S autorem dětských knih, básní a písňových textů o psaní s umělou inteligencí, významu dětské četby a chystané novince Kupé první třídy, kterou v rámci projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka dostanou děti na konci školního roku 2026/2027.
Česká asociace v Řecku otevřela 10. října 2026 krajanskou komunitní knihovnu na řeckém ostrově Rhodos. Knihovna nabízí více než 500 knih pro děti i dospělé, sídlí přímo v prostorách České školy na Rhodosu a postupně rozvíjí také svůj slovenský knižní fond.
… a další novinky z českého knihovnictví
Knihovna jako místo plné dětí. Zejména těch do deseti let. Existuje bezpočet programů, které podporují čtenářství této věkové kategorie. Dokonce je myšleno na to, aby se s knihovnickým světem seznamovaly i děti v batolecím věku. Nemluvím jen o rozšířeném projektu Bookstart, ale i o mnohých knihovnách (včetně té naší), které se systematicky věnují spolupráci s mateřskými školami.
Tým knihovnic z táborské knihovny podnikl na začátku dubna tohoto roku díky podpoře programu Erasmus+ služební cestu, jejímž cílem bylo poznávání a stínování provozu a interních prací ve slovinských knihovnách. Zažili jsme nejen atmosféru velkých poboček, například v knihovně Otona Župančiča v Lublani, ale i místních knihoven, jako byla Knjižnica Ivana Tavčarja ve Škofja Loce anebo třeba Mestna knjižnica Kranj.
V listopadu 2025 jsme se jako čtveřice knihovníků z Krajské vědecké knihovny v Liberci a Masarykovy veřejné knihovny Vsetín sbalili a v rámci programu Erasmus+ vyrazili na studijní cestu. Naším cílem byla nizozemská síť knihoven Kennemerwaard. Tahle jízda nám ukázala, jak v praxi funguje moderní knihovna, která sází na inovativní vzdělávání, silnou komunitu dobrovolníků a podporu demokratických hodnot.
Svět mladších čtenářek a čtenářů narozených po roce 2010 se točí kolem dotykových obrazovek, umělé inteligence, algoritmů a permanentní konektivity, ale paradoxně právě v něm se ukazuje hodnota míst, kde je možné chvíli zpomalit. Zatímco generace Alfa vyrůstá v roztěkaném a zrychleném digitálním prostředí, knihovny se pro ni stávají moderním třetím místem, kde se protíná svět nových technologií, hlubokého učení, pomalého čtení a živého komunitního setkávání.
Manga může být stejně dobře dětským dobrodružstvím jako brutálním hororem nebo realistickým příběhem ze života. Za zdánlivě jednoduchou škatulkou se totiž skrývá pozoruhodně rozmanité médium. Jak se manga vyvíjela, jaké má podoby a jak si našla cestu i k českým čtenářům?
Hodnocení kvality knihovních služeb patří mezi témata úzce spojená s veřejnými knihovnami. Úroveň kvality se tradičně posuzuje na základě výkonnostních ukazatelů, pro získání celistvého obrazu o stavu služeb je však nezbytné zohlednit také zpětnou vazbu samotných uživatelů.
„Mají tu něco, kde by byl někdo… jako já?“ To je otázka, která běží hlavou některým dospívajícím čtenářům či čtenářkám ve vaší knihovně. Někdy se mohou tiše zeptat u pultu, jindy tak trochu oklikou, často ale na dotaz vůbec nedojde. Možná si jen v tichosti projdou regály a zas odejdou. A možná právě teď leží ve vaší knihovně krabice s novými přírůstky a v ní kniha s duhovým hřbetem, o které nevíte, co si myslet.
Na jedné straně standardizovaný knihovní systém, sečtělá komunita a univerzity plné vzdělaných žen. Na straně druhé tajné policejní složky pálící knihy, znepřístupněné historické fondy a legislativa, která z žen dělá občany druhé kategorie. Íránistka a knihovnice Mona Khademi, která už šestnáct let žije v České republice a působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, přibližuje každodenní realitu země plné protikladů. Mluví o undergroundovém trhu s literaturou, náročné integraci do uzavřené české společnosti i o současné geopolitické bezmoci.
Mladí lidé navštěvují knihovny zejména za předpokladu, že jim tato instituce nabízí něco, co jinde získají jen těžko: smysluplný a bezplatný prostor, autonomii, důvěryhodné dospělé, kontakty s vrstevníky, praktické zdroje a příležitosti k tvoření či sounáležitosti.