V aule Technické univerzity v Liberci se 6. června 2025 konala mezinárodní konference Architektura knihoven 2025, která se zaměřila na proměnu knihoven v kulturní a komunitní centra. Hlavními tématy byly: propojení knihoven s veřejným prostorem, role knihoven v městské obnově a důraz na kulturní přesah architektury.
Poslední tradiční každoroční seminář Co venkovské knihovny umějí a mohou se konal 21. a 22. 9. 2023. Tentokrát jsme ho přivítali v našem kraji, tedy kraji Středočeském, protože hostující Knihovnou roku byla statenická knihovna J. M. Hovorky. Program byl rozdělen do dvou dnů a víceméně i na dvě místa – do Kladna a Statenic.
Válka na Ukrajině zcela jistě změnila mnohé a souvisí s ní samozřejmě i přesun mnoha obyvatel tohoto státu, a to jak uvnitř Ukrajiny, tak mimo území napadené země. Česká republika je pak jedním ze států, kam směřovalo a stále ještě směřuje velké množství těchto uprchlíků, kteří zde nalezli a nalézají svůj dočasný domov a s ním spojené zázemí.
Projekt S knížkou do života neboli Bookstart jistě nemusíme podrobněji představovat. Většina z nás se s ním určitě v nějaké formě setkala a řada z nás je do něj také aktivně zapojena. Chtěl bych se zde věnovat tomu, jak se do tohoto projektu zapojil náš zřizovatel, tedy Středočeský kraj. V našem kraji je v současné době do projektu zapojeno celkem 45 knihoven. Jsou to knihovny jak větší, tak menší. A každá knihovna si projekt přesně přizpůsobuje svým potřebám a možnostem.
Krajské knihovnické centrum v souvislosti s dopadem koronaviru oslovilo pověřené knihovny, které totéž učinily směrem ke knihovnám ve své působnosti. Výsledek je velmi různorodý. Co knihovna, to trochu jiný názor… Objektivně je však třeba uvést, že reagoval jen zlomek knihoven.
V březnu byl na programu ČT2 odvysílán asi půlhodinový pořad, který byl věnován tzv. venkovským knihovnám. Bylo představeno celkem pět knihoven: Jarošov nad Nežárkou, Benešov nad Černou, Lipová u Šluknova, Blansko (pobočka Městské knihovny Kaplice) a Kostomlaty pod Milešovkou.
V letošním roce uplyne 100 let od vydání prvního knihovního zákona (zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.) ze dne 22. července 1919. Tento zákon měl pochopitelně velký význam v době svého vzniku, jeho dosah ale trvá i do současnosti. Většina knihoven, a to nejen u nás ve Středočeském kraji, vznikla právě po tomto datu a značná část z nich funguje dodnes.
Všichni víme, že bez vzájemné komunikace jde vždy všechno hůře. Měl jsem to štěstí, že jsem se v průběhu realizace rozhovorů s knihovníky, které v nejbližší době vydáme jako publikaci a které byly také uveřejňovány a stále ještě jsou v bulletinu Mezi námi, setkal s řadou knihovníků osobně. Všechna tato setkání byla příjemná, někdy více, jindy méně, podle vzájemných sympatií či momentálního naladění, kterému se nevyhne nikdo z nás. Ale všechna byla rozhodně přínosná a obohacující. Často jsme si odvezli více než jen podklady k rozhovoru. Z takové knihovny, která dobře funguje, má hezké prostředí, a hlavně knihovníka, jenž svou práci vykonává se zápalem, kreativitou i tvrdošíjností potřebnou zejména v jednáních se zřizovatelem a uživateli, odjíždíte vždy s dobrým pocitem, že vše je tak, jak má být, a máte chuť se do této knihovny znovu někdy podívat. Člověk se jen diví, co vše se dá v knihovnách dělat, co vše je schopen knihovník pro své uživatele i ve svém volném čase připravit, a dokonce často do toho zapojí i vlastní rodinu a známé.