Číslo 04/2013

Knihtisk patří mezi techniky tisku z výšky, kdy tisknou vyvýšená místa (plochy, linie) a netisknoucí místa jsou vyhloubena. Pro textovou část využívá principu tisku z pohyblivých kovových liter, obrazová část je oproti tomu tištěna pomocí tzv. štočků. V průběhu staletí prošla tato technika značným vývojem, její základ se však nezměnil. Knihtisk je dnes vyhledáván spíše jako netradiční ušlechtilá tisková technika, která byla ke konci 20. století vytlačena ofsetem a později digitálním tiskem.

V současném českém knihovnictví není moc osobností, které by byly tak známé jako donedávna vedoucí oddělení vzdělávání v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR. Vyjmenovat všechny akce, jichž byla Mgr. Zlata Houšková spiritus agens, by vydalo na několik stránek, nás spíše zajímalo, jaké je „odcházení“ z profese, která není pouze zaměstnáním, a jestli ji lze úplně opustit.

Čestným hostem pražského knižního veletrhu je Slovensko

Také oddělení časopisů Knihovny Národního muzea má svá tajemství. Jak by ne, když spravuje vedle Národní knihovny nejrozsáhlejší sbírku periodik vydávaných od 17. století. Oddělení sídlí v Praze – Bubenči v budově bývalého Místodržitelského letohrádku s krásným výhledem na Stromovku. Je to tak trochu symbol zastaveného času starého přístupu k badatelům. Bez nadsázky lze říci, že žádná podstatná práce z historie, literární historie, kunsthistorie, historické politologie atd., která se opírá o informace z dobového tisku, se neobejde bez zdejšího studia...

Leena Krohn – esence severské melancholie

Knižní hlídka ostravské knihovny vyrazila do městské hromadné dopravy a hledala mezi cestujícími čtenáře. Úspěšnost byla velká, za necelé dvě hodiny jsme našli kolem 50 opravdových čtenářů – to znamená, že cestující si buď přímo četli, či měli knihu u sebe. Tyto čtenáře jsme odměnili dárkovou poukázkou s ročním regi­strač­ním poplatkem do knihovny. Někteří z cestujících již byli našimi uživateli nebo si takto znovu obnoví člens­tví v knihovně. Reakce cestujících byly velmi pozitivní, mnohé jsme velmi příjemně překvapili (někdy ty, kteří si oddychli, že nejsme revizoři).

Středisko společenských činností AV ČR připravilo 17. října 2012 seminář Elektronické knihy v prostředí Akademie věd.Jedním z témat byly ty­py jejich formátů. Elektronické knihy se rozvíjely především v době, kdy neexistoval internet, což ve výsledku působí problém uživatelům (jejich čteč­ka nemusí podporovat všechny formáty), tvůrcům a vydavatelům e-knih (je na jejich zvážení, jaký technický formát pro přípravu knihy zvolí, aby ji mohlo využít co nejvíce zájemců). Největší problém e-knih představují formáty, jelikož vznikaly jako řešení tehdejších výrobců hardwarových čteček (např. MOBI) nebo tabletů (ITB/iBook), nebo standardní formáty, jež vyhovují všem zařízením (EPUB či PDF). Je na zvážení, jaké konkrétní typy formátů se hodí pro určité knihy. Formáty typu EPUB jsou určeny především na text a jeho strukturu a výsledek určuje spíše druh čtečky. Tento formát se přirovnává spíše k HTML. Výhodou je, že je zde zajištěno dělení slov, odstavce a zarovnání textu na stránce, neboť čtečka fakticky žádnou stránku nemá. Dále zaručuje čitelnost textu na libovolném zařízení (od chytrých telefonů až po televizory s vestavěnou softwarovou čtečkou). Na druhou stranu formát PDF má vzhled dokumentu, který ve všech případech zachovává. Je určen pro jasně strukturované dokumenty s přesně umístěnými obrázky a formátovanými texty. Příprava e-knihy ve zvoleném formátu nabízí mnoho způsobů jak e-knihy vytvořit. Od editorů vypadajících jako Word a publikujících EPUB (Sigil) přes různé aplikace pro konverzi formátů (Calibre), virtuální softwarové tiskárny (PDF tiskárny nebo Kindle Printer) až po on-line nástroje.

KVĚTEN

Dotaz: Bylo by možné zmínit zajímavé příklady spolupráce švédských knihoven?

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Úplný přehled novinek najdete na adrese http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=09_Okn/Prirustky.htm