Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 05/2024

Téma – Výročí Franze Kafky
• konflikt života a tvorby
• chystaná výstava v Muzeu literatury
• přehled konaných akcí

Události: 24. Noc s Andersenem; Konference Kniha 21. století; Ples v liberecké knihovně; Slavnosti Rettigových v Rychnově n. Kněžnou

Knihovny v novém: Rekonstrukce knihovny v Lipníku n. Bečvou; Knihovny v novém za pomoci státu

Periodika na území dnešní ČR: Tribuna – nezávislý deník; Táborská periodika 19. stol.
Vytváření komunitní zahrady knihovny
Centrální česká krajanská knihovna v Řecku
Seriál ke 30 letům Klubu dětských knihoven
Příloha „Děckaři děckařům“: Jídlo a vaření

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2024-05-pdf
ctenar-2024-05-pdf

Články v tomto čísle

Seznamte se s výsledky výzvy Malá kulturní a kreativní centra, kterou vyhlásilo Ministerstvo kultury z Národního plánu obnovy na podporu transformace knihoven na kulturní a kreativní centra. Díky schváleným projektům bude zajištěn rozvoj tvořivého potenciálu jednotlivých krajů a podpořena spolupráce uměleckého, podnikatelského a občanského sektoru. To vše v souladu s naplňováním Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví pro roky 2021–2025. Z Národního plánu obnovy se podpoří 35 projektů, mezi které bylo rozděleno téměř 840 miliónů korun!
Městská knihovna v Lipníku nad Bečvou je příspěvkovou organizací města a nachází se v centru městské památkové rezervace, přímo na náměstí T. G. Masaryka. Slouží 8000 obyvatelům města a přilehlých obcí. Sedm zaměstnanců má ve fondu pro své uživatele bezmála dvacet tisíc knihovních svazků.
Vybudovat přírodní zahradu podle přání uživatelů je dlouhodobý proces. Je to nikdy nekončící cesta. Jak se mění složení čtenářů ve vaší knihovně, tak se bude měnit i vaše zahrada. Co založí jedna generace, další bude využívat a opět přeměňovat podle svých nápadů. Důležité je, že hlavní koncept zahrady bude založen a jednotlivé detaily budou vznikat postupně a budou se proměňovat v čase. V první části jsme popsali příklady využití prostoru okolo knihovny (č. 3, s. 112–113), ve druhé jsme se zabývali možnostmi zapojení různých skupin, aby se zahrada stala prosperujícím komunitním centrem (č. 4, s. 146–147). Ve třetí popíšeme to, co je uvedeno v podtitulku.
Knihovna České asociace v Řecku patří mezi mladší a novější krajanské knihovny. Za jejím vznikem stálo delší plánování a přípravy. Hlavním cílem bylo založit knihovnu, která by obsluhovala krajany a příznivce české literatury po celém Řecku. Zároveň jsme chtěli budovat knihovnu moderní, která aspiruje na to, aby se její fungování dříve či později co nejvíce podobalo „běžným“ knihovnám, jak je známe v České republice.
Radek Haňka pochází z malé vesnice nedaleko Pardubic, kde se před více než dvěma sty lety usadila jeho rodina. Přestože měl ke knihám blízko od útlého věku, nebyla knihovna místem, které by v dětství příliš navštěvoval, protože si knihy vždy raději pořizoval, než půjčoval, aby se k nim mohl kdykoliv vrátit. Průkazku do Krajské knihovny v Pardubicích si pořídil teprve na konci docházky do základní školy a tehdy by ho vůbec nenapadlo, že za několik let nebude chodit po dobře známých historických prostorách jako čtenář, ale jako jeden ze zaměstnanců. Ocenění krajský MARK 2023 za Pardubický kraj získal za práci pro ukrajinské migranty.
Zatímco v Praze se první noviny objevují již v 17. století zásluhou Ludmily ml. Sedlčanské, k jejich rozšíření na venkově došlo mnohem později. V Táboře se tak stalo v 60. letech 18. století, kdy tiskař Jan Karel Frank (1823–1887) začal od 30. 4. 1864 vydávat týdeník Tábor. Byl to zdařilý počin, protože Tábor se dočkal 74 ročníků.
V letošním roce si připomínáme smutné výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších pražských německých spisovatelů, Franze Kafky. Jeho dílo vznikalo hned v několikeré izolaci způsobené společenskými a rodinnými podmínkami, v nichž tvořil, přesto dosáhlo světového ohlasu. Kafkovo dílo, zejména jeho poetika a motivy vyskytující se v povídkách a románech, bylo bohatě komentováno a interpretováno nejen literárními historiky, ale i filozofy. V tomto skromném příspěvku proto budu věnovat pozornost zásadnímu, samotným Kafkou často tematizovanému problému, kterým je vůbec možnost a předpoklady vzniku jeho díla.
Letošní 100. výročí Kafkova úmrtí aktivizovalo umělce a instituce nejen v Evropě, ale po celém světě v míře, která odpovídá významu jeho literárního díla. Dosavadní rozmanitost přístupů a výkladů Kafkova díla bude v roce oslav rozhojněna, o čemž svědčí množství dosud oznámených akcí. Tou nejvýznamnější bude pravděpodobně výstavní projekt Národní knihovny Izraele, Bodleian Libraries v Oxfordu a Německého literárního archivu v Marbachu, na němž budou představeny doklady ke Kafkovu životu a dílu, některé vůbec poprvé.
Letos v červnu si budeme připomínat sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Celá řada kulturních institucí svůj letošní program zaměřuje právě na připomenutí tohoto výročí. Velké množství plánovaných akcí a snaha koordinovat jednotlivé aktivity stála za vznikem platformy „Kafka 2024“. Její vznik inicioval Spolek Adalberta Stiftera ve spolupráci s projektem Praha město literatury UNESCO, který koordinuje Městská knihovna v Praze.
Noc s Andersenem letos oslavila krásných 24 let, během nichž v knihovnách, školách a jiných zajímavých místech v Čechách, ale také na Slovensku a v zahraničí přespalo už více než 1 250 000 dětí. Všem, kteří se rozhodnou tímto pro mnohé nezapomenutelným způsobem šířit kouzlo pohádek a čteného slova, patří velké díky, stejně jako těm, kteří akci dlouhodobě podporují. Malí čtenáři mohou totiž zažít opravdové dobrodružství a poznat pravou noční atmosféru spojenou s předčítáním. I to je možná jeden z důvodů, proč Noc s Andersenem vznikla a udržela si zájem malých i velkých čtenářů celé čtvrtstoletí. Tuto akci k podpoře dětského čtenářství pořádá Klub dětských knihoven SKIP.
Ve dnech 20. a 21. 3. 2024 se v Ostravě konal již 15. ročník knihovnické konference Kniha ve 21. století s doprovodným programem. Akce se uskutečnila po covidem vynucené čtyřleté přestávce. Tradiční organizátoři z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě (MSVK) a Slezské univerzity tentokrát zvolili nanejvýš aktuální téma, které jsem si dovolil použít i pro titulek tohoto příspěvku.
Co mají společného Karlův most a vysílač na Ještědu? Obě dominanty patří mezi přední české architektonické památky a vyhledávané turistické cíle. A oba jsou také ústředními stavbami lekcí Malé technické univerzity pro mateřské a základní školy zaměřených na objasnění fyzikálních zákonů spojených se stabilitou. Čtvrtá část volného cyklu o Malé technice (Čtenář, 2024, 1. část: č. 1, s. 26–27; 2. část: č. 2, s. 58–59; 3. část: č. 4, s. 140).
Čtyřiadvacátého března 2004 byla na valné hromadě KDK v Sedlčanech zvolena nová předsedkyně Klubu – Eva Sedláčková. Byla ze zcela jiného regionu (vedení KDK se tak po delší době stěhovalo z východu Čech na jih Moravy) a o generaci mladší než její předchůdkyně. Její příchod také znamenal určité „omlazení“ atmosféry v Klubu.
Před 100 lety, 3. 6. 1924, zemřel Franz Kafka (* 1883), německy píšící pražský spisovatel, jehož mnohá díla zůstala nedokončena a většina jich byla publikována až posmrtně, mezi nimi i nejznámější romány Proces a Zámek. Dále jmenujme např. román Nezvěstný (Amerika) či povídky Proměna, Venkovský lékař, Popis jednoho zápasu, Ortel, V kárném táboře a další. V letech 1997–2007 vyšlo jeho dílo poprvé kompletně česky (13 svazků spisů v Nakladatelství Franze Kafky).
Snad každý národ má mezi svými členy válečníky a násilníky, stejně jako umělce a filozofy. Některé, početné, ale trpí neustálou potřebou expanze, i když ve svém středu mají bezpochyby i skvělé literáty nebo výtvarníky, ale ti jsou do značné míry umlčeni, když ani nesmějí beztrestně používat přesného termínu „válka“. Asi to nedokážu jako příslušník středně velkého národa, který již tu expanzi na vlastní kůži a za pomoci vlísavých kolaborantů jednou prožil, domyslet a procítit do všech důsledků. Před zhruba deseti lety jsem si začal libovat, že země evropského sociokulturního okruhu nám blízké se začínají poměřovat spíše kvalitou svých hudebních, architektonických či literárních děl, koncertů a výstav než stále ničivějšími raketami a účinnějšími granáty. I když i ty do arzenálu odstrašení samozřejmě patří. A nedokázal jsem si představit, když mám tak unikátní příležitost žít v období tak relativně dlouhého míru, že by tomu mohlo být i jinak. Působím v oblasti, kde se vše spíše poměřuje znalostmi v kombinaci s kreativitou a nápady, jak předávat poznatky z minulosti i do budoucna včetně té mladší generaci. Nepřipouštěl jsem si změnu, protože lidstvo se již mnohokrát poučilo, že předsudky znásobené propagandou vedou mnohdy ke zničujícím konfliktům a konfrontacím pod stále stejně omílanými klišé záchrany. Možná o tom mnozí lidé málo čtou…

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.