Všichni víme, že bez vzájemné komunikace jde vždy všechno hůře. Měl jsem to štěstí, že jsem se v průběhu realizace rozhovorů s knihovníky, které v nejbližší době vydáme jako publikaci a které byly také uveřejňovány a stále ještě jsou v bulletinu Mezi námi, setkal s řadou knihovníků osobně. Všechna tato setkání byla příjemná, někdy více, jindy méně, podle vzájemných sympatií či momentálního naladění, kterému se nevyhne nikdo z nás. Ale všechna byla rozhodně přínosná a obohacující. Často jsme si odvezli více než jen podklady k rozhovoru. Z takové knihovny, která dobře funguje, má hezké prostředí, a hlavně knihovníka, jenž svou práci vykonává se zápalem, kreativitou i tvrdošíjností potřebnou zejména v jednáních se zřizovatelem a uživateli, odjíždíte vždy s dobrým pocitem, že vše je tak, jak má být, a máte chuť se do této knihovny znovu někdy podívat. Člověk se jen diví, co vše se dá v knihovnách dělat, co vše je schopen knihovník pro své uživatele i ve svém volném čase připravit, a dokonce často do toho zapojí i vlastní rodinu a známé.
