Svět mladších čtenářek a čtenářů narozených po roce 2010 se točí kolem dotykových obrazovek, umělé inteligence, algoritmů a permanentní konektivity, ale paradoxně právě v něm se ukazuje hodnota míst, kde je možné chvíli zpomalit. Zatímco generace Alfa vyrůstá v roztěkaném a zrychleném digitálním prostředí, knihovny se pro ni stávají moderním třetím místem, kde se protíná svět nových technologií, hlubokého učení, pomalého čtení a živého komunitního setkávání.
Dospívání je vždy zasazeno do určité doby, společnosti a kultury. Jeho základní vývojová témata zůstávají podobná: mladí lidé hledají odpověď na otázku, kdo jsou a kam patří, osamostatňují se od rodičů, vytvářejí si vlastní hodnoty, navazují přátelské a partnerské vztahy a představují si svou budoucnost. Proměňují se však podmínky, za nichž tyto úkoly zvládají. Současné dospívání proto nelze vysvětlit pouze biologickým zráním; je třeba rozumět také světu, v němž mladí lidé vyrůstají (Macek, 2026; Zittoun, 2026).
Nečtou. Visí jen na mobilech. Nic je nezajímá. Jsou líná generace. A bohužel bych mohla pokračovat dále ve výčtu toho, co se o dnešních mladých lidech traduje. Tento názor, zdá se, nenápadně prorůstá společností a jen občas problematiku čtenářství dospívajících a mladých dospělých můžeme (a dokážeme!) vidět v kontextu.
I letos byly na konferenci Knihovny současnosti v Jihlavě slavnostně předány Medaile Zdeňka Václava Tobolky. Prestižní ocenění, jež společně udělují Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven, opět vyzdvihlo výjimečné osobnosti českého knihovnictví, které svými nápady, odborností i lidským přístupem zanechávají v oboru nesmazatelnou stopu.
Zažít na vlastní kůži normalizaci, pochopit princip demokratických voleb, poslechnout si debaty zajímavých hostů nebo se zapojit do participativního plánování. Odborná porota vybrala deset knihoven z celé České republiky, které svým návštěvníkům tyto věci originálním způsobem umožňují. Zároveň rozvíjejí demokratické hodnoty, inspirují ostatní a jsou bezpečným přístavem pro lidi, kteří by se jinak míjeli. Letošní ročník ocenění Bibliotheca inspirans 2026 byl tentokrát zaměřený na demokracii.
Mozaika aktuálních událostí, krátkých zpráv o dění v knihovnách u nás i v zahraničí.
Výroční setkání České národní skupiny (ČNS) Mezinárodního sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek IAML (The International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) letos po dvou letech přivítalo účastníky opět na půdě brněnské – v Knihovně Jiřího Mahena (středa 13. 5.) a v Moravské zemské knihovně (čtvrtek 14. 5.). Na programu semináře, který se pojí s různým tematickým zaměřením výročních setkání, se tentokrát významně spolupodílela sesterská Slovenská národná skupina IAML. Zcela vyrovnaná skladba česko-slovenských příspěvků (osmi českých a osmi slovenských) přilákala více než pět desítek zájemců z Česka a Slovenska.
Navazujeme na článek z minulého čísla, v němž jsme se věnovali hodnocení projektu S knížkou do života (Bookstart) rodiči, konkrétním přínosům pro děti a jejich rodiče. Tentokrát se zaměříme na poznatky z rozhovorů s knihovnicemi a nejdůležitější závěry a doporučení pro další rozvoj projektu.
Časopis Malý čtenář, jedno z nejvýznamnějších dětských periodik přelomu 19. a 20. století a první republiky, byl založen v roce 1882 poděbradskými učiteli.
Moravské Kravařsko představovalo až do první poloviny 20. století svébytný kulturní region severovýchodní Moravy, jehož významnou součástí bylo dnešní Novojičínsko, v němž vedle sebe po staletí žilo české i německé obyvatelstvo. Toto soužití se výrazně promítlo také do regionálního periodického tisku.