Po více než deseti letech spolupráce s jediným soukromým poskytovatelem nabízí nyní všech 58 slovinských veřejných knihoven spolu s Národní a univerzitní knihovnou Slovinska, Knihovnou Univerzity v Mariboru a slovinskými komunitními knihovnami v sousedním Rakousku a Itálii půjčování elektronických knih prostřednictvím veřejně vlastněné, transparentní a udržitelné infrastruktury. Článek přibližuje historický kontext, technická a ekonomická specifika obou platforem, důvody, které vedly k systémové změně, provozní model nové platformy i obtíže, s nimiž jsme se během přechodu setkali. A reflektuje také ponaučení, která mohou být relevantní pro knihovníky v jiných zemích čelících podobným výzvám. Slovinský příklad si zaslouží zvláštní pozornost také proto, že ukazuje, že přechod k veřejně vlastněné platformě pro digitální výpůjčky je nejen žádoucí, ale i reálně uskutečnitelný – a to i pod značným časovým tlakem a v podmínkách relativně malého národního trhu.
Éra platformy Biblos (2013–2024): průkopník se strukturálními omezeními
Když byla v roce 2013 spuštěna platforma Biblos1, šlo o skutečně průkopnický projekt. Vývoj zajistilo nakladatelství Beletrina ve spolupráci s několika velkými slovinskými veřejnými knihovnami – Městskou knihovnou v Lublani, Městskou knihovnou v Kranji, Veřejnou knihovnou v Mariboru, Veřejnou knihovnou France Bevka, Veřejnou knihovnou Srečka Vilhara v Koperu a dalšími – a s Ústavem informačních věd (IZUM).
Biblos byl první platformou ve slovinském jazyce zaměřenou na půjčování e-knih v knihovnách. Slovinské veřejné knihovny a nakladatelství Beletrina tuto službu společně rozvíjely více než deset let a díky této spolupráci měli čtenáři poprvé přístup ke slovinským e-knihám. Fond se rozrostl z přibližně 500 titulů v roce 2013 na téměř 7 500 ke konci roku 2023; počet registrovaných uživatelů vzrostl na více než 50 000 a během pandemie COVID-19 platforma dosáhla rekordních 300 000 výpůjček za rok.
Technicky byl Biblos vybudován na vlastní architektuře, přičemž pro správu digitálních práv využíval technologii Adobe DRM, e-knihy byly distribuovány ve formátu EPUB. Biblos byl integrovaný do vyhledávače knihovního katalogu COBISS Plus2 prostřednictvím výměny metadat a ověřování uživatelů přes službu „Moje knihovna“. Katalogizace probíhala v rámci národního systému COBISS – Biblos spravoval vlastní bibliografickou databázi, která byla indexována pro online vyhledávání.
E-knihy bylo možné číst na osobních počítačích (prostřednictvím aplikace Adobe Digital Editions), mobilních zařízeních prostřednictvím specializovaných aplikací Biblos a Biblos Lib pro systémy Android a iOS a na vybraných čtečkách s technologií e-ink, zejména na zařízeních InkBook, vyráběných partnerskou společností a přizpůsobených pro slovinský trh. Společnost Beletrina také experimentovala s omezenou podporou čteček Kobo, které nativně využívaly technologii Adobe DRM, nikdy však nerozšířila funkcionalitu na uzavřené ekosystémy, jako je Amazon Kindle.
Podmínky pro výpůjčky přes Biblos byly přísné, což vycházelo z obchodního modelu platformy: každá knihovna zakoupila licenci umožňující 52 výpůjček daného titulu. Uživatelé si mohli vypůjčit až čtyři e-knihy najednou na dobu dvou týdnů, a to na maximálně pěti čtečkách registrovaných pod stejným Adobe ID. Předčasné vrácení bylo technicky možné, ale uživatelsky krkolomné.
Na konci desátých let 21. století se však začala stále více projevovat řada strukturálních problémů. Licenční model vyžadoval, aby knihovny předem zakoupily licence umožňující 52 výpůjček daného titulu za pevnou maloobchodní cenu (která v průměru dosahovala 14,35 EUR, přičemž mnoho novějších titulů stálo výrazně více). Poplatek za používání samotného systému se hradil zvlášť a v průběhu let výrazně vzrostl.
Podle údajů shromážděných Sdružením slovinských veřejných knihoven (Združenje splošnih knjižnic / Slovenian Public Libraries Association, SPLA)3 vynaložily slovinské veřejné knihovny v letech 2015 až 2023 na platformu Biblos z veřejných prostředků téměř tři miliony eur, z čehož zhruba polovina pokryla poplatek za používání platformy, nikoli samotné elektronické knihy. Průměrná cena licence na elektronickou knihu vzrostla z 10,99 EUR v roce 2015 na 36,63 EUR v roce 2023, což představuje zhruba trojnásobný nárůst, zatímco průměrná cena tištěné knihy ve stejném období vzrostla pouze o přibližně 20 %. Navzdory nemalým výdajům si průměrná veřejná knihovna mohla dovolit zakoupit pouze asi 22 % dostupné produkce elektronických knih (cca každý 4,5. titul), což vedlo k významným nerovnostem mezi většími městskými a menšími venkovskými knihovnami. Uživatelé menších knihoven ve městech, jako jsou Metlika, Sevnica nebo Tolmin, měli přístup k výrazně užšímu výběru elektronických knih než například uživatelé Městské knihovny v Lublani nebo Veřejné knihovny v Mariboru.
Druhá množina problémů souvisela s uživatelskou zkušeností. Výsledky dvou průzkumů, které provedla SPLA v roce 2021, a doložená komunikace, již SPLA vedla od roku 2019 se společností Beletrina, ukázaly, že značná část uživatelů opakovaně narážela na technické potíže. V jednom z průzkumů, jehož se zúčastnilo 485 respondentů, uvedlo 82 % těch, kteří dotazník vyplnili, že se při používání služby setkali s chybami. Šlo přitom o široké spektrum problémů od potíží s přihlášením přes nemožnost stáhnout si vypůjčené tituly, nestabilní fungování na některých zařízeních s Androidem (zejména Huawei, Xiaomi a starších modelech Samsung), opakované chyby při ověřování identity přes otisk prstu a problémy se čtečkami až po přetrvávající potíže se systémem Adobe Digital Rights Management.
Systém Adobe DRM, který byl více než 15 let technologickým základem Biblosu, byl nekompatibilní se stále větším množstvím moderních čteček – a vzhledem k tomu, že šlo o uzamčené řešení, měly menší národní platformy jen omezenou možnost do jeho podoby zasahovat. Jak to vyjádřil jeden ředitel knihovny ve stížnosti adresované společnosti Beletrina na konci roku 2019: „Uživatelé k nám přicházejí frustrovaní a jsme to my, kdo musí řešit problémy vyplývající z nevhodných programátorských rozhodnutí učiněných jinde.“ Knihovníci na přepážkách se často potýkali s nespokojenými uživateli. V důsledku toho trpěla veřejná reputace knihoven, nikoli soukromého poskytovatele.
Třetí oblastí vzbuzující obavy byla správa a udržitelnost. Platformu provozoval jediný soukromý subjekt, financována ale byla téměř výhradně z veřejných prostředků přidělených prostřednictvím ministerstva kultury. Jednání o ročním poplatku za užívání platformy byla čím dál složitější. Na konci roku 2023 navrhla společnost Beletrina roční poplatek ve výši 315 000 eur, což představovalo výrazný nárůst oproti předchozím rokům a znamenalo by to, že zhruba dvě třetiny všech veřejných prostředků určených na půjčování elektronických knih ve Slovinsku by byly spotřebovány na poplatek za platformu, nikoli na nákup obsahu.
Valná hromada Sdružení slovinských veřejných knihoven na svém plenárním zasedání v prosinci 2023 tento návrh jednomyslně zamítla jako finančně neudržitelný. Navzdory několika pokusům o dosažení kompromisu během prvních měsíců roku 2024, včetně nabídek na půlroční přechodnou smlouvu, se nepodařilo najít vzájemně přijatelné řešení.
Dne 31. května 2024 tak společnost Beletrina oznámila, že k 1. červnu 2024 ukončí pro veřejné knihovny půjčování elektronických knih prostřednictvím platformy Biblos. Uživatelé slovinských veřejných knihoven tak na dva týdny přišli o možnost půjčovat si e-knihy, protože nová veřejná platforma COBISS Ela byla spuštěna až 17. června. Uprostřed letní čtenářské sezóny to přitáhlo značnou pozornost médií a vyvolalo velkou nevoli uživatelů.
Proč veřejná platforma?
Rozhodnutí vyvinout novou platformu ve veřejném vlastnictví nebylo ukvapené. Již v říjnu 2022 SPLA oficiálně zahájila vývoj alternativní platformy a nového obchodního modelu. Toto rozhodnutí vycházelo z několika úvah:
- Knihovny hledaly model, který by zaručil rovný přístup všem členům bez ohledu na velikost nebo rozpočet jejich domovské knihovny. V systému založeném na nákupu licencí si kompletní národní produkci e-knih mohly dovolit jen nejbohatší knihovny; naproti tomu při platbě za výpůjčku („pay-per-loan“) mohou knihovny svým uživatelům nabídnout přístup k celému sdílenému katalogu a platit pouze za skutečné využití.
- Knihovny jako instituce financované z veřejných prostředků požadovaly větší transparentnost ohledně toho, jak jsou veřejné prostředky vynakládány a jak jsou shromažďovány a využívány osobní údaje.
- Stávající národní knihovní infrastruktura COBISS, vyvinutá a spravovaná institutem IZUM od roku 1987, již poskytovala robustní technologický základ: sdílený katalogizační systém, souborný katalog (COBIB), autoritativní databáze (CONOR) a integrované výpůjční moduly, které využívá prakticky každá slovinská knihovna.4 Začlenit e-výpůjčky přímo do této infrastruktury znamenalo oproti vývoji nového, samostatně hostovaného systému jak technické, tak organizační výhody.
- Zastaralost technologie Adobe DRM a vznik vyspělých alternativ s otevřeným zdrojovým kódem, zejména Readium LCP, jež se v roce 2024 stala normou ISO, umožnily z technického hlediska vyvinout novou platformu založenou na otevřených a interoperabilních komponentách.
Klíčová role hlavních zúčastněných stran
Přechod na veřejnou platformu by nebyl možný bez koordinované spolupráce několika institucionálních aktérů, z nichž každý sehrál svou vlastní, nezastupitelnou a zásadní roli. Úspěch projektu je dokladem toho, že pro systémové reformy digitální infrastruktury jsou nezbytné stabilní vztahy veřejných partnerů – od podpory na ministerské úrovni až po odbornou koordinaci na úrovni jednotlivých knihoven.
Ministerstvo kultury Slovinské republiky tuto iniciativu podpořilo jak finančně, tak strategicky: uznalo, že veřejná platforma pro elektronické půjčování je nezbytná, mají-li být elektronické knihy v rámci služeb veřejných knihoven považovány za rovnocenné s tištěnými knihami. Díky tomu, že ministerstvo kultury zajistilo finance na koordinační funkci prostřednictvím sítě regionálních knihoven (tzv. osrednje območne knjižnice ve slovinštině, zkráceně OOK5),nezávisí vývoj a údržba platformy na schopnosti jednotlivých knihoven zadávat externí služby. Závazek ministerstva se dále odrazil v jeho účasti na veřejné slavnostní akci 17. června 2024, kde ministr kultury zdůraznil, že „chceme-li, aby byly elektronické knihy považovány za rovnocenné tištěným knihám, potřebujeme veřejnou platformu pro jejich půjčování“. Ministerstvo následně zařadilo vývoj platformy COBISS Ela jako strategickou prioritu do svých střednědobých plánovacích dokumentů, přičemž závazky k financování sahají až do roku 2027.
Ústav informačních věd (IZUM) se sídlem v Mariboru sloužil jako technologická páteř celého přechodu. IZUM je veřejná instituce založená slovinskou vládou v roce 1987 výslovně za účelem poskytování podpory v oblasti informačních věd a služeb jak pro všechny typy slovinských knihoven – veřejné, akademické, školní a specializované –, tak pro výzkumné a vzdělávací instituce. Jako veřejná instituce financovaná prostřednictvím ministerstva vysokého školství, vědy a inovací provozuje IZUM sdílený katalogizační a knihovní informační systém COBISS, který tvoří páteř celé slovinské knihovní sítě a je využíván také v několika dalších zemích západního Balkánu.
Skutečnost, že IZUM je veřejně financovaná instituce s jasným mandátem veřejné služby, a nikoli soukromý dodavatel, byla pro proveditelnost projektu COBISS Ela rozhodující. Znamenalo to, že vývoj nové platformy mohl být začleněn do běžného pracovního programu IZUM, financovaného z veřejného rozpočtu, aniž by bylo nutné, aby jednotlivé knihovny samostatně nakupovaly licence nebo zadávaly externí zakázky. Vývojáři IZUM již měli za sebou desítky let zkušeností se správou složitých bibliografických, autentizačních a výpůjčních procesů v prostředí COBISS, což podstatně snížilo technické riziko projektu.
Vedení institutu se rovněž aktivně podílelo na jednáních s vydavateli, na testování s pilotními knihovnami i na průběžném vývoji, včetně plánované integrace audioknih a vývoje nativních aplikací pro čtení. Role IZUM ilustruje strategickou hodnotu zachování dobře financovaného, veřejně vlastněného informačně-vědeckého institutu jako součásti národní knihovní infrastruktury – model, jenž je v Evropě poměrně vzácný a dává v podobných projektech Slovinsku výraznou strukturální výhodu.
Stejně klíčovou roli sehrála SPLA jako institucionální hlas všech 58 veřejných knihoven. Právě tato organizace na své valné hromadě v říjnu 2022 formálně zahájila vývoj nové platformy, vyjednala rámcovou dohodu s IZUM, koordinovala výběr pilotních knihoven a vydavatelů pro testovací fázi a zajistila, aby byl nový obchodní model přijatelný pro širší komunitu vydavatelů.
Role SPLA byla klíčová pro zajištění společného postupu a disciplíny knihoven, zejména v obtížných měsících, kdy jednotlivé knihovny čelily tlaku na podepsání samostatných smluv s Beletrinou. Především díky SPLA je na konci procesu koordinovaná, systémová reforma, a nikoli roztříštěná mozaika dvoustranných dohod. V průběhu let 2024 a 2025 působila SPLA jako hlavní partner při jednáních s ministerstvem kultury, médii a vydavatelským sektorem.
Provozní koordinací nové platformy byla jménem všech 58 slovinských veřejných knihoven pověřena Veřejná knihovna Mirana Jarca v Novom mestu.6 Formálně se národním agregátorem a koordinátorem na období 2025–2027 stala na základě písemné dohody, jíž 12. listopadu 2024 podepsali ředitelé všech deseti slovinských regionálních knihoven.
Knihovna Mirana Jarca vytvořila model každodenního fungování a organizace platformy: vybudovala síť 61 knihovních koordinátorů (alespoň jeden v každé veřejné knihovně), zavedla měsíční online schůzky pro výměnu provozních informací, organizovala pravidelné školicí workshopy ve všech deseti regionech s regionálními knihovnami a vypracovala standardizované postupy pro zapojení nových vydavatelů, vyřizování stížností uživatelů a řešení technických problémů. Knihovna rovněž koordinuje komunikaci s vydavateli a jejich profesními sdruženími, připravuje vzory smluv, sleduje statistické ukazatele výkonnosti platformy a řídí mediální prezentaci platformy a marketingové aktivity.
Na evropské úrovni reprezentuje knihovna v Novom mestu slovinské knihovny – společně s Městskou knihovnou v Lublani, která je národním zástupcem ve fóru NAPLE (National Authorities on Public Libraries in Europe) – v rámci pracovní skupiny NAPLE pro e-výpůjčky7 a stará se o šíření povědomí o slovinských zkušenostech. Ředitelka knihovny a pracovníci jejího týmu vybudovali od základů a efektivně národní koordinační funkci, již by v mnoha jiných zemích plnila specializovaná agentura nebo konsorcium – a to z pozice regionální knihovny, což vyžadovalo obrovské nasazení a ochotu převzít významnou pracovní zátěž během přechodného období, kdy se teprve usazoval celý personální a finanční rámec systému.
Společné úsilí těchto čtyř aktérů – ministerstva kultury jako strategického a finančního partnera, IZUM jako technologického vývojáře a provozovatele, SPLA jako kolektivního zástupce knihovní sítě a Knihovny Mirana Jarca v Novom mestu jako provozního koordinátora – je ukázkou víceúrovňového modelu řízení, díky němuž se projekt COBISS Ela mohl uskutečnit. Žádný z těchto aktérů by vývoj platformy nezvládl realizovat sám: životaschopnost projektu závisela na přesném rozdělení odpovědností a na společném pochopení, že vytvoření veřejné infrastruktury pro e-výpůjčky je ve veřejném zájmu a je pro ně nezbytná dlouhodobá spolupráce veřejných institucí.
Architektura COBISS Ela
COBISS Ela není samostatným produktem, ale souborem propojených aplikací integrovaných do stávajícího ekosystému COBISS. Jádro ekosystému tvoří tři komponenty. Prvním z nich je backendové prostředí COBISS Ela, které vydavatelé využívají k nahrávání souborů EPUB, stanovování cen výpůjček, správě vlastních profilů a přístupu k průběžně aktualizovaným statistikám prodeje. Vydavatelé si mohou sami určit, které tituly do platformy zařadí, a stanovit jejich cenu. Při úpravě ceny nicméně musí postupovat v souladu s pravidly transparentnosti dohodnutými se SPLA.
Druhou komponentou je COBISS Lib. Ten umožňuje knihovnám spravovat jejich kolekci e-knih, nastavit své akviziční profily (se čtyřmi doporučenými variantami od „neomezeného“ po „omezený“) a sledovat své rozpočty.
Třetí, uživatelská komponenta je integrována přímo do vyhledávacího rozhraní knihovního katalogu COBISS Plus a do mobilní aplikace mCOBISS, již jsou uživatelé slovinských knihoven zvyklí využívat při vyhledávání ve fyzických fondech. Na začátku roku 2025 byla přidána speciální úvodní stránka,8 která představuje vizuálně atraktivnější vstup do knihovny s karusely doporučených titulů – ty jsou napojeny na národní portál pro doporučování knih Dobreknjige.si9 – a vylepšenými funkcemi pro vyhledávání, jako je zobrazení nejčtenějších titulů, nově přidaných knih a kurátorských doporučení od knihovníků.
Z technického hlediska je platforma postavena na open-source sadě nástrojů Readium a pro správu digitálních práv využívá Readium LCP verze 2.5, která nahrazuje zastaralý systém Adobe DRM. Readium LCP se v roce 2024 stalo standardem ISO/IEC 23078-2:202410 a poskytuje stabilní a interoperabilní základ, nezávislý na jediném korporátním poskytovateli licence. Volba LCP 2.5 namísto široce používaného LCP 1.0 byla učiněna na žádost Komory vydavatelů a knihkupců při Slovinské obchodní a průmyslové komoře (GZS), která usilovala o silnější ochranu před neoprávněným kopírováním.
Soubory jsou uloženy na serverech IZUM v rámci Evropského hospodářského prostoru, čímž je zajištěno dodržování požadavků EU na ochranu osobních údajů: každá licence je centrálně vydávána organizací IZUM jako součást každé transakce. Uživatelé si mohou vypůjčené e-knihy číst na osobních počítačích (Windows, macOS, Linux) pomocí aplikace Thorium Reader11, na mobilních zařízeních pomocí aplikace FBReader pro Android a aplikace Cantook od Aldiko pro iOS a na vybraných čtečkách s technologií e-ink podporujících LCP 2.5, včetně novějších modelů InkBook a čteček založených na systému Android, jako je například Onyx BOOX.12
Podmínky pro výpůjčky jsou záměrně navrženy tak, aby byly uživatelsky přívětivé. Uživatel kterékoli slovinské veřejné knihovny si může současně vypůjčit až pět elektronických knih na dobu 21 dnů, a to na maximálně dvou zařízeních současně. Předčasné vrácení je možné po 24 hodinách a výpůjčky automaticky vyprší na konci výpůjční lhůty. Služba je pro koncové uživatele bezplatná.
Obchodní model: platba za výpůjčku
Ekonomická logika COBISS Ela se zásadně liší od logiky systému Biblos. Místo předem zakoupených licencí s pevně stanoveným počtem povolených výpůjček platí knihovny za každou realizovanou výpůjčku. Cena za výpůjčku je stanovena na základě transparentního, předem definovaného vzorce, který je součástí všeobecných obchodních podmínek dohodnutých mezi SPLA a zapojenými vydavateli.
Cena je pevným koeficientem navázána na maloobchodní cenu elektronické knihy: při zavedení modelu odpovídalo 26 e-výpůjček maloobchodní ceně jednoho tištěného výtisku. Interní analýza nákladů provedená Městskou knihovnou v Lublani ukázala, že průměrné náklady na jedno vypůjčení v rámci tohoto modelu (cca 0,76 EUR) jsou srovnatelné s průměrnými náklady na jedno vypůjčení tištěných knih ve stejné knihovně (kolem 0,74 EUR); z pohledu knihovny se tedy tento model jeví jako finančně přiměřený.
Důležité je, že knihovny neplatí ani poplatek za používání systému, ani žádnou provizi, a vydavatelé dostávají plný dohodnutý podíl z každé transakce. Samotná platforma je financována v rámci běžného programu IZUM jako veřejné instituce, zatímco koordinační funkce je financována slovinským ministerstvem kultury prostřednictvím sítě regionálních knihoven.
Koordinační a agregační funkce
Zásadní organizační novinku představovalo formální jmenování národního agregátora a koordinátora. Na základě písemné dohody mezi řediteli všech deseti regionálních knihoven, podepsané 12. listopadu 2024, byla tato role na období 2025 až 2027 svěřena Veřejné knihovně Mirana Jarca v Novom mestu.
Agregátor poskytuje knihovnám a vydavatelům každodenní provozní a technickou podporu, dohlíží na právní rámec, koordinuje zapojování nových vydavatelů, organizuje měsíční online schůzky s koordinátory v jednotlivých veřejných knihovnách, pořádá pravidelná školení a komunikuje s médii. Tato centralizovaná koordinace, zakotvená v síti veřejných knihoven, se ukázala jako zásadní pro budování důvěry mezi více než 60 aktuálně zapojenými vydavateli i pro nastavení jednotného standardu služeb napříč knihovnami velmi rozdílných velikostí.
Výzvy transformace
Je třeba říct, že přechod neprobíhal úplně bez problémů. Některé z nich si zaslouží větší pozornost, ilustrují totiž typy překážek, s nimiž se při podobné transformaci mohou potýkat i jiné země.
První a nejviditelnější výzva se týkala čteček. Ve Slovinsku se během let fungování systému Biblos výrazně rozšířily čtečky s technologií e-ink, přičemž mezi vášnivými čtenáři se zdaleka největší oblibě těšila čtečka Kobo (vyráběná společností Rakuten Kobo), následovaná čtečkami PocketBook a InkBook. Při spuštění COBISS Ela v červnu 2024 nepodporovalo Readium LCP 2.5 žádné z těchto zařízení s výjimkou některých novějších modelů InkBook a čteček založených na systému Android (např. Onyx BOOX). V důsledku toho zjistila řada uživatelů, kteří si pořídili čtečky Kobo nebo PocketBook speciálně pro Biblos, že své oblíbené zařízení nemohou s novou platformou používat.
Řešení tohoto problému trvalo déle, než se původně očekávalo. Společnost Rakuten Kobo, výrobce nejrozšířenějších čteček s technologií e-ink ve Slovinsku, veřejně oznámila, že podpora pro Readium LCP bude zavedena do konce roku 2024 nebo na začátku roku 2025. Ještě v době psaní tohoto textu, na konci jara 2026, k tomu však nedošlo.
Slovinský agregátor a IZUM se společností Rakuten Kobo a s mezinárodním konsorciem Readium nadále spolupracují, aby byla podpora k dispozici co nejrychleji. Posun je ale závislý na globálním plánu společnosti, na který mají slovinské instituce omezený vliv. Důsledkem je pochopitelně nespokojenost uživatelů, ale i komplikace pro knihovnice a knihovníky, kteří musí neustále vysvětlovat, že omezení nespočívá ve slovinském systému, ale u výrobce zařízení – což je sice pravda, veřejnost to ale vnímá jako výmluvu. Tato situace podtrhuje širší strukturální realitu ekosystému digitálních knih: i veřejně vlastněné národní platformy zůstávají závislé na ochotě velkých mezinárodních výrobců hardwaru podporovat otevřené standardy.
Druhá skupina výzev se týkala administrativní zátěže nového modelu. V rámci systému Biblos dostávaly knihovny jednu roční fakturu na uhrazení poplatku za přístup k systému a jednotlivé faktury za zakoupené balíčky licencí. V rámci systému COBISS Ela generuje každá výpůjční transakce záznam, který je podkladem pro vyúčtování plateb mezi příslušným vydavatelem a příslušnou knihovnou. Ačkoli systém automatizuje výpočet těchto transakcí, vystavování faktur musel zpočátku zajišťovat každý vydavatel individuálně pro každou knihovnu. Zejména pro menší vydavatelství to představovalo nezanedbatelnou pracovní zátěž. Koordinační tým Veřejné knihovny Mirana Jarca proto upřednostnil vývoj automatizačních nástrojů, včetně propojení s účetními softwary vydavatelů prostřednictvím specializovaných API a podpory standardu ONIX pro strojovou výměnu metadat, aby během roku 2026 tato administrativa odpadla.
Třetí výzvou bylo zapojení vydavatelů. Zatímco největší slovinští vydavatelé se do platformy zapojili od samého počátku, někteří menší vydavatelé zpočátku váhali a uváděli obavy ohledně modelu „pay-per-loan“, nového vzorce pro stanovení cen, nebo prostě kvůli pracovní zátěži spojené se zapojením do nového systému. Když v roce 2025 dočasně odstoupil jeden z největších slovinských vydavatelů, jehož rozhodnutí se podařilo zvrátit až po sérii intenzivních jednání, ukázalo se naplno, jak jsou vztahy s vydavateli – zvlášť v době formování celého systému – nesmírně křehké. Podíl slovinské produkce elektronických knih dostupných prostřednictvím COBISS Ela tak v roce 2025 dosáhl přibližně 55 %, což je méně než původní cíl 80 % stanovený pro rok spuštění. Zvýšení tohoto podílu na 70 % do konce roku 2026 a na 75 % do roku 2028 zůstává jedním z nejdůležitějších strategických cílů platformy.
Čtvrtou výzvou byly některé nedotaženosti z hlediska uživatelské zkušenosti. Integrace elektronických knih do knihovního katalogu COBISS Plus umožnila uživatelům, kteří už katalog znali, plynulé vyhledávání, rozhraní pro vyhledávání však nebylo optimalizováno pro procházení elektronických knih. Neexistoval snadný způsob, jak zobrazit nejčastěji vypůjčované tituly, nedávno přidané knihy nebo kurátorská doporučení. Zavedení specializované úvodní stránky13 v březnu 2025 tento nedostatek vyřešilo, ve vývoji jsou nicméně další vylepšení, včetně nativní čtecí aplikace COBISS Ela14, funkce převodu textu na mluvené slovo pro lepší přístupnost a těsnější integrace s Dobreknjige.si.
Výsledky po prvních osmnácti měsících
Po téměř dvou letech nabídl COBISS Ela přibližně 2 950 titulů od 65 slovinských vydavatelů a zaregistroval více než 25 800 aktivních uživatelů; celkový počet výpůjček za rok 2025 přesáhl 90 000. Ačkoli v absolutních číslech jde o nižší počet, než měla ve svých vrcholných letech platforma Biblos, dvě věci stojí za zmínku.
Zaprvé jsou v současné nabídce zahrnuti nakladatelé, kteří se dosud na elektronickém půjčování nepodíleli, čímž se rozšiřuje rozmanitost dostupného obsahu. Zadruhé má každý uživatel kterékoli veřejné knihovny v zemi přístup ke stejné kolekci e-knih, což odráží princip rovného přístupu ke knihovním službám. Podobného výsledku nebylo ze strukturálních důvodů v předchozím modelu možné dosáhnout. Kromě toho nyní platforma slouží nejen uživatelům veřejných knihoven, ale i uživatelům Národní a univerzitní knihovny, Knihovny Univerzity v Mariboru a slovinských komunitních knihoven v zahraničí, zejména v Rakousku a Itálii, čímž podporuje udržování vazeb na současnou slovinskou literaturu mezi slovinskými emigranty a komunitami v diaspoře.
Strategický výhled do roku 2027
Veřejná knihovna Mirana Jarca, která působí jako národní koordinátor a agregátor, vypracovala ambiciózní pracovní plán na rok 2026, jenž je v souladu s dlouhodobou strategií platformy, sahající do roku 2027 a dál. Mezi hlavní cíle patří spuštění nativní čtečky COBISS Ela pro platformy Android i iOS, jež sníží závislost na aplikacích třetích stran, jako jsou Cantook od Aldiko a Thorium Reader, a poskytne platformě větší kontrolu nad budoucími aktualizacemi zdrojového kódu nástroje Readium. Vývoj testovacích prostředí pro oba operační systémy byl naplánován na první polovinu roku 2026, přičemž cílem je vydat do konce roku funkční verzi se základními funkcemi pro oba operační systémy.
Druhou hlavní prioritou vývoje je integrace audioknih. Aktuálně probíhají práce na specializovaném rozhraní DRM přizpůsobeném pro zvukové formáty, na integraci zvukového obsahu do stávající infrastruktury a na úpravě všeobecných obchodních podmínek tak, aby vyhovovaly vydavatelům a agregátorům audioknih. Cílem je zpřístupnit prostřednictvím platformy do konce roku 2026 přibližně 150 titulů audioknih s vidinou dalšího rozšiřování v následujících letech.15
Třetí prioritou je založení nové právnické osoby, která bude fungovat jako stálý veřejný agregátor pro hromadný nákup elektronických knih a bude působit ve veřejném zájmu v rámci Sdružení slovinských veřejných knihoven. Takový subjekt by formalizoval funkci agregátora, umožnil hromadné získávání licencí v případech, kdy nelze uplatnit model „pay-per-loan“ (např. u některých překladových děl, u nichž zahraniční poskytovatelé licencí vyžadují smlouvy založené na licencích), a poskytl by stabilnější institucionální zázemí pro koordinační funkci, již v současné době zajišťuje Veřejná knihovna Mirana Jarca. Analýza právních, organizačních a finančních možností pro tento nový subjekt by měla být dokončena v průběhu roku 2026, přičemž formální návrh bude předložen rozhodovacím orgánům v síti veřejných knihoven a na ministerstvu kultury.
Mezi další cíle pro rok 2026 patří zavedení sběru průběžné zpětné vazby od uživatelů za účelem systematického zlepšování uživatelského zážitku, spuštění prvního nezávislého veřejného online knihkupectví pro přímý nákup elektronických knih prostřednictvím platformy, přidání funkce převodu textu na mluvené slovo, jenž zvýší přístupnost pro nevidomé a slabozraké, vývoj rozhraní pro integraci cizojazyčných elektronických knih od externích agregátorů a schválení komunikační strategie zaměřené na posílení marketingové komunikace v rámci knihovní sítě.
Podle strategických plánů by v roce 2028 měla platforma dosáhnout 4 000 titulů, 30 000 aktivních uživatelů a 200 000 výpůjček ročně, měla by mít plně integrované audioknihy a cizojazyčný obsah, vyspělý duální obchodní model kombinující platby za jednotlivé výpůjčky s hromadným nákupem licencí tam, kde je to vhodné, a formalizovanou „Knižní alianci“ sdružující vydavatele, knihovny a další zájemce při společném strategickém rozhodování o budoucnosti digitálního čtení ve Slovinsku.
Co jsme se naučili
Ze slovinských zkušeností vyplývá několik poučení, která mohou být relevantní pro kolegy v jiných zemích. Předně: vybudovat veřejnou infrastrukturu pro e-výpůjčky jde a ani to nemusí být dražší než spoléhání se na soukromé poskytovatele. Naopak! Tím, že jsme se zbavili provizí a poplatků za používání systému, uvolnily se nemalé finanční prostředky na samotný nákup obsahu.
Tím, že jsme nevyvíjeli novou platformu, ale navázali na dobře zavedený národní knihovní systém, se podařilo jednak snížit technická rizika, jednak to bylo příjemné pro uživatele, kteří mohou i nadále pro vyhledávání využívat známé prostředí.
Pro zdar věci, zejména udržení vztahů s vydavateli a zajištění potřebné kvality služby v různých typech knihoven, je nezbytná centralizovaná agregační funkce zakotvená v síti veřejných knihoven a podporovaná jasným právním rámcem. Ověřili jsme si také, že transparentní cenotvorba založená na jasném výpočetním vzorečku a model „pay-per-loan“ (platba za výpůjčku) umožňují dosažení shody mezi zájmy knihoven a vydavatelů snáz než složitá licenční schémata. Během náročné přechodové fáze jsou také zapotřebí silná institucionální podpora ze strany příslušného ministerstva a jednotný postoj v rámci knihovnické obce – jedině s nimi lze udržet politickou vůli změnu provést. A konečně: základním předpokladem pro dlouhodobou legitimitu jakékoli veřejné služby v oblasti e-půjčování je pečlivá pozornost věnovaná uživatelské zkušenosti. Uživatelský zážitek v nativních čtecích aplikacích, funkce pro usnadnění přístupu, integrace se stávajícími vyhledávacími nástroji a trpělivá komunikace při problémech s kompatibilitou zařízení nejsou druhořadé technické záležitosti, ale základní věci, podle kterých bude veřejnost službu posuzovat – a rozhodovat o jejím úspěchu či neúspěchu.
Slovinský přechod z Biblosu na COBISS Ela dokazuje, že i na relativně malém národním trhu a za relativně krátkou dobu může společné úsilí klíčových hráčů vést ke zrodu funkční veřejné alternativy k soukromé platformě pro e-výpůjčky. Výzvy, jež projekt přinesl, jsou sice náročné, ale řešitelné.
Věříme, že slovinský příklad může v době, kdy se debata o udržitelnosti modelů e-výpůjček stává v celé Evropě čím dál naléhavější, posloužit jako užitečná případová studie a že zkušenosti, které slovinské veřejné knihovny od června 2024 získaly, mohou inspirovat kolegy v jiných zemích, aby veřejné vlastnictví infrastruktury pro e-výpůjčky vnímali jako realistický a žádoucí cíl.
- biblos.si/ ↩︎
- plus.cobiss.net/cobiss/si/en ↩︎
- knjiznice.si/en/about-us/ ↩︎
- Více informací o platformě COBISS (Co-operative Online Bibliographic System and Services) zde: cobiss.net/cobiss-platform.htm ↩︎
- Více informací o slovinském systému knihoven zde: knjiznice.si/en/organiziranost/. ↩︎
- kmj.si/ ↩︎
- Pracovní skupina pro e-výpůjčky NAPLE se skládá z národních expertů na elektronické půjčování knih v zemích zapojených do NAPLE. Účast je dobrovolná a země si samy rozhodují o tom, kdo je v pracovní skupině bude zastupovat. Pracovní skupina pro e-výpůjčky se schází každý rok v čase valné hromady NAPLE a projednává důležité otázky v oblasti elektronického půjčování knih, monitoruje také aktuální stav a výzvy v jednotlivých zemích. Více na: naple.eu/working-groups/ ↩︎
- cobiss.si/ela/ ↩︎
- dobreknjige.si/ ↩︎
- iso.org/obp/ui/es/#iso:std:iso-iec:23078:-2:ed-1:v1:en:fn:6 ↩︎
- edrlab.org/software/thorium-reader/ ↩︎
- Seznam e-ink zařízení a čtecích aplikací, které jsou lokalizovány v různých jazycích, jsou globálně dostupné a umožňují stahování licencí LCP nebo elektronických knih chráněných licencí LCP, naleznete na: edrlab.org/readium-lcp/certified-apps-servers/ ↩︎
- Dostupné přes knihovní katalog COBISS Plus: plus.cobiss.net/cobiss/si/sl/ela ↩︎
- Od poloviny března 2026 je v obchodě Google Play (play.google.com/store/apps/details?id=si.izum.ela&hl=en) k dispozici specializovaná čtecí aplikace, která funguje na zařízeních s operačním systémem Android 7.0 a vyšším. Pro uživatele zařízení iOS se však do vydání oficiální aplikace COBISS Ela pro zařízení Apple doporučuje používat aplikace Cantook od Aldiko nebo FBReader z App Storu. ↩︎
- Je třeba zmínit, že všechny slovinské veřejné knihovny poskytují od roku 2020 přístup k audioknihám prostřednictvím specializované platformy Audibook (audibook.si/). K dispozici je široký výběr audioknih pro všechny věkové skupiny v různých jazycích. Na konci května 2026 bylo k dispozici více než 1 400 titulů ve slovinštině a více než 6 300 titulů v cizích jazycích (angličtina, němčina, chorvatština). ↩︎
ALEŠ KLEMEN je zástupcem ředitele pro knihovní programy v Městské knihovně v Lublani. | ales.klemen@mklj.si
Přeložil Roman Hájek s využitím AI nástrojů Deepl.com a ChatGPT (model GPT 5.6-Sol).
