. Popsali jsme příklady využití prostoru pro komunitní zahradu. V druhé části se budeme zabývat tím, kdo by měl být do této proměny zapojen a jak efektivně zapojit různé skupiny, aby se zahrada stala prosperujícím komunitním centrem.
Před 120 lety, 6. 5. 1904, se narodil švédský spisovatel Harry Martinson († 1978), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1974, spolu s Eyvindem Johnsonem); v češtině vyšel např. jeho epos Aniara a prózy a romány Kopřivy kvetou, Cesty bez cíle či Ven do světa.
Kateřina Nováková Mašlová je ředitelka Knihovny Gelasta Vodňanského ve Vodňanech. V roce 2022 získala ocenění Jihočeská knihovnice a krajský MARK 2023 za Jihočeský kraj. Nominována byla za svou dlouholetou práci v oblasti šíření čtenářství v regionu Vodňanska. V knihovně pořádá výukové programy, příměstské tábory pro děti, kurzy angličtiny pro veřejnost, kurzy češtiny pro cizince, přednášky, naučné stezky a další různé aktivity na podporu čtenářství.
Autorka působí jako odborná asistentka na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na informační a čtenářskou gramotnost, propojování formálního a neformálního vzdělávání včetně kompetencí učícího knihovníka.
Sixty-Eight Publishers sídlící v kanadském Torontu a Index působící v německém Kolíně nad Rýnem byla dvě nejvýznamnější česká exilová nakladatelství v období po srpnu 1968. Index byl založen v roce 1971 Adolfem Müllerem a Bedřichem Utitzem a vyšlo zde přes dvě stě knižních titulů. Index vydával také časopis Listy a literární ročenku 150.000 slov. Nakladatelství bylo zrušeno v roce 1989. Ve stejném roce jako Index založili své nakladatelství v Torontu i manželé Josef Škvorecký a Zdena Salivarová. Prvním vydaným titulem byl na podzim 1971 Škvoreckého román Tankový prapor. Do května 1994, kdy nakladatelství ukončilo svou činnost, vydalo 227 knižních titulů převážně exilových a samizdatových autorů, mezi nimi třeba i slavné romány Milana Kundery Život je jinde, Kniha smíchu a zapomnění, Nesnesitelná lehkost bytí a Nesmrtelnost a samozřejmě i díla Škvoreckého (mj. romány Mirákl a Příběh inženýra lidských duší) a Salivarové (mj. román Honzlová).
V letošním roce si připomeneme 140 let od vydání prvního čísla prvních českých novin v Uherském Hradišti. Úvodní číslo Moravské Slovače vyšlo 20. 9. 1884. Noviny vycházely v sobotu. Jejich majitelem, vydavatelem a zároveň i redaktorem byl Antonín Mnohoslav Daněk (1857–1935), zkušený novinář působící v periodikách Politik, Stráž na východě a Národní listy.
Co čtou matky a otcové? Proč je u nás populární japonský komiks manga? A rozumíme díky literatuře lépe klimatické krizi? Knižní iLiPodcast: Pod hřbety knih se nepouští do učených debat, nebo naopak nezáživného povídání o iliteratuře jako jiné pořady. Moderátoři z časopisu iLiteratura společně s hosty a studenty jdou hlouběji: zkoumají, jak nám knihy pomáhají orientovat se ve světě.
Ve dnech 29.–30. 11. 2023 proběhl již 24. ročník oblíbené konference. Konala se tradičně v Národním archivu v Praze, který byl jedním z pořadatelů. Také moderátory byli stejně jako dříve Vít Richter a Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR, která byla dalším pořadatelem. Třetím pořadatelem byl Svaz knihovníků a informačních pracovníků.
V rámci II. kongresu polských bohemistických a českých polonistických studií VĚDA – KULTURA – SPOLUPRÁCE Praha 2023 se v říjnu 2023 v Pedagogické knihovně Jana Amose Komenského v Praze konala knihovnická sekce kongresu pod názvem Edukační a kulturní potenciál knihoven v kontextu česko-polské spolupráce. K organizátorům patřily Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, Dolnoslezská veřejná knihovna T. Mikulského ve Vratislavi, Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín a v neposlední řadě Polsko-česká vědecká společnost se sídlem ve Vratislavi.
Když se sejdou přátelé, kteří se delší dobu neviděli, bývá to pro ně příjemný zážitek. Když se knihovníci ocitnou v nové, krásné a dobré knihovně, bývá to pro ně radostný zážitek. Když se kdokoli ocitne v místě, které je pověstné svou krásou, historií (je dokonce místem světového kulturního dědictví), bývá to pro něj hluboký zážitek. Když se tyhle věci protnou, je to – prostě zážitek „na třetí“. A právě to se přihodilo v srpnu minulého roku účastníkům celostátního setkání knihovnických seniorů v Kutné Hoře.
Objem informací zveřejněných na internetu v současné informační společnosti narůstá enormním tempem. Komunikace ve webovém prostředí a sociálních médiích reflektuje a také významně ovlivňuje společenské dění. Protože vykazuje velkou nestabilitu, je archivace webových pramenů zásadní a její význam stále roste. Ve srovnání s tištěnými médii má webový obsah relativně malou trvalost.
Markéta Hrdličková, Marie Haškovcová
V pondělí 22. 4. se po celém světě slaví Den Země. V tomto období se mnozí z nás ještě více než obvykle zamýšlí nad tématy jako je recyklace, udržitelnost nebo uhlíková stopa. A tak je jistě pochopitelné, že zrovna v dubnu jsou nejpoptávanějšími lekcemi Malé technické univerzity právě ekologicky zaměřené programy. Třetí část volného cyklu o Malé technice (Čtenář, 2024, 1. část: č. 1, s. 26–27; 2. část: č. 2, s. 58–59). 

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.