Poslední tradiční každoroční seminář Co venkovské knihovny umějí a mohou se konal 21. a 22. 9. 2023. Tentokrát jsme ho přivítali v našem kraji, tedy kraji Středočeském, protože hostující Knihovnou roku byla statenická knihovna J. M. Hovorky. Program byl rozdělen do dvou dnů a víceméně i na dvě místa – do Kladna a Statenic.
Válka na Ukrajině zcela jistě změnila mnohé a souvisí s ní samozřejmě i přesun mnoha obyvatel tohoto státu, a to jak uvnitř Ukrajiny, tak mimo území napadené země. Česká republika je pak jedním ze států, kam směřovalo a stále ještě směřuje velké množství těchto uprchlíků, kteří zde nalezli a nalézají svůj dočasný domov a s ním spojené zázemí.
Projekt S knížkou do života neboli Bookstart jistě nemusíme podrobněji představovat. Většina z nás se s ním určitě v nějaké formě setkala a řada z nás je do něj také aktivně zapojena. Chtěl bych se zde věnovat tomu, jak se do tohoto projektu zapojil náš zřizovatel, tedy Středočeský kraj. V našem kraji je v současné době do projektu zapojeno celkem 45 knihoven. Jsou to knihovny jak větší, tak menší. A každá knihovna si projekt přesně přizpůsobuje svým potřebám a možnostem.

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.

V březnu byl na programu ČT2 odvysílán asi půlhodinový pořad, který byl věnován tzv. venkovským knihovnám. Bylo představeno celkem pět knihoven: Jarošov nad Nežárkou, Benešov nad Černou, Lipová u Šluknova, Blansko (pobočka Městské knihovny Kaplice) a Kostomlaty pod Milešovkou.
V letošním roce uplyne 100 let od vydání prvního knihovního zákona (zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.) ze dne 22. července 1919. Tento zákon měl pochopitelně velký význam v době svého vzniku, jeho dosah ale trvá i do současnosti. Většina knihoven, a to nejen u nás ve Středočeském kraji, vznikla právě po tomto datu a značná část z nich funguje dodnes.
Všichni víme, že bez vzájemné komunikace jde vždy všechno hůře. Měl jsem to štěstí, že jsem se v průběhu realizace rozhovorů s knihovníky, které v nejbližší době vydáme jako publikaci a které byly také uveřejňovány a stále ještě jsou v bulletinu Mezi námi, setkal s řadou knihovníků osobně. Všechna tato setkání byla příjemná, někdy více, jindy méně, podle vzájemných sympatií či momentálního naladění, kterému se nevyhne nikdo z nás. Ale všechna byla rozhodně přínosná a obohacující. Často jsme si odvezli více než jen podklady k rozhovoru. Z takové knihovny, která dobře funguje, má hezké prostředí, a hlavně knihovníka, jenž svou práci vykonává se zápalem, kreativitou i tvrdošíjností potřebnou zejména v jednáních se zřizovatelem a uživateli, odjíždíte vždy s dobrým pocitem, že vše je tak, jak má být, a máte chuť se do této knihovny znovu někdy podívat. Člověk se jen diví, co vše se dá v knihovnách dělat, co vše je schopen knihovník pro své uživatele i ve svém volném čase připravit, a dokonce často do toho zapojí i vlastní rodinu a známé.