Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 03/2024

Téma– Knihovny a čtenářství
• Čtení v české společnosti
• Ohlédnutí za roky Března – měsíce čtenářů
• Čtení a čtenářství v Pedagogické knihovně J. A. Komenského
Elektronické půjčování v evropských knihovnách
Události
• konference Bibliotheca academica 2023
• výstava READ v Kunsthalle Praha
• 20. ročník Festivalu dětského čtenářství v Liberci

Knihovny v novém: Rekonstrukce a přístavba MěK v Rožnově pod Radhoštěm
Periodika na území dnešní ČR: Rozpravy Aventina – kulturní revue
plzeňské noviny do roku 1850
Jak se rodí krajanská knihovna na Krétě
Příloha „Děckaři děckařům“: Příroda kolem nás

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2024-03-pdf
ctenar-2024-03-pdf

Články v tomto čísle

Co přinesla konference vysokoškolských knihoven Bibliotheca academica (BA), která se uskutečnila na přelomu října a listopadu 2023 v pohádkově krásném Jindřichově Hradci? Hlavním pořadatelem byla spolu s Asociací knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ) Fakulta managementu VŠE v Jindřichově Hradci. Ústředním tématem obou konferenčních dnů byla „otevřená věda“ (open science, OS).
Natálie Chalupníčková pracuje od roku 2016 v Krajské vědecké knihovně v Liberci a je  nositelkou ceny MARK 2023 za Liberecký kraj. Nominována byla za různé facebookové a instagramové kampaně, včetně čtenářské výzvy #MaKni proti nudě II., zaměřené na knihy pro maturitní zkoušku, ale podílela se také na spoustě dalších projektů (např. vizuální styl fotografií pro instagramový profil knihovny a propagační videa o knihovně pro účely knihovnického kongresu v Lipsku nebo výstava Google poezie). Přispívá také do Martinus blogu. Momentálně je na mateřské dovolené.
Před nedávnem zveřejnil Knihovnický institut na svých webových stránkách tři zajímavé dokumenty: Lublaňský manifest o čtení1, Doporučení CM/Rec (2023) 3 pro knihovní legislativu a politiku v Evropě2 a nejnověji obsáhlý dokument Srovnání politik elektronického půjčování v evropských veřejných knihovnách3.
Městské knihovny nejsou pouze o knihách, ale o spojení lidí a obohacování komunity. Jednou z cest, jak mohou pracovníci knihoven posílit toto spojení a přispět k rozvoji společenského života, je využití okolních pozemků k vytvoření komunitních zahrad. Tyto zahrady nejsou jen pro pěstování rostlin, ale také pro budování komunity, sdílení znalostí a podporu ekologických hodnot. Tímto textem zahajujeme nový tematický cyklus.
Třicet let se (plus minus) počítá na jednu generaci, a tak naši společnou rekapitulaci vzniku a činnosti Klubu dětských knihoven SKIP (KDK) berme obrazně jako předávání pomyslného vesla. Znovu připomínám, že mnoho věcí, které nyní považujeme za zcela samozřejmé, jsme si začátkem devadesátých let nedokázali ani představit. Knihovny, stejně jako ostatní podobné instituce, tehdy hledaly svou novou tvář. Obnovený SKIP se pro nás v té době stal vlajkovou lodí, která dávala příležitost k realizaci všech zajímavých nápadů knihovníků bez ohledu na profesní zařazení a velikost jejich mateřské knihovny. Pokračuji rozhovorem s Bobinou Blažkovou, první předsedkyní KDK.
Pedagogická knihovna je odbornou specializovanou knihovnou pro oblast vzdělání a výchovy, kde můžeme nalézt mnoho historických a unikátních fondů. Jedním z nich je Sukova studijní knihovna pro mládež, která obsahuje více než 60 000 knih a časopisů pro děti a mládež vydaných na našem území od konce 18. století po současnost. Knihovna ho spravuje od roku 1946. Zakladatel této sbírky, pedagog a knihovník Václav František Suk, byl dlouholetým šéfredaktorem kritického a teoretického časopisu o literatuře pro děti a mládež Úhor a neúnavným propagátorem aktivit na podporu dětského čtenářství.
Čtení knih je jednou z nejstarších a nejoblíbenějších aktivit lidstva, která nám poskytuje informace, zábavu i možnost osobního rozvoje. Nicméně v dnešní době se mění způsob, jakým čteme, a to díky rychlému rozvoji technologií a změnám čtenářských preferencí. Tento článek vychází z analýzy nedávného výzkumu Češi jako čtenáři 2023, provedeného Národní knihovnou ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Odhaluje moderní trendy v oblasti čtení knih a přináší poznatky o tom, jak se proměňuje naše vnímání této klasické literární aktivity v digitální éře.
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP; https://skipcr.cz) vyhlásil již v roce 2010 první ročník nové akce na podporu četby s názvem Březen – měsíc čtenářů (BMČ). Chtěli jsme navázat na známou aktivitu druhé poloviny 20. století s názvem Březen měsíc knihy a akci Březen měsíc internetu s významnou účastí knihoven.
Zrekonstruovaná a dostavěná budova Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm (podle místní kampaně „Knir“) byla slavnostně otevřena pro veřejnost v neděli 15. 10. 2023. Než k tomu došlo, uplynulo bezmála (konkrétně bez dvou měsíců) třicet let. Třicet let argumentací a snahy o rozšíření prostor knihovny.
Před 95 lety, 1. 4. 1929, se v Brně narodil spisovatel Milan Kundera († 2023). Začínal jako básník (Člověk zahrada širá, Poslední máj, Monology) a dramatik (Majitelé klíčů a Ptákovina), v esejistickém Umění románu se věnoval tvorbě V. Vančury. Mezitím se však již obrátil k próze v povídkách z cyklu Směšné lásky (1963–1968). První román Žert (1967) se vyrovnává s obdobím 50. let a patří k nejvýznamnějším dílům moderní české literatury. Po roce 1969 bylo Kunderovi znemožněno doma publikovat a v roce 1975 odešel do Francie, od poloviny 80. let psal francouzsky. Je autorem divadelní variace na Diderotův román Jakub a jeho pán. Ve Francii vydal původně česky psané romány Život je jinde (1973), Valčík na rozloučenou (1976), Kniha smíchu a zapomnění (1979), světový bestseler Nesnesitelná lehkost bytí (1984) a Nesmrtelnost (1990). Ve francouzštině vznikly esejistické knihy Umění románu (1986), Zrazené testamenty (1993), Opona (2005) a Setkání (2009) a romány Pomalost (1995), Totožnost (1997), Nevědění (2000) a Slavnost bezvýznamnosti (2013). Kundera je nejznámějším a nejpřekládanějším českým spisovatelem druhé poloviny 20. století. Doma získal mj. Cenu Jaroslava Seiferta a Státní cenu za literaturu, řadu dalších cen pak po celém světě.
Loni v červnu se v Liberci konal jubilejní 20. ročník Festivalu dětského čtenářství, který tradičně pořádalo Sdružení pro veletrhy dětské knihy s dalšími partnery. Festival, dříve známý pod názvem Veletrh dětské knihy, je třídenní akce plná knížek, workshopů, besed a autogramiád, kde se děti mohou osobně setkat se spisovateli a ilustrátory dětských knih.
Radka Vojáčková, Dana Petrýdesová
Najít knihy s přírodou jako hlavním tématem titulu těžké není, ale vybrat z nich jen pár je náročný úkol. Níže uvedené knihy mohou pomoci menším dětem a mládeži pohlédnout na svět např. očima zvířete a uvést je do problematiky životního prostředí. 
Po několika příspěvcích věnovaných dennímu tisku se v naší rubrice vracíme k časopisům. Jedním z významných titulů meziválečného období byla kulturní revue Rozpravy Aventina, která patřila vedle časopisů ReD, Kmen a jeho ročenky Alamach Kmene do okruhu nakladatelských časopisů.
Kunsthalle Praha se na pět měsíců proměnila v knihovnu. Výstavu READ, která probíhá v moderním uměleckém prostoru na Klárově od 16. 11. 2023 až do 22. 4. 2024, má na svědomí skandinávské umělecké duo Elmgreen & Dragset. Na ploše 900 m2 návštěvníci uvidí knihy, sochy, plastiky, obrazy či celou Knihovnu nevypůjčených knih.

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.