Údaje získané z posledního celostátního průzkumu čtenářství dospělé populace ve věku 15+ v České republice1 naznačují trend postupného poklesu četby knih. V současné době necelá třetina (27 %) dospělých za rok nepřečte ani jednu knihu, přičemž muži jsou na tom podstatně hůře než ženy. Od roku 2013 se počet nečtenářů v české dospělé populaci zvýšil o 11 %. Tento poznatek nemusí znamenat, že bychom obecně méně četli. Pokud jsme gramotní, čteme stále, ale stále více čteme v digitálním prostředí. Čteme textové zprávy, čteme články a reakce na sociálních sítích, přeposíláme zprávy z WhatsAppu apod. Je možné, že čteme více než kdy jindy, ale čteme také rychle, nedbale, povrchně a krátké texty, a to může být nebezpečné. Stále méně jsme schopni soustředit se na dlouhé texty, které vyžadují delší a hlubší soustředění. Žijeme v éře falešných zpráv, konspiračních teorií, zkreslených informací a dezinformací, zjednodušení a naprostých lží. To oslabuje schopnost společnosti přijímat informovaná demokratická rozhodnutí. O to více potřebujeme umět kriticky zkoumat vše, co je kolem nás. V tom nám může pomoci dovednost kritického a uvědomělého čtení, hlubokého a pomalého čtení, které rozvíjí kritické myšlení.
