Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 09/2023

70 let Knihovnického institutu
—Jak šel čas s Knihovnickým institutem
—Struktura „metoďáku“
—Oddělení vzdělávání
—Ediční oddělení

Adolf Knoll oceněný za průkopnictví v digitalizaci
9. ročník Workshopu pro pracovníky metodických oddělení ve Zlíně
Výsledky soutěže Fotíme knihovny
Vydávání znakoknih v liberecké knihovně
Cyklus o krajanských knihovnách: Školní knihovna Asociace Lucerna v Bologni
Knihovny v novém: Radikální proměna Městské knihovny v Rakovníku; Periodika na území dnešní ČR
Světozor – osvětový ilustrovaný časopis

Příloha „Děckaři děckařům“: Šifer plná kniha

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2023-09-pdf
ctenar-2023-09-pdf

Články v tomto čísle

Období budování socialistického knihovnictví bylo ve znamení tendenčnosti ve tvorbě knihovnických fondů. Důraz se kladl na politickou, politickovýchovnou a ideologickou působnost v rámci koncepční a metodické práce. Padesátá léta znamenala z hlediska metodické práce počátek soustavné metodické práce, ačkoli její prioritou byla ideologická působnost. V okresních lidových knihovnách vznikají samostatné metodické koutky, které se během šedesátých let dostaly na profesionální úroveň.
Vědecko-metodický kabinet tehdejší Universitní knihovny v Praze (dále VMK) měl již od svého založení v roce 1953 mj. za úkol pořádat knihovnické kurzy a instruktáže. Byly zahájeny především doškolovací kurzy pro zaměstnance bez odborné kvalifikace, kteří byli v té době přijímáni do knihoven, a to kurz základní a kurz doplňování knihovních fondů. Pověření k jejich pořádání svěřilo Universitní knihovně Ministerstvo školství, a tak se VMK stal organizátorem kurzů a jeho studovna přednáškovou síní.
Roman Giebisch, Zlata Houšková
Ediční činnost se line celým obdobím činnosti metodického pracoviště, ať již pod názvem Ústřední metodický kabinet knihovnictví, Sektor výzkumu a metodiky knihovnictví, Středisko výzkumu a rozvoje knihovnictví či Knihovnický institut. V minulosti toto metodické pracoviště mělo dokonce na starosti veškerou ediční činnost Státní knihovny (dnes Národní knihovny České republiky). Bylo také vyčleněno zvláštní oddělení zabývající se touto činností – ediční oddělení. To poté přešlo pod Studijní oddělení. Ve svých počátcích bylo metodické pracoviště také garantem vydávání prozatímních učebních textů.
Anna Machová, Renáta Krejčí Salátová
Po představení historie a sbírek knihovny Náprstkova muzea v úvodní části, publikované v minulém čísle (Čtenář, č. 7/8, 2023, s. 272–275), je druhá část zaměřena zejména na filozofii a přístup knihovny k digitalizaci, jež umožňuje záchranu jejích vzácných fondů, a to především krajanských tisků.
Ve Čtenáři  č. 5/2023, s. 198 (viz https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/3929) jsme vás, tj. knihovníky, ale také příznivce knihoven, fotografování a svobodného sdílení obsahu, vyzvali k zapojení do soutěže Fotíme knihovny. Tu společnými silami uspořádaly Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a spolek Wikimedia ČR.
Určitě jste někdy slyšeli nebo si i sami pomysleli, že některé děti čtení zkrátka neláká. Z mnoha nejrůznějších důvodů – jedním z nich může být i to, že knihy jsou statické, nejsou hravé. Tomu ale odzvonilo ve chvíli, kdy začaly vycházet gamebooky a další interaktivní publikace, které značnou část dětské populace doslova nadchly! Jsou v nich úkoly, rébusy, kvízy, dítě je zodpovědné za svá rozhodnutí a musí předjímat dopředu a vážit další kroky, které naplánuje hrdinům knih, aby se společně dostali zdárně až do konce příběhu.
První časopis nazývaný Světozor vycházel v letech 1834–1835 ve vydavatelství Synové Bohumila Haase. Vzorem mu byly především německé „penízkové“ magazíny, resp. britské „penny papers“. Na doporučení historika Františka Palackého (1798–1876) se jeho prvním šéfredaktorem stal Pavel Josef Šafařík (1795–1861). Časopis si kladl za cíl poskytnout poučení z rozličných oblastí lidské činnosti, např. literatury, zeměpisu či přírodních věd, a to formou dostupnou pro široké čtenářské vrstvy, tedy s bohatým obrazovým doprovodem. Časopis vycházel jednou týdně v sobotu, první číslo vyšlo v březnu 1834. Titul si však nezískal širší čtenářskou základnu a hned v následujícím roce po svém založení zanikl.
Své služby nabízí rakovnická knihovna – označovaná postupně jako měšťanská, veřejná, městská, okresní a posléze znovu jako městská – již od roku 1841. Od svého vzniku se mnohokrát stěhovala. Za celou svoji dlouhou historii se nacházela na celkem čtrnácti různých místech ve městě. To vše se zásadně změnilo teprve v červnu 2023 – po dlouhých 182 letech!
Když se spojí učitelka českého jazyka a literatury a knihovnice dětského oddělení v jednu osobu, mohou se dít divy. A ony se opravdu dějí. Lepší kombinace obou profesí nejspíš neexistuje. Každá profese totiž přináší jiný úhel pohledu. Napůl knihovník/napůl učitel umí práci s knihou a učení literatury skvěle skloubit dohromady. Přinášíme druhou část tohoto minicyklu (pozn.: úvodní část viz Čtenář č. 7/8, 2023, s. 268–269).
V prosinci 2022 spatřila světlo světa v pořadí již šestá speciální znaková kniha pro děti se sluchovým postižením, tzv. znakokniha. Slavnostní křest proběhl v prostorách historické obřadní síně liberecké radnice za účasti všech tvůrců, sponzorů a podporovatelů.
Dana Petrýdesová, Táňa Kuželková

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.