I když se nedá říci, že by nových a zrekonstruovaných knihoven přibývalo tolik a tak rychle, jak bychom si přáli, přesto je dobře uvést, že za polední roky vzniklo několik zajímavých a významných budov, které odpovídají požadavkům a trendům knihovnictví 21. století.
„Naše produkce je žánrově pestrá“
Když jsme v pondělí 29. března otevřeli v redakci e-mailovou schránku, začaly se na nás „sypat“ z andersenovské konference zprávy, jejichž počet se nám zdál nekonečný. Při čtení mnoha z nich jsme tak trochu záviděli všem, kteří se této jubilejní desáté pohádkové noci zúčastnili. Některým se to poštěstilo poprvé, jako například jedenácti dětem, které nocovaly v knihovně ve Vřesině, stejnému počtu spáčů ve Školním informačním centru ZŠ v Ostravě-Hrabůvce či šesti nocležníkům v knihovně v Dobřanech. Byla však i místa, kde se z různých důvodů spát nemohlo, přesto kouzlo knih pánů Andersena a Hrubína zasáhlo i tam. Třeba jako v havířovské pobočce na Podlesí, kde se v podvečer alespoň soutěžilo, v Městské knihovně ve Slavonicích bylo zase pro děti připraveno Odpoledne s Andersenem.
ROZHOVOR s PhDr. Danou Kalinovou – ředitelkou společnosti Svět knihy, s. r. o. Máme Polsko přečtené?
Za takto sugestivně položenou otázkou se skrývá čestný host 16. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2010, který proběhne od 13. do 16. května na pražském Výstavišti v Holešovicích. I když se podrobný program (rozhovor v polovině března – pozn. red.) ještě dolaďuje, jeho stěžejní body byly připraveny s velkým předstihem…
Svět knihy Praha 2011 – arabský svět a moderní technologie
Když se řekne čtenář, navozuje to představu někoho, kdo pořád čte. U časopisu se stejnojmenným názvem by se tedy dalo předpokládat, že půjde o tiskovinu, která buď popisuje čtenáře a čtenářství jako takové, nebo radí, co stojí z literatury za pozornost.
Olga Vašková, Jaroslav Císař