Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 07-08/2023

Knihovny ČR a Ukrajina: desítky aktivit knihoven Středočeského kraje včetně Dobříše; ve Šternberku, Táboře a ve Vyškově
Zpátky do knihoven – známé osobnosti zvou do knihoven
Digitalizace českoamerických periodik v knihovně Náprstkova muzea
Nové rubriky:
—Medailonky nadějných
—Škola knihovně, knihovna škole
—tematické přehledy současné literární produkce

Cyklus o krajanských knihovnách:  Knihovna Spolku Beseda v australské Canbeře
Čtení na léto: Knihovna očima studentů FA VUT v Brně
Periodika na území dnešní ČR: Národní listy – nejvýznamnější český politický list
Příloha „Vizuální identita knihoven“: Krajská knihovna Vysočiny

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2023-07-08-pdf
ctenar-2023-07-08-pdf

Články v tomto čísle

Rozhovor s Helenou Hubatkovou Seluckou, která pracuje pro Knihovnu Jiřího Mahena v Brně, je členkou Svazu knihovníků a informačních pracovníků a garantkou jeho odborné sekce Bezbariérové knihovny. Ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR (SDRUK), Národní knihovnou ČR a Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem uspořádala cyklus webinářů zaměřujících se na roli knihoven v integraci nově příchozích z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině zcela jistě změnila mnohé a souvisí s ní samozřejmě i přesun mnoha obyvatel tohoto státu, a to jak uvnitř Ukrajiny, tak mimo území napadené země. Česká republika je pak jedním ze států, kam směřovalo a stále ještě směřuje velké množství těchto uprchlíků, kteří zde nalezli a nalézají svůj dočasný domov a s ním spojené zázemí.
Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně (KKFBZ) hostila letos v květnu v prostorách spolupořadatelské Knihovny Univerzity Tomáše Bati konferenci Elektronické služby knihoven. Tato bienální událost se již posedmé stala důležitým setkáním těch, kdo se zabývají inovacemi knihoven v digitálním věku. Nabídla bohatý program, který se dotkl klíčových aspektů moderního knihovnictví. Letos se konference vrátila k živému setkávání a diskuzím, k dispozici je záznam na YouTube a prezentace na webu KKFBZ.
Krajanský spolek Beseda Czechoslovak Australian Association byl založen skupinou československých emigrantů, kteří žili v Austrálii od počátku padesátých let minulého století. Když po invazi armád Varšavského paktu v srpnu 1968 do Austrálie dorazila další vlna uprchlíků, rozhodli se tentokrát krajané založit organizaci, která by sdružovala všechny lidi československého původu a jejíž hlavní činností by bylo pomáhat nově příchozím zorientovat se v neznámém světě – najít si bydlení, zaměstnání a pomáhat například v kontaktu s úřady. Oficiální registrace spolku se tak datuje k lednu 1972.
Více než 120 let se tyčí na jednom z hlavních bulvárů hanácké metropole pětapadesát metrů vysoká věž evangelického kostela. Užití červených cihel pro jeho stavbu, typických pro německou cihlovou gotiku, inspirovalo k používání názvu Červený kostel, který doslova zlidověl a již neodmyslitelně patří k této stavbě. Úloha Červeného kostela se během jeho existence značně proměnila – od jeho základního poslání přes sklad knih až k současnému modernímu kulturně-vzdělávacímu centru. 

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každý měsíc do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.