Srpen
Před 100 lety, 3. 8. 1924, zemřel Joseph Conrad (* 1857), anglický spisovatel polského původu, jeden ze zakladatelů modernismu, autor románů a novel Lord Jim, Srdce temnoty, Tajný agent, Nostromo, Hranice stínu, Zlatý šíp, Očima západu, Náhoda či Záchrana.
Před 100 lety, 3. 8. 1924, se narodil Leon Uris († 2003), americký prozaik, autor historických a politických fikcí; česky vyšly romány Exodus, Milá č. 18, Lvi v průsmyku, Soud Jejího Veličenstva, Bůh v troskách a Vykoupení.
Před 120 lety, 6. 8. 1904, zemřel Eduard Hanslick (* 1825), významný rakouský hudební kritik a estetik, z jehož díla vyšel česky výbor Dokonalý antiwagnerián a spis O hudebním krásnu.
Před 110 lety, 9. 8. 1914, se narodila Tove Janssonová († 2001), finská prozaička píšící švédsky, malířka, ilustrátorka, autorka komiksů, tvůrkyně slavných muminků; česky vyšly kreslené stripy Muminek 1–5, Muminek omnibus, řada dalších knih o muminech samostatně a dále mj. prózy Dcera sochaře, Kniha léta nebo Cestovat nalehko.
Před 170 lety, 12. 8. 1854, se narodil Ignát Herrmann († 1935), český spisovatel, humorista a redaktor, autor románů U snědeného krámu, Otec Kondelík a ženich Vejvara a Tchán Kondelík a zeť Vejvara.
Před 60 lety, 12. 8. 1964, zemřel Ian Fleming (* 1908), anglický spisovatel, tvůrce proslulého agenta 007 Jamese Bonda v románech Casino Royale, Diamanty jsou věčné, Goldfinger, Dr. No, Žít a nechat zemřít, Moonraker, Muž se zlatým koltem aj. (celkem 12 románů a 9 povídek), známých i z filmových verzí.
Před 150 lety, 13. 8. 1874, se narodil Adolf Wenig († 1940), český spisovatel, pedagog, libretista a překladatel; autor libret k operám Čert a Káča, Babička, Vodník, Na večer Bílé soboty, Nosáček a Modrý květ, pohádek a pověstí a četných dramat.
Před 30 lety, 14. 8. 1994, zemřel Elias Canetti (* 1905), německy píšící britsko-rakouský prozaik, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1981), autor románu Zaslepení, rozsáhlé studie Masa a moc, souboru esejů Svědomí slov, eseje o Kafkovi Druhý proces či autobiografické trilogie Zachráněný jazyk, Pochodeň v uchu a Hra očí.
Před 20 lety, 14. 8. 2004, zemřel Czesław Miłosz (* 1911), polský spisovatel, básník, esejista, překladatel a diplomat, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1980), z jehož rozsáhlého díla vyšly česky výbory z básní a sbírky Mapa času, Hymnus o perle, Svět, To, Traktáty a přednášky ve verších či Poslední básně, román Údolí Issy a eseje či deníky Zotročený duch, Svědectví poezie, Rodná Evropa, Saligia a jiné eseje, Pejsek u cesty, Myslivcův rok a Miłoszova abeceda.
Před 65 lety, 17. 8. 1959, se narodil Jonathan Franzen, americký spisovatel, esejista a publicista, autor románů Rozhřešení (Národní knižní cena 2001), Svoboda a Purity.
Před 60 lety, 18. 8. 1964, se narodila Irena Dousková, česká spisovatelka a novinářka, autorka bestseleru Hrdý Budžes a pokračování Oněgin byl Rusák a Darda a próz Goldstein píše dceři, Někdo s nožem, O bílých slonech či Medvědí tanec.
Před 30 lety, 19. 8. 1994, zemřel český prozaik Ladislav Fuks (* 1923), autor románů a novel Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové, Příběh kriminálního rady, Oslovení z tmy, Obraz Martina Blaskowitze či Vévodkyně a kuchařka.
Před 100 lety, 23. 8. 1924, se narodil Ephraim Kishon († 2005), izraelský prozaik, dramatik, režisér a scenárista, autor humoristických knih Inkognito v Praze, Liška v kurníku, Můj nejmilejší pokrm je jídlo, Nejlepší povídky o řidičích, Nejlepší povídky z cest, Nevděk světem vládne, Pomsta je sladká, Povídky o cizině, Povídky o rodině, Zůstane to v rodině nebo …a manželka nejlepší ze všech a autobiografie Nebylo se čemu smát.
Září
Před 130 lety, 2. 9. 1894, se narodil rakouský spisovatel Joseph Roth († 1939), autor románů Pochod Radeckého a Kapucínská krypta či novely Job.
Před 40 lety, 3. 9. 1984, zemřel Jan Zábrana (* 1931), český básník, prozaik a významný překladatel z ruštiny a angličtiny (I. Babel, O. Mandelštam, M. Cvetajevová, S. Jesenin, I. Bunin, B. Pasternak, J. Conrad, S. Plathová, A. Ginsberg, G. Corso, L. Ferlinghetti a mnozí další); autor básní a povídek; jeho rozsáhlé deníkové zápisky vyšly knižně pod názvem Celý život.
Před 30 lety, 7. 9. 1994, zemřel americký prozaik a filmař australského původu James Clavell (* 1924), autor bestselerů Král Krysa, Šógun, Smršť, Tchaj-pan, Panský dům a Gaidžin (romány tvoří volný cyklus, tzv. Asijskou ságu).
Před 100 lety, 18. 9. 1924, se narodil český básník a esejista Ivan Diviš († 1999), autor sbírek Chrlení krve, Sursum, Thanatea, Průvan, Beránek na sněhu, Odchod z Čech, Žalmy či Moje oči musely vidět a rozsáhlého souboru deníkových záznamů, poznámek apod. Teorie spolehlivosti; v roce 1969 emigroval do západního Německa, po roce 1989 se vrátil do Čech.
Před 140 lety, 23. 9. 1884, se narodil Josef Váchal († 1969), český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář, spisovatel a básník, autor Krvavého románu a dalších děl.
Před 90 lety, 23. 9. 1934, se narodil švédský prozaik a dramatik Per Olov Enquist († 2020), autor románů Magnetizérova pátá zima, Strindberg – život, Svržený anděl, Návštěva osobního lékaře či Kniha o Blanche a Marii a autobiografií Jiný život a Kniha podobenství.
Před 80 lety, 23. 9. 1944, se narodil Ivan Martin Jirous († 2011), řečený Magor, český básník, publicista a výtvarný kritik, výrazná osobnost českého undergroundu, nositel Ceny Jaroslava Seiferta (2006); z jeho díla jsou nejznámější Magorovy labutí písně.
Před 110 lety, 24. 9. 1914, se narodil český básník a výtvarník Jiří Kolář († 2002). V letech 1952–1953 byl vězněn za kritiku komunismu ve sbírce Prométheova játra. V roce 1977 podepsal Chartu 77. V roce 1979 mu nebyl povolen návrat do Československa ze studijního pobytu v Západním Berlíně; Kolář žil od roku 1980 v emigraci v Paříži. Do Čech se vrátil v roce 1997. Vedle překládání (Walt Whitman, T. S. Eliot aj.) se věnoval poezii a je autorem mnoha básnických sbírek, deníků a cyklů: Křestný list, Sedm kantát, Roky v dnech, Limb a jiné básně, Ódy a variace, Dny v roce, Očitý svědek, Prométheova játra, Básně ticha, Vršovický Ezop, Mistr Sun o básnickém umění aj. V roce 1991 získal Cenu Jaroslava Seiferta. Světově proslulým se stal především svými kolážemi.
Před 100 lety, 27. 9. 1924, se narodil český spisovatel, překladatel, redaktor a exilový nakladatel Josef Škvorecký († 2012), který patří k našim nejvýznamnějším poválečným spisovatelům. Vystudoval angličtinu a filozofii na Univerzitě Karlově. V roce 1956 se stal redaktorem časopisu Světová literatura. V roce 1958 však musel toto místo opustit kvůli skandálu, který způsobilo vydání jeho prvního románu Zbabělci. Byl vynikajícím překladatelem z angličtiny (R. Chandler, W. Faulkner aj.). V roce 1969 s manželkou Zdenou Salivarovou emigroval a usadil se v Torontu v Kanadě, kde v letech 1969–1990 vyučoval na univerzitě. V roce 1971 založili manželé Škvorečtí nakladatelství 68 Publishers, v němž do roku 1993 vyšlo celkem 227 titulů exilových a v Československu zakázaných autorů, jakož i překladů. Škvorecký vytvořil rozsáhlé a různorodé dílo, z něhož vynikají zejména „velké“ romány Zbabělci, Tankový prapor, Lvíče, Mirákl, Příběh inženýra lidských duší, Scherzo capriccioso a Nevěsta z Texasu a dále novely a povídkové sbírky Konec nylonového věku, Sedmiramenný svícen, Babylónský příběh, Legenda Emöke, Ze života lepší společnosti, Bassaxofon, Hořkej svět, Prima sezóna, Dvě vraždy v mém dvojím životě, Nevysvětlitelný příběh, Pulchra a další. Je také autorem detektivek, esejů a dalších knih (např. kniha o českém filmu 60. let Všichni ti bystří mladí muži a ženy). Dlouho spolupracoval i s rozhlasovou stanicí Hlas Ameriky. V roce 1999 získal Státní cenu za literaturu, v roce 2004 Cenu Jaroslava Seiferta; opakovaně byl navrhován i na Nobelovu cenu za literaturu. Mnoho jeho knih bylo adaptováno pro film či pro televizi.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora
